Jean-Jacques Favier

Jean-Jacques Favier
Jean-Jacques Favier, 1993
Jean-Jacques Favier, 1993
Astronaut CNES
Státní příslušnostFrancie
Datum narození13. dubna 1949
Místo narozeníKehl
Datum úmrtí19. března 2023 (ve věku 73 let)
Místo úmrtíAlbi
Předchozí
zaměstnání		Metalurg
Čas ve vesmíru16 dní 21 hodin a 48 minut
Kosmonaut odzáří 1985
MiseSTS-78
Znaky misíSTS-78
Kosmonaut do1996/1999
Pozdější zaměstnáníManažer
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jean-Jacques Favier (13. dubna 1949 Kehl, Bádensko-Württembersko, Německo – 19. března 2023)[1] byl francouzský kosmonaut, původním povoláním metalurg. Mezi kosmonauty francouzské kosmické agentury CNES se dostal roku 1985, do vesmíru vzlétl roku 1996 v raketoplánu Columbia při misi STS-78. Po roce 1996 pracoval ve vedoucích funkcích v Centru pro studium a výzkum materiálů a CNES.

Život

Jean-Jacques Favier se narodil 13. dubna 1949 v německém městě Kehl, na francouzsko-německé hranici. Na střední školu chodil ve Štrasburku, poté studoval na polytechnickém institutu v Grenoblu elektrochemii a elektrometalurgii, institut absolvoval roku 1971. Postgraduální studium završil roku 1977 ziskem dvou doktorátů – ze strojírenství na Hornické škole v Paříži (École des Mines de Paris) a z fyziky a metalurgie na Univerzitě v Grenoblu.[2] Už od roku 1976 pracoval v Komisariátu pro atomovou energii (Commissaniat a l’Energie Atomique, CEA). Zabýval se krystalizací a růstem krystalů, naposledy jako vedoucí oddělení.[3]

Roku 1984 se přihlásil do druhého náboru astronautů francouzské kosmické agentury CNES, uspěl a v září 1985 se stal jedním ze sedmi nových astronautů.[3] Do roku 1993 pracoval v CEA, poté přešel do CNES, zde se opět věnoval zkoumání růstu krystalů. V programu MEPHISTO, který vedl, ve spolupráci s NASA připravoval kosmické experimenty zaměřené na krystalizaci.[2] Neúspěšně se roku 1990 účastnil náboru astronautů Evropské kosmické agentury.[3]

V říjnu 1992 byl určen náhradníkem Čiaki Naitó-Mukaiové, jmenované specialistou pro užitečné zatížení v misi STS-65, která proběhla v červenci 1994. V květnu 1995 byl jmenován specialistou pro užitečné zatížení pro let STS-78.[3]

Do vesmíru odstartoval 20. června 1996 v raketoplánu Columbia. Let trval 15 dní, 18 hodin a 23 minut. Úkolem astronautů mise STS-78 bylo sledování jejich zdravotního stavu a technologické experimenty v laboratoři Spacelab umístěné v nákladovém prostoru raketoplánu.[4]

Po letu se stal zástupcem ředitele Centra pro studium a výzkum materiálů (CEREM, Centre d'Etudes et de Recherches sur les Materiaux) při Komisariátu pro atomovou energii. O tři roky později přešel na místo zástupce ředitele CNES pro kosmické technologie.[3]

Jean-Jacques Favier byl ženatý, měl čtyři děti.[2]

Odkazy

Reference

  1. ↑ L’astronaute français Jean-Jacques Favier est mort. www.cieletespace.fr [online]. 2023-03-24 [cit. 2023-03-24]. Dostupné online. (francouzsky) 
  2. ↑ a b c NASA, Lyndon B. Johnson Space Center. Jean-Jacques Favier (Ph.D.) [online]. Houston: rev. 1996-8 [cit. 2012-03-16]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. ↑ a b c d e IVANOV, Ivan, a kol. Космическая энциклопедия ASTROnote [online]. Moskva: rev. 2007-5-7 [cit. 2012-03-16]. Kapitola Jean-Jacques Favier. Dostupné online. (rusky) 
  4. ↑ HOLUB, Aleš. MEK. Malá encyklopedie kosmonautiky [online]. Rev. 1997-12-18 [cit. 2012-03-16]. Kapitola STS-78 Co/F-20. Dostupné online. 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Sts-78-patch.png

The STS-78 patch links past with present to tell the story of its mission and science through a design imbued with the strength and vitality of the 2-dimensional art of North America's northwest coast Indians. Central to the design is the space Shuttle whose bold lines and curves evoke the Indian image for the eagle, a native American symbol of power and prestige as well as the national symbol of the United States. The wings of the Shuttle suggest the wings of the eagle whose feathers, indicative of peace and friendship in Indian tradition, are captured by the U forms, a characteristic feature of Northwest coast Indian art. The nose of the Shuttle is the strong downward curve of the eagle's beak, and the Shuttle's forward windows, the eagle's eyes, represented through the tapered S forms again typical of this Indian art form.

The basic black and red atoms orbiting the mission number recall the original NASA emblem while beneath, utilizing Indian ovoid forms, the major mission scientific experiment package LMS (Life and Materials Sciences) housed in the Shuttle's cargo bay is depicted in a manner reminiscent of totem-pole art. This image of a bird poised for flight, so common to Indian art, is counterpointed by an equally familiar Tsimshian Indian symbol, a pulsating sun with long hyperbolic rays, the symbol of life. Within each of these rays are now encased crystals, the products of this mission's 3 major, high-temperature materials processing furnaces. And as the sky in Indian lore is a lovely open country, home of the Sun Chief and accessible to travelers through a hole in the western horizon, so too, space is a vast and beckoning landscape for explorers launched beyond the horizon.

Beneath the Tsimshian sun, the colors of the earth limb are appropriately enclosed by a red border representing life to the Northwest coast Indians. The Indian colors of red, navy blue, white, and black pervade the STS-78 path. To the right of the Shuttle-eagle, the constellation Delphinus recalls the dolphin, friend of ancient sailors and, now perhaps too, of the 9 space voyagers suggested by this constellation's blaze of 9 stars. The patch simultaneously celebrates international unity fostered by the Olympic spirit of sports competition at the 1996 Olympic Games in Atlanta, Georgia, U.S.A. Deliberately poised over the city of Atlanta, the Space Shuttle glows at its base with the 5 official Olympic rings in the 5 Olympic colors which can also be found throughout the patch, rings and colors which signify the 5 continents of the earth. This is an international mission and for the first time in NASA patch history, astronauts have dispensed with identifying country flags beneath their names to celebrate the spirit of international unity so characteristic of this flight.
Jean-Jacques Favier.jpg
Portrait astronaut Jean-Jacques Favier