Jedle kalifornská
![]() | |
---|---|
(c) Stan Shebs, CC BY-SA 3.0 Jedle kalifornská (Abies bracteata) v botanické zahradě Regional Parks Botanic Garden v Kalifornii | |
Stupeň ohrožení podle IUCN | |
![]() téměř ohrožený[1] | |
Vědecká klasifikace | |
Říše | rostliny (Plantae) |
Podříše | cévnaté rostliny (Tracheobionta) |
Oddělení | nahosemenné (Pinophyta) |
Třída | jehličnany (Pinopsida) |
Řád | borovicotvaré (Pinales) |
Čeleď | borovicovité (Pinaceae) |
Podčeleď | jedlové (Abietoideae) |
Rod | jedle (Abies) |
Podrod | Pseudotorreya |
Binomické jméno | |
Abies bracteata (D.Don.) Poit., 1845 | |
Areál rozšíření | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Jedle kalifornská (Abies bracteata) je severoamerický jehličnatý strom z čeledi borovicovitých, z rodu jedlí, a jediný zástupce podrodu Pseudotorreya.
Synonyma
- Abies religiosa sensu
- Abies venusta
- Picea bracteata
- Pinus bracteata
- Sequoia religiosa
- Taxodium sempervirens.
Popis
Stálezelený, jehličnatý, spíše pomaleji rostoucí (15-30 cm za rok a 1,8-4,5 m za 10 let) strom, dorůstající do výšky okolo 12-30 m. Kmen dosahuje průměru až 1 m. Větve vyrůstají z kmene v pravých úhlech, u starších stromů jsou v dolních částech koruny pokleslé. Koruna je úzce kuželovitá (věžovitá), i v pozdějších letech zavětvená až k zemi. Borka je zprvu hladká, tenká a světlečervenohnědá, později mírně rozpraskaná a rozdělená do přiléhavých šupin. Letorosty jsou krátké, mírně pokleslé, hladké až mírně chlupaté, červenohnědé, purpurovozelené či hnědé. Pupeny jsou nekryté, vejčité až vřetenovité, žlutohnědé, ostré, 10-20 mm dlouhé, bez pryskyřice a s ostrým vrcholem; základnové pupenové šupiny jsou krátké, široké, ve tvaru rovnostranného trojúhelníka, bez pryskyřice, hladké, s celými okraji a ostrým vrcholem.
Jehlice jsou 2 řadé až spirálovitě uspořádané, ploché, tuhé, dopředu směřující, 2,5-6 cm dlouhé a 2,5-3 mm široké, s vyvýšenou spodní žílou, zřetelně rozdělené, seshora leskle tmavozelené, vespod se 2 širokými bílými proužky s 8-10 řadami průduchů na každé straně středové žíly, u základny zatočené, na špičce s dlouhým trnem, na průřezu ploché až konvexní; pryskyřičné kanálky jsou malé, blízko okrajů a spodní části pokožkové vrstvy; jehlice pronikavě voní.
Samčí šištice jsou při opylování žluté až žlutozelené, 50-70 mm dlouhé a 20-30 mm široké. Samičí šištice - šišky jsou vejčité, pryskyřičnaté, zpočátku zelené, později dozráváním fialovohnědé až purpurovohnědé, na tlustých stopkách; šišky jsou 6-14 cm dlouhé a 4-5,5 cm široké; semenné šupiny jsou hladké, tenké, zaoblené, jemně vroubkované, 1,5-2 cm dlouhé a 2-2,5 cm široké; podpůrné šupiny jsou dlouze vyčnívající, trojlaločnaté, nezahnuté, žlutohnědé, pryskyřičnaté a prodloužené o 4-5 cm přes semenné šupiny. Semena jsou lesklá, hnědočervená a 5 mm dlouhá. Křídla semen jsou hnědočervená a 8-11 mm dlouhá. Děložních lístků je kolem 7 . Strom kvete v květnu, šišky dozrávají a rozšiřují semena od pozdního srpna do října.
Příbuznost
Jedle kalifornská je jediným členem podrodu Pseudotorreya z rodu jedle (Abies). Není proto blízce příbuzná s žádným jiným členem rodu jedle. [2][3]
Výskyt
Strom se vyskytuje endemicky ve státě Kalifornie, v pohoří Santa Lucia Range v USA.
Ekologie
Jedle kalifornská je omezena na strmé, na sever a východ směřující, horské svahy a hřebeny vrchovin, dna kaňonů a na vyvýšené lavice a terasy v nadmořských výškách 213–1571 m, v oblastech, které nejsou náchylné na intenzivní požáry. Průměrné roční srážkové úhrny v nadmořské výšce 1216 m v pohoří Santa Lucia Range se pohybují mezi 998–1000 mm. Jedle kalifornská je zde většinou součástí smíšených stálezelených lesů s různými druhy dubů, například s dubem kalifornským (Quercus agrifolia), dubem Quercus chrysolepis, opadavým dubem Quercus kelloggii, dubem Quercus wislizenii, dále s rostlinou z čeledi bukovitých Notholithocarpus densiflorus, pazeravem sbíhavým, občasně také se sekvojí vždyzelenou, borovicí Lambertovou, borovicí těžkou, borovicí Coulterovou a dalšími.
