Jean-Victor Poncelet

Jean-Victor Poncelet
Portrait du Général Poncelet.jpg
Narození1. července 1788
Mety
Úmrtí22. prosince 1867 (ve věku 79 let)
Paříž
BydlištěBS Asahi
Alma materÉcole polytechnique
Lycée Fabert
Povolánímatematik, politik, fyzik, profesor, inženýr a ženista
ZaměstnavatelÉcole polytechnique
OceněníMontyonova cena za vědu (1825)
zahraniční člen Královské společnosti (1842)
komandér Řádu čestné legie (1850)
velkodůstojník Řádu čestné legie (1853)
Řád za zásluhy v oblasti umění a věd (1863)
… více na Wikidatech
Funkceprezident (Francouzská akademie věd; 1840)
prezident (Francouzská akademie věd; 1842)
poslanec francouzského Národního shromáždění
PodpisJean-Victor Poncelet – podpis
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jean-Victor Poncelet (1. červenec 1788, Mety – 22. prosinec 1867, Paříž) byl francouzský matematik, mechanik a geometr. Položil základy moderní projektivní geometrie, teorie dynamiky strojů a aplikované mechaniky.[1]

Život

Na École polytechnique byl žákem Gasparda Mongeho. Po studiu nastoupil jako inženýr poručík na École d´application v Métách. V roce 1812 se zúčastnil Napoleonova tažení do Ruska. Během ústupových bojů o přechod přes Berezinu byl zajat a odveden do 1500 km vzdáleného Saratova. V zajetí v Saratově, společně se svými zajatými kolegy z École polytechnique, začal formulovat své geometrické myšlenky. Roku 1814 se ze zajetí vrátil a deset let působil jako vojenský inženýr v Metách. Věnoval se též mechanice, upravil turbíny a vodní mlýny tak, že zdvojnásobil jejich výkon.

V letech 1820-1821 spolu s Brianchonem formulovali tzv. Feuerbachův teorém (viz Kružnice devíti bodů).[2] Roku 1822 vydal práci Traité des propriétés projectives des figures (Pojednání o projektivních vlastnostech geometrických obrazců), kde rozvinul myšlenky, jež se v hrubých obrysech zrodily už v Saratově. Navázal na Mongeho, který se zabýval rovnoběžným promítáním. Poncelet pracoval na středovém promítání a aplikoval svůj pohled na celé soubory rovinných útvarů. Definoval zde základní koncepty projektivní geometrie: perspektiva, involuce a cirkulární body v nekonečnu.

Roku 1825 byl jmenován profesorem mechaniky na École d'application. Roku 1837 se stal profesorem mechaniky na Sorbonně a ředitelem či náčelníkem École polytechnique v hodnosti generála. Od roku 1842 byl prezidentem Francouzské Akademie věd,[3] členem Královské společnosti a 1853 byl jmenován velkým důstojníkem Řádu čestné legie. Roku 1850 odešel do výslužby. V letech 1862 a 1864 publikoval Applications d'analyse et de géométrie, dvoudílný úvod do projektivní geometrie a roku 1865 byl zvolen členem Americké akademie umění a věd.

Je jedním ze 72 významných mužů, jejichž jméno je zapsáno na Eiffelově věži v Paříži.

Odkazy

Reference

  1. ↑ http://www.cojeco.cz/index.php?detail=1&s_lang=2&id_desc=74974&title=Poncelet
  2. ↑ http://www.converter.cz/fyzici/poncelet.htm
  3. ↑ Archivovaná kopie. techmania.cz [online]. [cit. 2015-06-30]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-04-06. 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce