Jean Paul Marat

Jean Paul Marat
Narození	24. května 1743 Boudry
Úmrtí	13. července 1793 (ve věku 50 let) Paříž
Příčina úmrtí	bodná rána
Místo pohřbení	Pantheon (1793–1795; 48°50′46″ s. š., 2°20′46″ v. d.)
Pseudonym	L’Ami du peuple
Povolání	politik, novinář a lékař
Alma mater	Univerzita v St Andrews
Významná díla	Les Chaînes de l'esclavage
Politická příslušnost	Jakobíni
Rodiče	Jean-Baptiste Marat
Příbuzní	Charlotte Albertine Marat[1] a David Ivanovič Budri (sourozenci)
Podpis
multimediální obsah na Commons
galerie na Commons
citáty na Wikicitátech
Seznam děl: SKČR | Knihovny.cz
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jean-Paul Marat (24. května 1743 Boudry – 13. července 1793 Paříž; francouzská výslovnost [ʒɑ̃pɔl maʁa], česká výslovnost [mara]^[2]) byl francouzský politik, lékař a publicista v období Velké francouzské revoluce. Patřil mezi francouzské kordeliéry a působil jako předseda jejich klubu (Club des Cordeliers).

Jeho otec Jean Mara (nebo také Jean-Baptiste Mara) byl Švýcar a přednášel na univerzitě v Ženevě medicínu. Matka Louise Cabrol byla francouzskou hugenotkou. Jean-Paul Marat vystudoval medicínu v Ženevě. Následně studoval i ve Francii, kde se seznámil s osvícenskou filozofií. Poté žil nějaký čas v Anglii, kde dostudoval a pracoval jako tiskař a vydavatel. Uveřejnil zde anglicky svou Esej o člověku, kterou v roce 1775 přeložil v Amsterdamu do francouzštiny. Posléze pracoval jako lékař u vojska bratra krále Ludvíka XVI., hraběte z Artois. Intenzivně se také věnoval vědeckému výzkumu ve fyzice a chemii. Zabýval se i filozofií a sociologií.

Po vypuknutí Velké francouzské revoluce však nechal veškerých výzkumů i praxe lékaře a plně se oddal politice a žurnalistice. Od roku 1789 vydával revoluční deník Přítel lidu. Stal se členem a předsedou klubu kordeliérů a fanatickým zastáncem teroru proti šlechtě a vládnoucím vrstvám.

Po převratu v srpnu 1792, kdy byl zahájen útok na královský palác v Tuileriích, se stal poslancem Národního konventu. Podílel se na zářijových masakrech a jako člen Konventu a poté i Výboru veřejného blaha požadoval zavedení diktatury. Když pak v Konventu začala debata o osudu krále Ludvíka XVI., hned od začátku navrhoval jeho rychlé potrestání bez soudu. Požadoval, aby bylo na krále pohlíženo jako na vlastizrádce a hlasoval pro jeho smrt. Roku 1793 se stal hlavním nepřítelem girondistů, kteří vládli Francii a volal po jejich smrti a svržení.

Od dubna 1793 stál v čele revolučního tribunálu a spolu s ním připravil 2. června 1793 pád girondistů. Dostal se tak na vrchol své moci a ovládl Paříž. Vedl krutý teror proti girondistům a radikalizoval revoluci. 13. července téhož roku byl však krátce před polednem zavražděn girondistkou Marií-Annou Charlottou Corday d'Armont, která ho probodla kuchyňským nožem, když seděl ve vaně zpola kryté deskou, při vyřizování úřední agendy. Koupelí si často mírnil svou kožní chorobu, což bylo všobecně známo. Do jeho domu se Charlotte Cordayová dostala pod záminkou, že Maratovi nese seznamy uprchlých girondistů, které je potřeba zatknout a popravit. Charlotta Cordayová byla následně popravena.

Z Marata se stal symbol revoluce. Brzy po své smrti byl prohlášen za mučedníka svobody. Roku 1794 byl pohřben v pařížském Pantheonu.

O Maratově životě a kariéře vypovídá expozice Muzea francouzské revoluce na zámku ve Vizille v departementu Isère. Před vchodem je bronzoá socha sedícího Marata od sochaře Jeana Baffiera (před 1920).

• MARAT, Jean-Paul. Vybrané stati. Překlad Václav Jílek. 1. aut. vyd. Praha: Rovnost, 1952. 99 stran. cnb000405226.

• 
  Marat na Davidově medaili 1839
• 
  Jacques-Louis David: Maratova smrt, 1793
• 
  Maratův pohřeb, Fougeat 1793
• 
  Maratova socha ve Vizille
• 
  Viollatova kresba
• 
  Buissonova medaile 1868
• 

• MASSIN, Jean. Marat. Překlad Helena Maříková. 1. vydání. Praha: Svobodné slovo, 1964. 378 stran. cnb000480570.
• TINKOVÁ, Daniela. Revoluční Francie 1787–1799. Praha: Triton, 2008. 426 s. ISBN 978-80-7387-211-3.

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Jean Paul Marat na Wikimedia Commons
• Osoba Jean-Paul Marat ve Wikicitátech
• Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Jean Paul Marat
• Galerie Jean Paul Marat na Wikimedia Commons