Jedle vznešená

Jak číst taxoboxJedle vznešená
alternativní popis obrázku chybí
Jedle vznešená (Abies procera)
Stupeň ohrožení podle IUCN
málo dotčený
málo dotčený[1]
Vědecká klasifikace
Říšerostliny (Plantae)
Podříšecévnaté rostliny (Tracheobionta)
Oddělenínahosemenné (Pinophyta)
Třídajehličnany (Pinopsida)
Řádborovicotvaré (Pinales)
Čeleďborovicovité (Pinaceae)
Podčeleďjedlové (Abietoideae)
Rodjedle (Abies)
Binomické jméno
Abies procera
Rehder, 1940
Areál rozšíření
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jedle vznešená (Abies procera) je stálezelený, dlouhověký, velmi vysoký jehličnatý strom, rostoucí v severozápadní části USA.

Synonymum

  • Abies nobilis.

Popis

Stálezelený, jehličnatý strom, dorůstající do výšky okolo 80 m a dožívající se až 700 let. Rychlost růstu je proměnlivá, semenáče rostou ze začátku pomalu, později velmi rychle až do dospělosti, a potom, jak strom stárne, se jeho růst zpomaluje. Kmen je sloupovitý a dosahuje průměru 2,2 m. Větve jsou tuhé a vyrůstají z kmene v pravých úhlech. Koruna je v mládí kuželovitá, zavětvená až k zemi, v dospělosti krátká a zakulacená. Borka je u mladých stromů šedozelenohnědá, tenká a s puchýři, u starších purpurovošedočervenohnědá, tlustá, trochu šupinovitá a hluboce rozbrázděná do úzkých rýh, rozdělených na obdélníkové bloky, rýhy i hřebeny jsou přibližně stejně široké. Letorosty jsou červenohnědé a po několik let chlupaté. Pupeny jsou skryté pod jehlicemi, hnědé, malé, vejčité, bez pryskyřice a se zaobleným vrcholem; základnové pupenové šupiny jsou krátké, široké, ve tvaru rovnostranného trojúhelníka, na středech chlupaté, bez pryskyřice, s celými až vroubkovanými okraji a ostrým vrcholem; vrcholové pupeny se obvykle vyskytují po 3 a více.

Jehlice jsou jednořadé, ohebné, většinou srpovitě zahnuté vzhůru, husté, u základu často přiléhavé k letorostu, na okrajových částech rozbíhavé, na průřezu ploché s vespod vystupující středovou žílou, seshora s nebo bez rýhy, či na plodících větvích s čtyřstranným průřezem; 1-3,5 cm dlouhé a 1,5-2 mm široké, na špičce zaoblené či vroubkované; jehlice na plodících větvích jsou čtyřstranné a se 4 proužky průduchů na spodních površích; na horních površích jsou modrozelené, s 0-2 stříbrnošedomodrozelenými proužky, každý proužek má 0-7 řad průduchů ve středu jehlice; na spodních površích s 2-4 stříbrnošedomodrozelenými proužky, na každém proužku se 4-7 řadami průduchů; pryskyřičné kanálky jsou malé, blízko okrajů a spodních epidermálních vrstev jehlic; jehlice pronikavě voní, podobně jako terpentýn.

Samčí šištice jsou v průběhu opylování purpurovočervenohnědé a rostou ve shlucích pod jehlicemi. Samičí šištice - šišky jsou obdélníkově válcovité, přirostlé, se zaobleným vrcholem, rostoucí jednotlivě až po 5 blízko vrcholu koruny na horních stranách jednoletých letorostů, zelené, purpurové či červené, ve zralosti žlutozelenohnědé, překryté zelenými, vyčnívajícími a zpět zahnutými podpůrnými šupinami, ve zralosti zesvětlenými; a s tmavými, 2,5 cm dlouhými a 3 cm širokými a chlupatými semennými šupinami; šišky jsou 10-15 cm dlouhé a 5-6,5 cm široké. Semena jsou červenohnědá, 12 mm dlouhá 6 mm široká. Křídla semen jsou světle hnědá a o trochu delší než semeno. Děložních lístků je kolem 4-7 . Strom kvete v květnu a červnu, šišky dozrávají v září a k rozšiřování semen dochází v říjnu.

