Jean Anouilh
Jean Anouilh | |
---|---|
Narození | 23. června 1910 Bordeaux |
Úmrtí | 3. října 1987 (ve věku 77 let) Lausanne |
Místo pohřbení | Pully cemetery |
Povolání | dramatik, scenárista, spisovatel a režisér |
Národnost | Baskové |
Alma mater | Lycée Chaptal |
Ocenění | Tony Award for Best Play (1961) Prix mondial Cino Del Duca (1970) Prix du Théâtre (1980) Grand prix du théâtre |
Manžel(ka) | Monelle Valentin Nicole Anouilh |
Partner(ka) | Monelle Valentin Nicole Anouilh |
Děti | Colombe Anouilh Caroline Anouilh Catherine Anouilh |
Příbuzní | Marie Solin d'Harcourt[1] a Isabella d'Harcourt[1] (vnoučata) |
Podpis | |
multimediální obsah na Commons | |
citáty na Wikicitátech | |
Seznam děl v Souborném katalogu ČR | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Jean Anouilh (23. června 1910 – 3. října 1987) byl francouzský dramatik.
Jean Anouilh se narodil v Cérisole, malé vesnici v okolí Bordeaux. Jeho otec byl krejčí, jeho matka sezonní houslistka. Anouilh nastoupil na studium práv, ale studium opustil a začal pracovat v reklamním průmyslu.[2]
Svá díla dělil do cyklů: růžové, černé, brilantní a historické hry
Dílo
- L'Hermine (1931)
- Mandarine (1933)
- Y avait un prisonnier (1935)
- Cestující bez zavazadel (Le voyageur sans bagage, 1937), český překlad Eva Uhlířová
- Kruté štěstí (La sauvage, 1938), český překlad Benjamin Jedlička
- Le Bal des Voleurs 1938)
- Léocadia (1940)
- Eurydice (1941)
- Dostaveníčko v Senlis (Le rendez-vous de Senlis, 1941), český překlad Antonín Bernášek
- Antigona (Antigone, 1944) divadelní hra, zpracováno v Českém rozhlasu v roce 1969 jako rozhlasová hra, překlad: Ivo Fleischmann, režie: Josef Melč.[3]
- Pozvání na zámek (L'Invitation au château, 1947), český překlad Alexander Jerie
- Romeo a Jana (Roméo et Jeannette, 1946) divadelní hra, zpracováno v Českém rozhlasu v roce 2016 jako rozhlasová hra, překlad: Daniela Jobertová, pro rozhlas upravila Klára Novotná, režie: Hana Kofránková, hrají: Tereza Dočkalová a Andrea Elsnerová, Jan Dolanský, Taťjana Medvecká, Miroslav Hanuš, David Novotný a Josef Somr, hudba: Marko Ivanovic.[4]
- La répétition ou l'amour puni (1950)
- Colombe (Mademoiselle Colombe) (1951)
- Valčík toreadorů, (La valse des toréadors, 1952), český překlad K. M. Walló
- Skřivánek (L'Alouette, 1952), český překlad Eva Bezděková
- Miláček Ornifle (Ornifle ou le courant d'air, 1955), český překlad Jan Kopecký
- La petite Molière (1959)
- Pekař, pekařka a jejich učedníček (Le boulanger, la boulangère et le petit mitron 1968), český překlad Sergej Machonin
- Cher Antoine; ou l'amour raté (1969)
- Les poissons rouges; ou Mon père, ce héros (1970)
- Tu étais si gentil quand tu étais petit (1972)
- Monsieur Barnett (1974)
- L'Arrestation (1975)
- Drazí ftáci (Chers zoizeaux, 1976), český překlad Jan Cimický
- Vive Henri IV (1978)
- La Culotte (1978)
- La Foire d'empoigne (1979)
- Le Nombril (1981)
Odkazy
Reference
- ↑ a b Darryl Roger Lundy: The Peerage.
- ↑ Ecce Homo - Jean Anouilh Archivováno 24. 9. 2015 na Wayback Machine. na stránkách Českého rozhlasu
- ↑ Jean Anouilh: Antigona na stránkách Českého rozhlasu
- ↑ NOVOTNÁ, Klára. Jean Anouilh: Romeo a Jana [online]. Český rozhlas, 2016-11-12 [cit. 2016-11-13]. Dostupné online.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Jean Anouilh na Wikimedia Commons
- Osoba Jean Anouilh ve Wikicitátech
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Jean Anouilh
Média použitá na této stránce
Autor: RomanDeckert, Licence: CC BY-SA 4.0
The grave of French playwright and dramatist Jean Anouilh (1910-1987), his daughter Catherine (1934-1989) and his last partner Ursula Wetzel (1938-2010) at the cemetery of Pully in the Swiss canton of Vaud.
Jean Anouilh photographié par le studio Harcourt en 1940.
Signature, Jean Anouilh, French dramatist (1910–1987). Vector tracing of Anouilh's signature from an undated Birthday letter to an unknown person.