Jean de Meung

Jean de Meung
Snící Jean de Meung – miniatura z rukopisu Roman de la Rose z 15. století
Rodné jméno	Jean de Meung
Narození	1240 Meung-sur-Loire
Úmrtí	cca 1305 Paříž
Povolání	básník
Národnost	francouzská
multimediální obsah na Commons
Seznam děl v Souborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jean de Meung (Jean de Meun, Jehan de Meun(g), Jean Clopinel, Jean Chopin) (cca 1240, Meung-sur-Loire, Francie – cca 1305, Paříž) je francouzský básník 13. století, známý hlavně jako autor druhé části díla Roman de la Rose.

Život

Narodil se jako Jean Clopinel. Tradice říká, že studoval na Pařížské univerzitě. Stejně jako jeho současník Ruteboeuf byl obráncem Viléma ze Saint-Amour a ostrým kritikem žebrání. Většinu života zřejmě strávil v Paříži na ulici Saint-Jacques, kde měl dům s věží, dvorem a zahradou. Dům mu byl přidělen jistým dominikánem Adamem d'Andelym, což bylo zaznamenáno v roce 1305. Jean de Meung zanechal písemnou zmínku, že ve svém mládí psal písně, které byly zpívány na veřejnosti a ve školách.

Roman de la Rose

Jeho nejdůležitějším dílem bylo pokračování Roman de la Rose. Datum práce na něm bylo stanoveno na roky 1268 až 1285 díky referenci v zápise o popravě Manfreda a Corrardina králem Sicílie Karlem I. z Anjou. Se svými, více než 300, zachovanými rukopisy se Román o růží stal skutečným středověkým bestellerem.

Jean de Meung rozšířil dílo svého předchůdce o přibližně vlastních 19 000 veršů.

Jiná díla

V roce 1284 přeložil do francouzštiny traktát De Re Militari od římského autora Publius Flavius Vegetius Renatus pod názvem Kniha od Végècea o umění vojenském. Jako první vytvořil také náboženskou verzi milostných dopisů Abélarda své milence Heloise. Tento rukopis ze 14. století obsahuje i poznámky Francesca Petrarky a nachází se v Národní knihovně v Paříži.

Přeložil i De consolatione philosophiae od Boétia předtím, než napsal dopis králi Filipovi IV., ve kterém uvedl seznam svých předešlých prací. Zmínil v něm, že dvě z nich se ztratily: De spirituelle amitié (De Spirituals Amicitia) od Aelreda of Rievaulx (1166) a Livre des Merveilles d'Hirlande nebo De Mirabilibus Hiberniae od Giraldus Cambrensis (Gerald de Barri).

Jeho posledními básněmi jsou bezpochyby jeho Testament a Codicille. Testament je napsán ve stance – quatrainech s jedním rýmem a obsahuje doporučení různým společenským třídám.

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Jean de Meung na slovenské Wikipedii.

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Jean de Meung na Wikimedia Commons