Jean-Joseph Benjamin-Constant

Jean-Joseph Benjamin-Constant
Jean-Joseph Benjamin-Constant, kolem roku 1890
Rodné jméno	Jean-Joseph Constant
Narození	10. června 1845 Paříž, Francie
Úmrtí	26. května 1902 (ve věku 56 let) Paříž, Francie
Místo pohřbení	Hřbitov Montmartre
Země	Francie
Národnost	francouzská
Vzdělání	École des Beaux-Arts
Alma mater	Národní vysoká škola krásných umění
Povolání	malíř orientalista, portrétista, spisovatel
Hnutí	Orientalismus
Významná díla	Alfred Chauchard André Benjamin-Constant Hamlet and the King
Ovlivněný	Jules Garipuy Alexandre Cabanel Eugène Delacroix
Ocenění	Řád čestné legie, rok 1893
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jean-Joseph Benjamin-Constant (také známý jako Benjamin Constant), rodným jménem Jean-Joseph Constant (10. června 1845, Paříž, Francie – 26. května 1902, Paříž, Francie), byl francouzský malíř orientalista, spisovatel a portrétista. Byl jedním z oblíbených portrétistů francouzské a britské aristokracie.

Životopis

Benjamin Constant se narodil v Paříži jako syn Josepha Jean-Baptiste Constanta, zaměstnance poštovní správy, a Catherine Pichot-Duclos. Když Benjaminovi byly dva roky zemřela mu v roce 1947 matka. Jeho otec se poté přestěhoval do Toulouse.

Constant studoval od roku 1859 na Vysoké škole výtvarných umění v Toulouse (École des beaux-arts de Toulouse), kde byl žákem francouzského malíře Julese Garipuy. Byl přítelem sochařů Laurenta Marquesteho, Jean-Antoina Injalberta a Antonina Merciého. Poté, co na škole v Toulouse získal několik ocenění, využil v roce 1866 grantu od města Toulouse, což mu umožnilo studovat na École des Beaux-Arts v Paříži. (Později se na této škole stal učitelem.) V Paříži se 28. listopadu 1866 zapsal do ateliéru Alexandre Cabanela.

V roce 1868 se neúspěšně pokoušel získat cenu Prix de Rome, udělení této ceny znamenalo získat stipendium. Následující rok opět neuspěl a tak se rozhodl školu opustit. Na pařížském Salonu představil své první dílo Hamlet et le Roi (Hamlet a král), které stát koupil pro Musée Massey v Tarbesu. Nyní je obraz vystaven v Musée d'Orsay.^[1]

Jeho raný styl byl ovlivněn jednak Eugènem Delacroixem a také pobytem v marockém Tangeru, kde v roce 1870 žil a pracoval u malířů Georgese Clairina a Henriho Regnaulta. V roce 1870 se vrátil do Francie a zúčastnil se francouzsko-pruské války.

Dne 18. března 1871 se v Paříži oženil s učitelkou Delphine Badierovou.^[2] V letech 1871 až 1873 navštívil Španělsko, Madrid, Toledo, Cordobu a Granadu, kde se setkal i s malířem Marià Fortunou. Přes Gibraltarský průliv docestoval do Maroka. V Tangeru zůstal osmnáct měsíců. Procestoval zem s přítelem svého otce Charlesem Tissotem. Setkal se i se sultánem a jeho družinou. V Maroku nakupoval různé předměty, které mnohdy použil v orientálních kompozicích svých obrazů.

V roce 1873 se vrátil do Francie. Jeho manželka zemřela 28. října 1873 v Narbonne. Constant se poté usadil v Paříži a sdílel studio na Montmartru na ulici rue Gabrielle č. 31 s malířem Edmondem Yarzem (1845–1920).

Kariéra

Constant se stal úspěšným malířem. V Paříži se 8. listopadu 1875 oženil podruhé a to s Catherine-Jeanne Arago (1851–1909), dcerou Emmanuela Araga, s níž měl dva syny. V roce 1883 se vrátil do Tangeru.

Mezi jeho významná díla patří Last Rebels (Poslední rebelové), Justice in the Harem (Spravedlnost v harému) (obě v Luxembourg Gallery), Les Chérifas a Moroccan Prisoners (Maročtí vězni) nyní v Bordeaux. Jeho velké plátno Vjezd Mehmeda II. do Konstantinopole (Musée des Augustins Toulouse) získalo medaili v roce 1876.