Jedle kalifornská roste většinou v půdách vzniklých z ultramafických hornin. pH půdy je 4–6 (kyselá půda), potřebuje půdy vlhčí, ale dobře odvodňované, ráda roste v polostínu, obzvláště, když je mladá. Není náročná na pěstování, snáší znečištění ovzduší (daří se jí v městských parcích – háj v Tilden Parku v Kalifornii, stromy v San Francisku a v Evropě vzkvétají) a je mrazuvzdorná do −17 °C.[2]
Nepřátelé a nemoci
Občas semena stromu požírá druh býložravých amerických vos chalcidek (Chalcidoidea), což strom dokáže vyřešit nadprodukcí šišek v některých letech, takže semen je potom více, než jsou vosy schopny sežrat.[2]
Využití člověkem
V minulosti byl strom využíván pro dřevo, dnes již není komerčně využíván. Pro svůj atraktivní vzhled a neobvyklost je velmi ceněn a pěstován v arboretech a v botanických zahradách.
Ohrožení
Strom je organizací IUCN považován za téměř ohrožený, stav jeho populace za stabilní. Ohrožení představuje omezení jeho populace do samostatných oblastí a současně poměrně nízká rozmnožovací a regenerační schopnost v důsledku Inbreedingu (příbuzenské křížení snižující genovou variabilitu potomků stromu) a likvidace semen vosami a též ohrožení požáry pro husté zavětvení a tenkou borku (ovšem ohrožení požáry je malé, neboť se strom vyskytuje v oblastech, kde nebývají intenzivní požáry časté; ohrožení ohněm může někdy být zvýšeno v případě napadení s jedlí kalifornskou dohromady rostoucích dubů patogeny, způsobujícími fytoftorové odumírání těchto dubů, čímž může dojít ke zvýšení množství hořlavého materiálu v okolí). V budoucnu může stromu způsobit problémy současná změna klimatu (a s ní související změny v množství srážek, četnosti a intenzitě lesních požárů), pro jeho nízkou přizpůsobivost změnám prostředí. Většina populace jedle kalifornské se vyskytuje v chráněných oblastech přírodní rezervace Los Padres National Forest v Kalifornii, je tudíž v těchto oblastech chráněna a kácení pro dřevo zde neprobíhá.
Galerie
- (c) Stan Shebs, CC BY-SA 3.0
Jedle kalifornská, samčí šištice a jehlice na větvi.
Reference
- ↑ Červený seznam IUCN ohrožených druhů 2021.3. 9. prosince 2021. Dostupné online. [cit. 2021-12-22]
- ↑ a b c http://www.fs.fed.us/database/feis/plants/tree/abibra/all.html
- ↑ Archivovaná kopie. www.iucnredlist.org [online]. [cit. 2015-01-18]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-01-18.
- http://www.conifers.org/pi/Abies_bracteata.php
- http://conifersociety.org/conifers/conifer/abies/bracteata/
- http://www.efloras.org/florataxon.aspx?flora_id=1&taxon_id=233500004
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu jedle kalifornská na Wikimedia Commons
- http://dendro.cnre.vt.edu/dendrology/syllabus/factsheet.cfm?ID=662
- http://www.calflora.org/cgi-bin/species_query.cgi?where-calrecnum=2
- http://plants.usda.gov/core/profile?symbol=abbr
- http://www.itis.gov/servlet/SingleRpt/SingleRpt?search_topic=TSN&search_value=181825
Média použitá na této stránce
Autor:
- Information-silk.png: Mark James
- derivative work: KSiOM(Talk)
A tiny blue 'i' information icon converted from the Silk icon set at famfamfam.com
(c) Stan Shebs, CC BY-SA 3.0
Photo of Abies bracteata at the Regional Parks Botanic Garden, Berkeley, California
Autor: Silversyrpher (very busy at the moment) from Scotland, UK, Licence: CC BY 2.0
Abies bracteata upper crown with cones, Bottcher's Gap, California, USA
Autor: aroid from San Luis Obispo, CA, USA, Licence: CC BY 2.0
Abies bracteata foliage and cone, Cone Peak, California, 1965. A narrow endemic of San Luis Obispo and Monterey Counties. Has that strange cone, and a remarkable habit, you can recognize it from far away by the long, narrow crown. Hasselblad camera.
Autor: Silversyrpher (very busy at the moment) from Scotland, UK, Licence: CC BY 2.0
Abies bracteata young tree with cones, Bottcher's Gap, California, USA
distribution map for Abies bracteata (D. Don) D. Don ex Poit. - bristlecone fir
(c) Stan Shebs, CC BY-SA 3.0
Photo of Abies bracteata at the Regional Parks Botanic Garden, Berkeley, California