Jean-Pierre Vernant

Jean-Pierre Vernant
Jean-Pierre Vernant (Aubervilliers 2006) (cropped).jpg
Narození4. ledna 1914
Provins
Úmrtí9. ledna 2007 (ve věku 93 let)
Sèvres
Alma materLyceum Ludvíka Velkého
agrégation de philosophie
Lycée Carnot
PracovištěCollège de France (1975–1984)
Univerzita São Paulo
Škola pro pokročilá studia v sociálních vědách
Vysoká škola praktických studií
Oboryantropologie a dějiny
OceněníPrix Amic (1980)
Zlatá medaile Národního centra vědeckého výzkumu (1984)
Cena Racionalistické unie (1986)
Čestný doktorát Masarykovy univerzity (1998)
důstojník Řádu umění a literatury
… více na Wikidatech
PříbuzníJacques Vernant (sourozenec)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jean-Pierre Vernant (4. ledna 1914 Provins9. ledna 2007 Sèvres) byl francouzský historik, antropolog a specialista na starověké Řecko. Pod vlivem díla Claude Lévi-Strausse rozvinul strukturalistický přístup ke studiu starověké řecké mytologie, tragédie a společnosti, který ovlivnil mnohé badatele zabývající se antikou.

Život

Vernant původně vystudoval filosofii; svá studia dokončil roku 1937. Jako člen mladých komunistů se zúčastnil francouzského hnutí odporu během druhé světové války. Stal se členem tajné organizace Libération-sud, kterou založil Emmanuel d'Astier). Později se stal velitelem Francouzských vnitřních sil (FFI) v departementu Haute-Garonne pod pseudonymem „Plukovník Berthier.“ Po válce zůstal členem Komunistické strany Francie.

Roku 1948 se stal členem Centre national de la recherche scientifique (CNRS) a pod vlivem Louise Gerneta začal studovat starověkou řeckou antropologii. O deset let později se stal ředitelem školy École des hautes études en sciences sociales (EHESS).

Celý život aktivně podporoval různá hnutí proti násilí a válkám; v roce 1981 založil s Jacquesem Derridou francouzskou sekci Vzdělávací nadace Jana Husa na pomoc československým intelektuálům. Zemřel několik dní po svých 93. narozeninách ve francouzském městě Sèvres.

Vliv

Vernantův strukturalismus ovlivnil celou řadu badatelů zabývajících se antickým myšlením a kulturou. Jeho výklad mýtu o Prométheovi se stal důležitým faktorem ovlivňujícím dílo filosofa Bernarda Stieglera.

Ocenění

Ceny

  • Zlatá medaile CNRS, 1984
  • Premio di Storia, San Marino, 1991
  • American Academy Award for Humanistic Studies, 1992
  • Commandeur de la Légion d'honneur
  • Compagnon de la Libération
  • Válečný kříž (Croix de Guerre)
  • Grand Officier dans l'Ordre national du Mérite
  • Commandeur de l'Ordre de l'Honneur de la République Hellénique
  • Officier des Arts et des Lettres

Čestné doktoráty

Další ocenění

  • Spolupracovník Belgické královské akademie
  • Zahraniční zasloužilý člen Americké akademie věd
  • Korespondent Britské akademie
  • Zasloužilý člen Společnosti pro propagaci helénských studií
  • Člen organizace Academia Europaea

Vybrané publikace

  • Les origines de la pensée grecque (Paříž), 1962 (česky Počátky řeckého myšlení, 1993)
  • Mythe et pensée chez les Grecs: Etudes de psychologie historique (Paříž), 1965 (anglicky Myth and Thought among the Greeks, 1983)
  • Společně s Pierrem Vidal-Naquetem: Mythe et tragédie en Grèce ancienne, 2 svazky. (Paříž), 1972, 1986 (anglicky Tragedy and Myth in Ancient Greece, 1981; Myth and Tragedy in Ancient Greece, 1988)
  • Mythe et société en Grèce ancienne (Paříž), 1974 (anglicky Myth and Society in Ancient Greece, 1978)
  • Divination et rationalité, 1974
  • Společně s Marcelem Detiennem: Les ruses de l'intelligence: La mètis des Grecs (Paříž), 1974 (anglicky Cunning Intelligence in Greek Culture and Society, 1977)
  • Religion grecque, religions antiques (Paříž), 1976
  • Religion, histoires, raisons (Paříž), 1979
  • Společně s Marcelem Detiennem: La cuisine de sacrifice en pays grec (Paříž), 1979 (anglicky Cuisine of Sacrifice among the Greeks, 1989)
  • Společně s Pierrem Vidal-Naquetem: Travail et esclavage en Grèce ancienne (Brusel), 1988
  • L'individu, la mort, l'amour: soi-même et l'autre en Grèce ancienne (Paříž), 1989
  • Mythe et religion en Grèce ancienne (Paříž), 1990
  • Figures, idoles, masques (Paříž), 1990
  • Společně s Pierrem Vidal-Naquetem: La Grèce ancienne, 3 vols. (Paříž), 1990-92
  • Mortals and Immortals: Collected Essays (Princeton), 1991
  • Společně s Pierrem Vidal-Naquetem: Œdipe et ses mythes (Brusel), 1994
  • Entre mythe et politique (Paříž), 1996
  • Společně s Jean Bottérem a Clarisse Herrenschmidt: L'orient ancien et nous (Paříž), 1996 (anglicky Ancestor of the West: Writing, Reasoning, and Religion in Mesopotamia, Elam, and Greece, 2000)
  • Společně s Françoisem Frontisi-Ducrouxem: Dans l'œil du miroir (Paříž), 1997
  • L'univers, les dieux, les hommes: récits grecs des origines Paříž, Le Seuil, 1999 (= The Universe, The Gods, and Men: Ancient Greek Myths, 2001)
  • La traversée des frontières (Paříž), 2004

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Jean-Pierre Vernant (Aubervilliers 2006) (cropped).jpg
Autor: Wikinade, Licence: CC BY-SA 3.0
L'historien, philosophe et anthropologue français, spécialiste des mythes de la Grèce antique Jean-Pierre Vernant (1914-2007), lors de sa dernière intervention publique, conférence intitulée L'Odyssée donnée le 23 octobre 2006 au lycée Le Corbusier d'Aubervilliers dans le cadre des « Lundis du Collège de France » (année 2006-2007, cycle Classiques de la mémoire humaine).