Fresky

Po roce 1880 změnil svůj styl a věnoval se nástěnné malbě a portrétům. Mezi významné příklady jeho práce patří výzdoba stropu v pařížském hotelu „Hôtel de Ville“ s názvem Paris Convening the World (Paříž svolává svět) a několik fresek v sále akademické budovy pařížské Sorbonny. Také vymaloval strop divadla „Opéra Comique“. Jako portrétista byl oblíben zejména u anglické aristokracie. Jeho obraz Mons fils André (Portrét mého syna Andrého) (Luxembourg Gallery) získal v roce 1896 na pařížském Salonu čestné uznání. Na světové výstavě v Paříži získal zlatou medaili.

Portréty

Benjamin-Constant byl také úspěšný portrétista. Namaloval portrét papeže Lva XIII., královny Alexandry Dánské, manželky Eduarda VII., lorda Johna Lumley-Savileho a českého novináře Jindřicha Oppera, známého také jako Henri Opper de Blowitz. V roce 1893 se stal členem Akademie výtvarných umění a byl jmenován čestným prezidentem Společnosti orientalistických malířů (Société des Peintres Orientalistes Français). V roce 1893 mu byl udělen Řád čestné legie.

Několikrát navštívil USA a namaloval zde několik portrétů. Metropolitní muzeum umění v New Yorku vystavovalo velký obraz Benjamina-Constanta Justinián. Obraz vrátilo muzeum rodině v roce 1928. Koupil jej John Ringling v roce 1929 a v současné době je vystaven v „Ringling Museum“ v Sarasotě.

Učitel

Benjamin-Constant učil na Académie Julian^[3] a na École des beaux-arts v Paříži. Mezi jeho žáky patřila miniaturistka Alice Beckington^[4] a skotský umělec William Somerville Shanks.^[5] Constant také napsal řadu studií o francouzských malířích. Spolu s dalšími umělci Nasreddine Dinetem, Paul Leroyem, Jean-Léonem Gérôme a kurátorkou a uměleckou historičkou Léonce Bénédite byl jedním ze zakladatelů „Société des Peintres Orientalistes Français“.

Zemřel 26. května 1902 v 59 letech v Paříži a byl pohřben na hřbitově na Montmartru.

Studenti Benjamina Constanta

Galerie

• 

  Sedící Arabové (1877)
  Dahesh Museum of Art

• 

  Arabské noci
  soukr. sbírka

• 

  Odaliska (1882)
  soukr. sbírka

• 

  Emírovy favoritky (1879)
  National Gallery of Art, Washington, D.C.

• 

  Judita
  Metropolitní muzeum umění

• 

  Obchod s koberci v Tangeru (1883)
  soukr. sbírka

• 

  Ležící odaliska
  Musée d'Orsay

• 

  Vjezd papeže Urbana do Toulouse
  Capitole de Toulouse

Odkazy

Reference

V tomto článku byly použity překlady textů z článků Jean-Joseph Benjamin-Constant na anglické Wikipedii a Benjamin-Constant na francouzské Wikipedii.

Literatura

• STRANAHAN, Clara Harrison. A History of French Painting. New York City, New York: [s.n.], 1879. 
• STRAHAN, Edward. The Art Treasures of America. Philadelphia, Pennsylvania: [s.n.], 1977. S. 60. 
• Muriel Adrien, « Benjamin-Constant. Un orientaliste français anglophile », Miranda, 2015 (lire en ligne).
• François Pouillon, Dictionnaire des orientalistes de langue française, Paris, Karthala, 2008, ISBN 978-2-84586-802-1 (extrait en ligne).
• Stéphanie Prenant, « Benjamin-Constant (1845–1902) : peintre et figure d’autorité en matière d’art », sur le site HiCSA-Université Paris 1 en ligne).
• (anglicky) E. S. Cameron, « The art of Benjamin-Constant », in Brush and pencil, volume 10, 1902, (lire en ligne).

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Jean-Joseph Benjamin-Constant na Wikimedia Commons
• „Constant Jean-Joseph Benjamin, dit Benjamin-Constant“
• (anglicky) „Benjamin-Constant“ v Artcyclopedia
• Exposition Benjamin Constant. Merveilles et mirages de l'orientalisme od 4. října 2014 do 4. ledna 2015 Archivováno 28. 5. 2016 na Wayback Machine., na webových stránkách muzea Augustins de Toulouse
• Exposition de Benjamin Constant au musée des Augustins de Toulouse na webových stránkách Ministère de la Culture
• Exposition Benjamin Constant. Merveilles et mirages de l'orientalisme od 31. ledna do 31. května 2015, na webových stránkách Musée des beaux-arts, Montréal
• Exposition Benjamin-Constant à Toulouse na franceinter.fr
• Dossier de presse de l'exposition Benjamin-Constant au musée des Augustins Archivováno 22. 12. 2014 na Wayback Machine. sur augustins.org
• „Saint Joseph père nourricier de Jésus (Svatý Josef, nevlastní otec Ježíše), de Benjamin Constant“, více na indeauville.fr