Jean Pierre Dantan

Jean Pierre Dantan
Narození28. prosince 1800
Paříž
Úmrtí6. září 1869 (ve věku 68 let)
Baden-Baden
Místo pohřbeníHřbitov Père-Lachaise
Tomb of Dantan
Alma materNárodní vysoká škola krásných umění (od 1823)
Povolánísochař, karikaturista a umělec
Manžel(ka)Elisa Moutiez
PříbuzníAntoine Laurent Dantan (sourozenec)
Významná dílaPhilibert Delorme
Oceněnírytíř Řádu čestné legie
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jean Pierre Dantan (28. prosince 1800, Paříž – 6. září 1869, Baden Baden) byl francouzský sochař a karikaturista.

Život

Dantanova karikatura spisovatele Victora Huga

Narodil se roku 1800 v Paříži do umělecké rodiny. Jeho otec byl řezbář, starší bratr Antoine-Laurent Dantan sochař a synovec Édouard Joseph Dantan se stal malířem. Vystudoval klasické sochařství se zaměřením na portrét na École nationale supérieure des beaux-arts v Paříži. Jeho učitelem byl sochař François-Joseph Bosio. Ateliéry měl v Paříži, Římě, nebo Londýně. Roku 1869 zemřel v Baden Badenu jako uznávaný umělec.[1] Byl pohřben do hrobky na pařížském hřbitově Père Lachaise.

Věnoval se portrétní i funerální plastice a pro řadu měst vytvořil monumentální pomníky. Největšího úspěchu ale dosáhl jako tvůrce sochařských karikatur tehdejších známých osobností (herců, filozofů, malířů, skladatelů aj.). Ve své době byly jeho karikatury velmi módní a on jich (především z terakoty a sádry) vytvořil více než 400.[2] Největší sbírku těchto karikatur (tzv. Dantanorama) shromáždilo a dodnes vlastní pařížské Musée Carnavalet. Největší mimofrancouzský soubor čítající 47 sošek (např. Balzac, Paganini, Liszt, Rossini) získala kněžna Charicléa Hohenlohe a na počátku 20. století jej věnovala Polabskému muzeu v Poděbradech.[1] Dantanorama patří mezi nejcennější soubory ve sbírkách poděbradského muzea.[3]

Odkazy

Reference

  1. ↑ a b Osobnosti a Polabské muzeum – Jean P. Dantan [online]. Polabské muzeum [cit. 2017-06-08]. Dostupné online. 
  2. ↑ LANGR, Ladislav. 150 poděbradských příběhů aneb 45 000 slov o Poděbradech. Poděbrady: Kompakt a MKC Poděbrady, 2014. 125 s. ISBN 978-80-260-5899-1. Kapitola Příběh sádrových karikatur, s. 126–127. 
  3. ↑ HRABĚTOVÁ, Jana. Poděbrady – Město mého srdce III. – Obrázky z kulturních dějin. Praha: Nakladatelství Ostrov, 2013. 335 s. ISBN 978-80-86289-78-6. S. 200. 

Literatura

  • VLK, Miroslav. Jean Pierre Dantan. [s.l.]: SG, 1969. 6 s. 
  • MACKOVÁ, Olga. Poděbradské Dantanorama: Katalog výstavy karikatur franc. sochaře J. P. Dantana. Poděbrady: Oblastní muzeum, 1967. 6 s. 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce