Jedle balzámová

Jedle balzámová
Jedle balzamová (Abies balsamea)
Stupeň ohrožení podle IUCN
málo dotčený[1]
Vědecká klasifikace
Říše	rostliny (Plantae)
Podříše	cévnaté rostliny (Tracheobionta)
Oddělení	nahosemenné (Pinophyta)
Třída	jehličnany (Pinopsida)
Řád	borovicotvaré (Pinales)
Čeleď	borovicovité (Pinaceae)
Podčeleď	jedlové (Abietoideae)
Rod	jedle (Abies)
Binomické jméno
Abies balsamea (L.) Mill., 1768
Areál rozšíření
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Větévka jedle balzámové

Jedle balzámová (Abies balsamea) je jehličnatý strom z čeledi borovicovité. Pochází ze Severní Ameriky, je však pěstována i v České republice.

Synonymum

• Pinus balsamea Linné, 1753
• Abies balsamifera Mchx.

Variety

• Abies balsamea (Linné, 1753) Miller, 1786 var. balsamea – jedle balzámová pravá
• Abies balsamea (Linné, 1753) Miller, 1786 var. phanerolepis (Fernald) A.E.Murray, 1982; synonyma:
  • Abies balsamea (Linné, 1753) Miller, 1786 subsp. phanerolepis (Fernald)
  • Abies × phanerolepis (Fernald) T. S. Liu

Popis

Vždy zelený strom středního vzrůstu, dosahující výšky 14-20 m, výjimečně až 30 m, s úzkou kuželovitou korunou. Borka mladších stromů je hladká, tmavošedá a pokrytá eliptickými, horizontálně protáhlými puchýřky, obsahujícími bezbarvou lepivou a velmi intenzívně vonící pryskyřici. Jehlice jsou ploché, 1,5-3 cm dlouhé, tmavozelené, se dvěma světlejšími proužky na rubu. Přestože jsou jehlice k větvičkám připojeny spirálovitě, natočení jejich řapíků způsobuje, že vytvářejí dvě spíše ploché řady na letorostech. Šišky jsou vzpřímené, 4-8 cm dlouhé, mladé jsou purpurově červené, zralé světle hnědé, rozpadávají se na stromech. Obsahují okřídlená semena, která dozrávají většinou v září.

Areál rozšíření

Původně se vyskytovala v chladnějších a vlhčích horských a podhorských oblastech severovýchodních USA (až k severní hranici lesa) a jihovýchodní a centrální Kanady. Lesnicky a zahradnicky se však pěstuje v mírném pásmu na celém světě. Do Čech ji introdukovali v 19. století lesníci na panství rodiny Colloredo-Mansfeld na Dobříši (arboretum Aglaia), odkud se rozšířila i do jiných oblastí Čech.

Použití

V oblasti přirozeného výskytu se používá jako surovina pro výrobu celulosy v papírenském průmyslu.

Surová pryskyřice, která se získává ze zářezů do kůry, je známá jako kanadský balzám. Destilací se z ní připravuje kanadský terpentýn. Pryskyřice se používala k výrobě balzámu na rty a je jedním z nejlepších kloktadel proti bolestem v krku. Léčí se s ní katary a ve formě teplých obkladů pomáhá proti artritidě, ranám a pohmožděninám. Dříve se také používala na lepení čoček v optických systémech (objektivech a okulárech), při spojování rámečků na diapozitivy a při výrobě laků.

Pryskyřice se dá žvýkat. Děti ji dříve používaly též jako náhražku parfému.

V USA a Kanadě patří k nejoblíbenějšímu druhu vánočních stromků. Za tím účelem se pěstuje i v jiných světadílech, zejména v Evropě.

V zahradnictví je vysazována jako ozdobný solitérní strom v sadech a zahradách.

Taxonomická poznámka

Dnes je obecně přijímán názor, že Abies balsamea var. phanerolepis je křížencem severoamerických druhů A. balsamea × A. fraseri.

Reference

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu jedle balzámová na Wikimedia Commons
• Slovníkové heslo jedle balzámová ve Wikislovníku
• Taxon Abies balsamea ve Wikidruzích