Jeanne Moreau

Jeanne Moreau
Narození	23. ledna 1928 10. obvod
Úmrtí	31. července 2017 (ve věku 89 let) 8. pařížský obvod
Místo pohřbení	Hřbitov Montmartre
Alma mater	Národní vyšší konzervatoř dramatického umění
Choť	Jean Richard (1949–1951) William Friedkin (1977–1979)
César
Nejlepší herečka 1992 – Stará dáma která se procházela v moři Čestný César (1995, 2008)
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jeanne Moreau [žann moró] (23. ledna 1928 Paříž – 31. července 2017 Paříž) byla francouzská divadelní a filmová herečka, filmová režisérka a zpěvačka.

Celkem se podílela na více než 120 filmech. Především v padesátých a šedesátých letech 20. století patřila k nejpopulárnějším filmovým hvězdám.

Byla dcerou britské tanečnice a francouzského barmana. Když jí bylo 11 let, rodiče se rozvedli. Od roku 1946 studovala na pařížské konzervatoři Conservatoire national supérieur d'art dramatique a už v letech 1948-1952 hrála v divadle Comédie-Française. V roce 1952 odešla do experimentálního Théâtre National Populaire, ale působila i na jiných scénách, včetně Broadwaye.

V 50. letech získala několik divadelních cen. K nejoceňovanějším patřily její role v Pygmalionu G. B. Shawa a v Pekelném stroji Jeana Cocteaua z roku 1954.

V roce 1948 debutovala též ve filmu. Po menších rolích, jako byl např. snímek Nesahejte na prachy s Jeanem Gabinem z roku 1953, měla první větší úspěch ve filmech Výtah na popraviště (1957) a Milenci (1958) v režii Louise Malle a postupně se prosadila jako významná filmová herečka.

Zejména v 60. letech následovaly četné hlavní role ve francouzských i mezinárodních produkcích mnoha významných režisérů, jako například Michelangelo Antonioni (Noc), Orson Welles (Proces), Luis Buñuel (Deník komorné), François Truffaut (Nevěsta byla v černém), Roger Vadim (Nebezpečné známosti), Tony Richardson (Slečna učitelka) nebo Peter Brook (Moderato Cantabile). Velkou proslulost získala rolí Cathérine v Truffautově filmu Jules a Jim z roku 1962, kterou lze v její filmografii považovat za významnou.

V dalších letech spolupracovala například v roku 1982 s Rainerem Fassbinderem ve filmu Querelle nebo s Wimem Wendersem ve snímku Až na konec světa z roku 1991.

Souběžně s filmovou tvorbou i nadále hrála v divadle. Na dvou filmech se podílela jako režisérka. Ve Francii je populární též jako zpěvačka a v roce 1964 získala cenu Grand Prix du Disque.

Byla dvakrát vdaná. Z prvního manželství (1949–1951) s hercem Jean-Louisem Richardem se narodil syn Jérôme Duvon, který se stal úspěšným malířem. V letech 1977–1980 byla provdána za režiséra Williama Friedkina.

Ocenění

• 1992: César pro nejlepší herečku za film Stará dáma která se procházela v moři
• 1995: Čestný César
• 2008: Čestný César

Nominace

• 1987: César pro nejlepší herečku ve vedlejší roli za film Le Paltoquet
• 1988: César pro nejlepší herečku za film Le Miraculé

Nominace

• 1988: Molièrova cena pro herečku za představení Le Récit de la servante Zerline

Nominace

• 1987: Molièrova cena pro herečku za představení Le Récit de la servante Zerline

• 1998: Čestný Oscar
• 2005: Cena Konstantina Stanislavského

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Jeanne Moreau na německé Wikipedii.

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Jeanne Moreau na Wikimedia Commons
• Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Jeanne Moreau
• (francouzsky) Neoficiální stránky Archivováno 28. 7. 2011 na Wayback Machine.
• Jeanne Moreau v Česko-Slovenské filmové databázi
• Jeanne Moreau na Kinoboxu
• Jeanne Moreau v Internet Movie Database (anglicky)
• Jeanne Moreau v databázi AlloCiné (francouzsky)