Jean-Louis Guez de Balzac

Jean-Louis Guez de Balzac
Narození	31. května 1597 Angoulême
Úmrtí	18. února 1654 (ve věku 56 let) Angoulême
Místo pohřbení	Angoulême
Pseudonym	J. L. D. B.
Povolání	spisovatel a historik
Alma mater	Université de Poitiers
multimediální obsah na Commons
Seznam děl v Souborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jean-Louis Guez de Balzac (31. května asi 1597, Angoulême – 8. února 1654, Angoulême) byl francouzský spisovatel.

Životopis

Guez de Balzac, přezdívaný restaurátor francouzského jazyka, patřil ke spisovatelům, kteří velmi přispěli k reformě francouzštiny. Byl synem starosty v Angoulême, Jeana Louise Gueze, který povýšil do šlechtického stavu a k jménu přidal přídomek de Balzac podle léna na břehu řeky Charente, kde postavil svůj zámek.

Po studiích u jezuitů Balzac od roku 1612 navštěvoval univerzitu v Leidenu, kde se spolu se svým spolužákem a pravděpodobně milencem Teofilem de Viau, dostal do řady problémů. Poté pracoval jako tajemník u knížete d'Épernon v Métách. Po dvou letech v Římě roku 1621 až 1623 jako zástupce kardinála de La Valette, odešel do Paříže, kde si vytvořil dobrou pověst. Richelieu ho ustanovil historiografem a královským poradcem s penzí 2000 livrů.

První svazek Dopisů, vydaných roku 1624, mu přinesl velkou proslulost. Navštěvoval literární salon v hôtelu de Rambouillet, spolu s ostatními autory Chapelainem, Malherbem nebo Boisrobertem. Nicméně pýcha, která byla znamením prostopášnosti charakterizující jeho Dopisy způsobila, že stal objektem útoků ze strany jezuity Françoise Garasse. Byl to týž, který se pokusil odsoudit Teofila de Viau k upálení na hranici. V následujících letech byl obviňován z vykrádání děl minulých i současných autorů, byl napaden Jeanem Goulu, představeným řádu feuillantů v pamfletu Lettres de Phyllarque à Ariste roku 1627.

Jeho domýšlivá povaha se špatně vyrovnávala s těmito neustálými útoky a tak odešel do ústraní na svůj zámek u Angoulême. Zde pokračoval v korespondenci se svými pařížskými přáteli.

Roku 1634 se stal členem Francouzské akademie. Na konci svého života odešel do konventu kapucínů v Angoulême. Nemocnici v Angoulême odkázal 12 000 livrů.

Dílo

• Œuvres diverses (1644). Paříž, Honoré Champion, 1995 ISBN 2-85203-486-7
• Les entretiens (1657). Paříž, M. Didier, 1972
• Aristippe, ou De la cour (1664)
• Les entretiens de feu monsieur de Balzac (1663)
• Les premières lettres de Guez de Balzac, 1618-1627, Paříž, E. Droz, 1933-1934
• Œuvres (1665) Genève, Slatkine Reprints, 1971
• Œuvres choisies, Paříž, Larousse, 1936
• Le prince, Éd. Christian Leroy. Paříž : Table ronde, 1997 ISBN 2-7103-0750-2
• Épîtres latines Sous la direction de Jean Jehasse, préface de Bernard Yon, Saint-Étienne, Presses Universitaires de Saint-Étienne, 1982 ASIN 2867240115

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Jean-Louis Guez de Balzac na francouzské Wikipedii.

Literatura

• Bernard Beugnot, Fortunes de Guez de Balzac : actes du colloque de Balzac, 16-19 septembre 1997, Paříž, H. Champion, 1998
• Bernard Beugnot, Guez de Balzac, Paříž : Memini, 2001
• Bernard Beugnot, Jean-Louis Guez de Balzac : bibliographie générale, Saint-Étienne, Université de Saint-Étienne, 1979
• Bernard Beugnot, Les débuts littéraires de Guez de Balzac, Torino, Società editrice internazionale, 1968
• Gustave Cohen, Écrivains français en Hollande dans la première moitié du 1879-1958, Paris, Champion, 1920
• Joseph Declareuil, Les idées politiques de Guez de Balzac,Paříž, V. Giard & E. Brière, 1907
• Gaston Guillaumie, J.L. Guez de Balzac et la prose française ; contribution à l’étude de la langue et du style pendant la première moitié du XVII} siècle, Paříž, A. Picard, 1927
• C. Hippeau, Étude sur Jean-Louis Guez de Balzac, Paříž, Académie française, 1850-1859
• Jean Jehasse, Guez de Balzac et le génie romain : 1597-1654, Saint-Étienne, Université de Saint-Étienne, 1977
• Ulrike Michalowsky, L’usage du je et la peinture du moi dans les lettres de Guez de Balzac. Thèse pour le doctorat de l’université de la Sarre, 1994
• Jean-Émile Sabrazès, Les propos aigres-doux de Guez de Balzac sur Montaigne, Bordeaux, A. Destout, 1933
• Jean-Baptiste Sabrié, Les idées religieuses de J.-L. Guez de Balzac, Paříž, F. Alcan, 1913
• Jean Sabrazes, Les pensées de Guez de Blazac ; notes et remarques, Bordeaux, A. Destout, 1934
• F. E. Sutcliffe, Guez de Balzac et son temps ; littérature et politique, Paříž, A.G. Nizet, 1959
• Youssef Zobeidah, Polémique et littérature chez Guez de Balzac, Paříž, A.G. Nizet 1972
• Roger Zuber, Les Belles infidèles et la formation du goût classique. Perrot d'Ablancourt et Guez de Balzac, Paříž, A. Colin, 1968

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Jean-Louis Guez de Balzac na Wikimedia Commons
• Autor Jean-Louis Guez de Balzac ve Wikizdrojích (francouzsky)