Jean Giraudoux

Jean Giraudoux
Rodné jménoHippolyte Jean Giraudoux
Narození29. října 1882
Bellac
Úmrtí31. ledna 1944 (ve věku 61 let)
Paříž
Místo pohřbeníPassy
Grave of Giraudoux
Povolánídramatik, scenárista, diplomat, romanopisec, esejista a spisovatel
Alma materÉcole normale supérieure
Lakanalovo lyceum
Tématabeletrie, francouzská literatura, francouzský román, francouzské drama a diplomacie
Významná dílaBláznivá ze Chaillot
OceněníVšeobecná soutěž (1902)
komandér Řádu čestné legie
DětiJean-Pierre Giraudoux
PodpisPodpis
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Logo Wikicitátů citáty na Wikicitátech
Seznam dělSouborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Pamětní deska v Paříži (n° 89 du quai d'Orsay, Paris 7e)

Hippolyte Jean Giraudoux [ipolit žán žiródú] (29. říjen 1882, Bellac31. leden 1944, Paříž) byl francouzský prozaik, dramatik a diplomat.

Život a dílo

Nejvýznamnější zdroje jeho inspirace představuje patrně rodný limuzínský kraj a zkušenost první světové války (1914–1918), v níž bojoval jako mladý muž. Byl však formován také prostředím chlapeckého internátu; posléze studoval na prestižní École normale superieure. Již během studií se stal germanofilem a cestoval po německých zemích, kde se setkal s císařem Františkem Josefem I. Německo-francouzskými vztahy se zabývá jeho román Siegfried a Limuzínsko o francouzském vojáku a spisovateli, jenž v důsledku zranění ztratí paměť a osvojí si německou identitu. Pod jménem Siegfried von Kleist pak publikuje v poválečném Německu, dokud ho přítel, vypravěč, neodvede zpět do rodného Limuzinska.

Za druhé světové války, kdy autor působil jako diplomat, sympatizoval s německou stranou, takže později musel čelit nařčení z kolaborace a antisemitismu.[1] Literární vědec František Götz však naopak zdůraznil Giraudeauxův humanismus a pacifismus.[2]

Jeho patrně nejslavnější divadelní hrou je Bláznivá ze Chaillot (1945). Hlavní hrdinka Aurélie, nazývaná Bláznivá, nepřestane věřit v lásku a dobro a postaví se proti skupině finančníků odhodlaných kvůli svému zisku zničit celou Paříž.[3]

Ke známějším autorovým divadelním hrám patří též Undina (fr. Ondine, 1938), která zpracovává příběh rusalky opouštějící pro lásku k člověku bezpečí vodní říše a mířící do světa lidí. Undina jednoho dne spatří rytíře Hanse, který je prvním příslušníkem lidského rodu, jehož potká. Okamžitě se do něj zamiluje nekonečnou láskou, jaké duše člověka není schopna. Hans se do Undiny zamiluje také, opouští kvůli ní i svou krásnou snoubenku Bertildu. Undinu však lidský svět zničí svou malostí, lhostejností a přetvářkou. Příběh končí tragicky.[4]

Z Giraudouxových románů je nejvýznamnější básnická próza Zuzanka a Tichý oceán. Pojednává o limuzínské dívce, původem z autorova rodného Bellacu, která vyhraje v soutěži cestu kolem světa. Kdesi mezi Jižní Amerikou a Austrálií však její loď ztroskotá a Zuzanka se jako jediná z posádky zachrání. Dílo není pojato jako epický narativ, ale jako sled lyrických dojmů, vzpomínek, překvapivých přirovnání a metafor. Sleduje Zuzančin život na ostrově především z jeho vnitřní stránky.

Jean Giradoux je pochován na hřbitově Passy v Paříži.

Bibliografie

Romány

  • Provinciales, (Vesničanky, 1909)
  • L’École des indifférents (Škola lhostejných, 1911)
  • Lectures pour une ombre (Přednášky pro jeden stín, 1917)
  • Simon le Pathétique (Šimon Patetický, 1918)
  • Amica America, 1918
  • L’Adieu à la guerre (Sbohem válce, 1919)
  • Elpénor, 1919
  • Adorable Clio (Báječná Clio, 1920)
  • Suzanne et le Pacifique (Zuzanka a Tichý oceán, 1921)
  • Siegfried et le Limousin, 1922
  • Juliette au pays des hommes (Dívka v zemi mužů, 1924)
  • Bella, 1926
  • Églantine, 1927
  • Aventures de Jérôme Bardini, 1930
  • La France sentimentale, 1932
  • Combat avec l’ange (Zápas s andělem, 1934)
  • Choix des élues (Výběr vyvolených, 1939)
  • La Menteuse (Lhářka, 1958)

Divadelní hry

  • Siegfried, 1928
  • Amphitryon 38, (premiéra 9.11.1929 v Paříži)
  • Judith, 1931
  • Intermezzo, 1933
  • Tessa, la nymphe au cœur fidèle (Tessa, nymfa s věrným srdcem, 1934)
  • La guerre de Troie n’aura pas lieu (Trojská válka nebude, 1935)
  • Supplément au voyage de Cook (Dodatek ke Cookově cestě, 1935)
Jeho syn Jean-Pierre Giraudoux

Odkazy

Reference

  1. Chantal Meyer-Plantureux: Les enfants de Shylock, ou, L'antisémitisme sur scène, Paris, Éditions Complexe, 2005.
  2. GIRAUDOUX, JEAN, 1882-1944. Zuzanka a Tichý oceán. [s.l.]: Odeon Dostupné online. OCLC 42162140 
  3. http://www.i-divadlo.cz/divadlo/divadlo-na-vinohradech/blazniva-ze-chaillot
  4. http://www.rozhlas.cz/vltava/literatura/_zprava/jean-giraudoux-ondina--993273
  5. Jean Giraudoux: Ondina. Dvojka [online]. [cit. 2019-02-09]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2019-02-09. 

Literatura

  • Jacques Body: Jean Giraudoux: la légende et le secret, Paris, Presses universitaires de France 1986.
  • Natacha Michel: Giraudoux: le roman essentiel, Paris, Hachette littératures 1998
  • Ottův slovník naučný nové doby, heslo Giraudoux, Jean. Sv. 4, str. 864

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Jean-Pierre-Giraudoux.jpg
Autor: Fondation Giraudoux, Licence: CC BY-SA 3.0
Portrait of Jean-Pierre Giraudoux, son of French author Jean Giraudoux
Signature de Jean Giraudoux - Archives nationales (France).png
Autor: Jean Giraudoux, Licence: CC0
Signature de Jean Giraudoux, commissaire général de l'information. Archives nationales, cote 19940497/2, dossier n°81.
Jean Giraudoux 1927.jpg
Jean Giraudoux (1882-1944)
Plaque Jean Giraudoux, 89 quai d'Orsay, Paris 7.jpg
Autor: Wikimedia Commons / Mu, Licence: CC BY-SA 3.0
Plaque apposée au n° 89 du quai d'Orsay, Paris 7e, où mourut l'auteur dramatique Jean Giraudoux (1882-1944) le 31 janvier 1944.