Jean-Luc Marion

Jean-Luc Marion
Narození3. července 1946 (77 let)
Meudon, Hauts-de-Seine
Francie Francie
VzděláníUniversité de Paris X - Nanterre
Sorbonna, École normale supérieure
Alma materCondorcetovo lyceum
Pařížská univerzita
Univerzita Paříž IV
École normale supérieure
Univerzita Paříž X
Povolánífilozof
OceněníCena Henriho Dumaresta (1983)
Velká cena za filozofii (1992)
Cena Karla Jasperse (2008)
Ratzingerova cena (2020)
důstojník Řádu akademických palem
… více na Wikidatech
Funkce4. křeslo Francouzské akademie (od 2008)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jean-Luc Marion (* 3. července 1946, Meudon, Hauts-de-Seine) je francouzský filozof, žák Jacquese Derridy a vůdčí osobnost moderních katolických myslitelů. Jeho úvahy vycházejí z postmodernistických pozic a obsahují prvky mystické teologie, fenomenologie a moderní filozofie, tedy oblastí, ve kterých je expertem.[1] Přestože se dominantní částí akademické činnosti zaměřuje na Descartesa a fenomenology typu Martina Heideggera a Edmunda Husserla, větší odezvu vzbudily jeho práce explicitně náboženského charakteru. Příkladem je práce Dieu sans l´être (Bůh bez bytí, 1982), která se zabývá převážně analýzou idolatrie. To je téma u něj často spojené s kvalitami lásky a obdarování, tedy s konceptem široce zkoumaným také Derridou.

Osobní život

Vzdělání

Studoval na Université de Paris X - Nanterre a Sorbonně, magisterský titul ve filozofii získal na pařížské École normale supérieure, kde byl žákem Derridy a Louise Althussera. Ve stejné době měl intenzivní zájem o teologii, v níž se soukromě vzdělával pod vlivem teologů jakými byli Louis Bouyer, Jean Daniélou, Henri de Lubac a Hans Urs von Balthasar. Po získání doktorátu v roce 1980 začal přednášet na univerzitě v Poitiers.

Akademická činnost

Z Poitiers přešel na Université de Paris X - Nanterrem, kde se stal vedoucím katedry filozofie, od roku 1996 pak stejnou funkci zastával na Sorbonně (Université Paris-Sorbonne (Paris IV)). K roku 2010 působil jako profesor filozofie náboženství a teologie na Chicagské univerzitě.[1]

6. listopadu 2008 byl zvolen jedním ze čtyřiceti nesmrtelných (immortel) Francouzské akademie, která má uzavřený počet členů (numerus clausus) a obsadil křeslo číslo 4, které před ním patřilo kardinálu Jean-Marie Lustigerovi.[2][3]

Ocenění

Obdržel několik cen včetně:[2][4]

  • 2008 – Ceny Karla Jasperse města a univerzity v Heidelbergu
  • 1992 – Grand Prix de philosophie de l'Académie française – za jeho celkové dílo (oeuvre)
  • 1977 – Prix Charles Lambert de l'Académie des sciences morales et politiques

Dílo

  • Alain de Benoist – Jean-Luc Marion: Avec ou sans Dieu ?, coll. « Carrefour des jeunes », Beauchesne, Paris 1970.
  • Sur l’ontologie grise de Descartes. Science cartésienne et savoir aristotélicien dans les Regulae, Librairie Philosophique J. Vrin, 1975.
  • L’idole et la distance. Cinq études, Grasset, 1977.
  • Sur la théologie blanche de Descartes. Analogie, création des vérités éternelles, fondement, P.U.F, 1981.
  • Dieu sans l’être, Fayard, 1982 - rééd. PUF, 2010.
  • Sur le prisme métaphysique de Descartes. Constitution et limites de l’onto-théo-logie cartésienne, P.U.F, 1986.
  • Prolégomènes à la charité, Éditions de la Différence, 1986.
  • Réduction et donation. Recherches sur Husserl, Heidegger et la phénoménologie, P.U.F., 1989.
  • Questions cartésiennes I. Méthode et métaphysique, PUF, 1991.
  • La croisée du visible, Éditions de la Différence, 1991, P.U.F.
  • Questions cartésiennes II. L’ego et Dieu, P.U.F., 1996.
  • Étant donné. Essai d’une phénoménologie de la donation, P.U.F., 1997.
  • De surcroît. Études sur les phénomènes saturés, P.U.F, 2001, 2010.
  • Le phénomène érotique, Grasset, 2003.
  • Le visible et le révélé, Cerf, 2005.
  • Au lieu de soi, l'approche de saint Augustin, PUF, 17. září 2008
  • Certitudes négatives, Grasset & Fasquelle, 2010.
  • Le croire pour le voir, Communio Parole et silence, 2010.

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Jean-Luc Marion na anglické Wikipedii.

  1. a b Horner, Robyn. Jean-Luc Marion: a Theo-Logical Introduction. Burlington: Ashgate, 2005.
  2. a b Jean-Luc Marion - profil Archivováno 11. 2. 2012 na Wayback Machine. (francouzsky) na Académie française, 2008.
  3. Le philosophe Jean-Luc Marion élu à l'Académie française AFP news article (francouzsky) via Google News.
  4. Faculty biography Archivováno 11. 8. 2010 na Wayback Machine. — Divinity School, University of Chicago.

Externí odkazy

4. křeslo Francouzské akademie
Předchůdce:
Jean-Marie Lustiger
2008
Jean-Luc Marion
Nástupce:

Média použitá na této stránce