Jean d'Antin

Jean d'Antin
Narození16. století
Jülišské vévodství
Úmrtí17. století
Frýdlantské vévodství
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.
Erb Jeana d'Antina z roku 1627

Jean d'Antin, zván též Jan Gantin či Schantin (2. polovina 16. století?, vévodství Jülich, na hranicích s dnešní Belgií – 17. století Frýdlantské vévodství) byl francouzský usedlík v Českých zemích.

Život

Jean d’Antin, zapsaný jako Johan Gantin (samotný zápis písmena G připomíná S)

Pocházel pravděpodobně ze starého francouzského šlechtického panského rodu d'Antin, jeho otcem byl zřejmě Nicolas d'Antin, Seigneur de Boucosse a matkou Marguerite d´Arbo de Boucosse sídlící na hradě Château de Boucosse v kantonu Mugron. Rod d'Antin ve Francii datuje svůj původ k římské patricijské rodině z doby Římské říše. Nejstarším doloženým předkem je Guilhaume d'Antin narozený kolem roku 1020. K různým zápisům jména v Českých zemích vedlo patrně především užívání jiného typu písma.

Jean d'Antin konal osm let službu jako jezdecký důstojník v různých plucích císařské armády v dobách třicetileté války. Zúčastnil se rovněž vojenské výpravy do Uher jako velitel jezdeckého oddílu v pluku Viléma von Wittenhorst, který patřil do císařské armády pod velením Albrechta z Valdštejna. D'Antin měl nejprve hodnost nižšího jezdeckého důstojníka kornet. Následně kronika obce Nosálov uvádí hodnost kapitána. Byl účasten vojenských operací v Braniborsku, kde dle dochovaných listin zřejmě působil dlouhodobě. Jean d'Antin působil ve službách Albrechta z Valdštejna a za tyto služby obdržel z vévodské kanceláře Frýdlantského vévodství dne 3. února 1627 polepšení svého rodového erbu. Erb byl rozmnožen a polepšen tak, že kolčí přilba byla nahrazena otevřenou turnajskou a ozdobena korunou. Polepšený erb od Valdštejna jako císařského palatina potvrzoval šlechtický status d'Antina ve Frýdlantském vévodství a v Českých zemích.[1]

Roku 1637 se uvádí jako vrchní strážmistr, tj. vyšší důstojník či plukovník-strážmistr, v pluku Wildberském. Za manželku měl  Marii Magdalénu Kalcherovou, dceru Tobiáše Kalchera, měšťana Menšího města a dvorního nákupčího. Tobiáš Kalcher/Khalcher se uvádí rovněž jako dvořan u dvora císaře Rudolfa II. ve funkci "Underzergadner", což je něco jako "zástupce vedoucího/správce císařské spižírny". Švagr Jean d'Antina byl rytíř Tobiáš František Kalcher z Kalchernu, který vlastnil důl St. Andreas v roce 1660 v Krušnohoří a řadu dalších usedlostí v okolí Prahy.[2] Jean d'Antin se v českým zemích usadil a získal tři velké statky v Nosálově, Vísce a Korcích. Zároveň koupil od potomků Jana Kocína z Kocinétu Kocínovský dvorec v Praze Bubenči čp. 4 a související vinice. Dle kroniky obce Nosálov byla šavle tohoto francouzského kapitána z třicetileté války po jeho smrti v obci pečlivě uschována, stejně jako jeho sedlo. Na šavli byl francouzský nápis. Oba artefakty se ztratily až po druhé světové válce. Potomci Jeana d'Antina žijí v České republice dodnes. Jedním z nich byl pravoslavný kněz Miroslav Jan Šantin, na základě jehož rozsáhlého genealogického průzkumu byly údaje o Jeanu d'Antinovi nalezeny.

Odkazy

Reference

  1. Nosálov od třicetileté války [online]. nosalov.eu [cit. 2022-09-29]. Dostupné online. 
  2. Osobní stránky Tomáše Dvořáka věnované rodopisu a místopisu. dvorak-rodopis.cz [online]. [cit. 2023-02-09]. Dostupné online. 

Literatura

  • Heraldická ročenka na rok 1977, Heraldický klub České numismatické společnosti /Praha 4 - Podolí, Levá ul. 11/ Redakční rada: PhDr. Milan Buben, PhDr. Pavel R. Pokorný, Pavel Palát
  • VACEK, František. Dějiny Bubenče, Dejvic, Šárky a okolí. In: VOJTÍŠEK, Václav. Sborník příspěvků k dějinám hlavního města Prahy. Praha: Důchod obce hlavního města Prahy, 1923. Dostupné online. Svazek IV.
  • Geschichte von Bleistadt - Oloví. Dostupné online.

Související články

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Erb Jean d'Antin.jpg
Autor: Cooper2210, Licence: CC BY-SA 4.0
Erb Jeana d'Antina z roku 1627
Jean d’Antin, mentioned as Johan Gantin.jpg
Autor: MKoala, Licence: CC BY-SA 4.0
Na základě genealogických průzkumů Mgr. Miroslava Šantina došlo k přiblížení odobnosti Jeana d'Antin, jehož jméno bylo vícekrát různě zapsáno, a to zejména z důvodu používání odlišného písma, jakoz i výslovnosti, zde zapsán jako Johan Gantin, následně zapsán i jako Santin, jeho potomci po dvou generacích nesli jméno Schantin, počeštělé po druhovákečných událostech na Šantin.