Jean Paulhan

Jean Paulhan
Narození	2. prosince 1884 Nîmes
Úmrtí	9. října 1968 (ve věku 83 let) Paříž
Místo pohřbení	Cimetière de Bagneux
Povolání	vydavatel, spisovatel, literární kritik, novinář, publicista a editor
Zaměstnavatelé	Nouvelle Revue Française (1920–1968) Nakladatelství Gallimard
Ocenění	Georges-Dupau award (1942) Grand prix de littérature de l'Académie française (1945) medaile Za odboj Válečný kříž 1914–1918 velkodůstojník Řádu čestné legie
Choť	Sala Paulhan (1911 – Desetiletí od 1930)[1] Germaine Paulhan (do 1968) Anne Desclosová
Rodiče	Frédéric Paulhan
Funkce	Q65480081 (1935–1941) 6. křeslo Francouzské akademie (1963–1968)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jean Paulhan (2. prosince 1884, Nîmes, Francie – 9. října 1968. Paříž) byl francouzský spisovatel, literární kritik a vydavatel, ředitel literárního časopisu Nouvelle Revue Française (NRF), a to od roku 1925 do roku 1940 a od roku 1946 do roku 1968. V letech 1963 až 1968 byl členem Francouzské akademie.

Život

Paulhanův otec byl filozof Frédéric Paulhan, jeho matka byla Jeanne Thérond. V letech 1908 až 1910 působil jako učitel na Madagaskaru a později překládal malgašské básně neboli Hainteny do francouzštiny.

Paulhanovy překlady zaujaly Guillauma Apollinaira a Paula Éluarda.

Pracoval jako sekretář Jacquese Rivièra v NRF, a to až do roku 1925, kdy jej nahradil ve funkci redaktora časopisu. V roce 1935 spolu s Henri Michauxem, Giuseppe Ungarettim, Groethuysenem a dalšími založili podobný, ale luxusnější časopis Mesures, pod vedením Henryho Churche.

Jedním z jeho nejslavnějších děl literární kritiky byly Květiny z Tarbes, aneb Teror v literatuře (1941), studie o povaze jazyka v beletrii. Paulhan také napsal několik autobiografických povídek; Anglické překlady několika se objevily ve sbírce Progress in Love on the Slow Side. Během druhé světové války byl Paulhan časným a aktivním členem francouzského odboje a byl zatčen německým gestapem. Po válce založil Cahiers de la Pléiade a v roce 1953 znovu uvedl La Nouvelle Revue Française.

Paulhan vyvolal kontroverzi tím, že se postavil proti nezávislosti Alžírska a podporoval francouzskou armádu během alžírské války; to vedlo k roztržce mezi Paulhanem a jeho přítelem Mauricem Blanchotem.

Autorka Anne Desclos prozradila, že román Story of O napsala jako sérii milostných dopisů svému milenci Paulhanovi, který obdivoval práci markýze de Sade.

Dílo

• Les Hain-Tenys Merinas (Geuthner, 1913, znovu vydáno 2007)
• Le Guerrier appliqué (Sansot, 1917 ; Gallimard 1930, znovu vydáno 2006)
• Jacob Cow le Pirate, ou Si les mots sont des signes (1921)
• Le Pont traversé (1921, znovu vydáno 2006)
• Expérience du proverbe (1925)
• La Guérison sévère (1925, znovu vydáno 2006)
• Sur un défaut de la pensée critique (1929)
• Les Hain-Tenys, poésie obscure (1930)
• Entretien sur des faits-divers (1930, 1945)
• L'Aveuglette (1952)
• Les Fleurs de Tarbes ou La terreur dans les Lettres (1936, 1941)
• Jacques Decour (1943)
• Aytre qui perd l'habitude (1920, 1943, znovu vydáno 2006)
• Clef de la poésie, qui permet de distinguer le vrai du faux en toute observation, ou Doctrine touchant la rime, le rythme, le vers, le poète et la poésie (1945)
• F.F. ou Le Critique (Gallimard, 1945; znovu vydáno od Éditions Claire Paulhan, 1998)
• Sept causes célèbres (1946)
• La Métromanie, ou Les dessous de la capitale (1946, znovu vydáno 2006)
• Braque le Patron (1946)
• Lettre aux membres du C.N.E. (1940)
• Sept nouvelles causes célèbres (1947, znovu vydáno 2006)
• Guide d'un petit voyage en Suisse (1947, znovu vydáno 2006)
• Dernière lettre (1947)
• Le Berger d’Écosse (1948, znovu vydáno 2006)
• Fautrier l'Enragé (1949)
• Petit-Livre-à-déchirer (1949)
• Trois causes célèbres (1950)
• Les Causes célèbres (1950, znovu vydáno 2006)
• Lettre au médecin (1950, znovu vydáno 2006)
• Les Gardiens (1951, znovu vydáno 2006)
• Le Marquis de Sade et sa complice ou Les revanches de la Pudeur (1951)
• Petite préface à toute critique (1951)
• Lettre aux directeurs de la Résistance (1952)
• La Preuve par l'étymologie (1953)
• Les Paroles transparentes, avec des lithographies de Georges Braque (1955)
• Le Clair et l'Obscur (1958)
• G. Braque (1958)
• De mauvais sujets, gravures de Marc Chagall (1958, znovu vydáno 2006)
• Karskaya (1959)
• Lettres (1961)
• L'Art informel (1962)
• Fautrier l'enragé (1962)
• Progrès en amour assez lents (1966, znovu vydáno 2006)
• Choix de lettres I 1917–1936, La littérature est une fête" (1986)
• "Choix de lettres II 1937-1945, Traité des jours sombres" (1992)
• Choix de lettres III 1946-1968, Le Don des langues (1996)
• La Vie est pleine de choses redoutables (Seghers; znovu vydáno od Claire Paulhan, 1990)
• "Lettres de Madagascar, 1907-1910", Éditions Claire Paulhan (2007)
• "Œuvres complètes", edited by Bernard Baillaud, Volume I, Gallimard (2006).

Odkazy

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Jean Paulhan na Wikimedia Commons
• Osoba Jean Paulhan ve Wikicitátech

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Jean Paulhan na anglické Wikipedii.