Výskyt

Severozápad USA (státy Kalifornie, Oregon a Washington).

Ekologie

Jedle vznešená roste od podhůří v západním Washingtonu až po vysokohorské polohy v Oregonu, v rozsahu nadmořských výšek 60-2700 m; nejhojněji se strom vyskytuje v horách Kaskádového pohoří, na horských půdách rozmanitého vulkanického původu, nejlépe roste v mělkých až mírně hlubokých půdách s velkým množstvím vlhkosti, které jsou dobře pro vodu propustné a s kyselým až neutrálním pH; stín snáší strom středně dobře, mezi ostatními americkými jedlemi je ale nejméně ke stínu snášenlivý a nejlépe roste na plném slunci. Klima je zde mírné, chladné a pobřežní, s krátkými léty a zimami s velkým množstvím sněhu, roční srážkové úhrny se zde pohybují mezi 1750-2600 mm, z velké části ve formě sněhu. Jedle vznešená je velmi odolná vůči větru, neboť hluboce koření, také je odolná vůči nemocem a nepřátelům, miluje chladný a vlhký vzduch, nesnáší znečištění ovzduší a je mrazuvzdorná do –28 °C, není nicméně příliš odolná vůči suchu ani vůči lesním požárům, především pro nepříliš silnou borku a značně hořlavé jehličí. [2]

Jedle vznešená občas tvoří samostatné jednodruhové porosty, mnohem častěji ale roste ve smíšených lesích ve společnosti jiných druhů rostlin: z jedlí například s jedlí líbeznou, jedlí plstnatoplodou, jedlí obrovskou, ze smrků s smrkem Brewerovým, smrkem Engelmannovým, smrkem sitkou, z borovic například s borovicí bělokmennou, borovicí pokroucenou, borovicí pohorskou, také s douglaskou tisolistou, jedlovcem Mertensovým (Tsuga mertensiana), jedlovcem západním, modřínem západoamerickým (Larix occidentalis), zeravem obrovským, z bylinného patra například s keři: brusnice Vaccinium alaskaense, menziesie rzivá (Menziesia ferruginea), pěnišník Rhododendron albiflorum, z bylin například s kandíkem Erythronium montanum, klintonkou Clintonia uniflora, suchobýlem Xerophyllum tenax a dalšími.

Nepřátelé a nemoci

Občas je strom napadán zavíječem Dioryctria abietivorella, jehož larvy vrtají a žerou šišky, jehlice, letorosty a krmí se pod borkou a dalšími. Kořeny stromu v některých případech poškozuje hnědák Schweinitzův. Příležitostně je nějaký semenáč poškozen až zlikvidován plísní šedou. Strom nesnáší sucho, při nedostatku srážek často dochází k praskání borky, proto není vhodný pro pěstování v oblastech se suchými léty a nepravidelnými a/nebo nedostatečnými dešti. [3]

Využití člověkem

Pro vysoce kvalitní dřevo v kombinaci s velkým přímým kmenem je strom často používán jako zdroj řeziva. Dřevo jedle vznešené patří mezi nejkvalitnější z amerických jedlí, je lehké, odolné a velmi ohebné, pro tyto vlastnosti bylo dříve často používáno pro konstrukci vrtulí letadel a žebříků, v současnosti je většinou v těchto případech nahrazováno použitím různých kovů. Dřevo stromu je často též používáno ve stavebnictví a tesařství a na výrobu krabic. Mladé stromky jsou využívány též jako vánoční stromek. Jedle vznešená je též často pěstována jako okrasný strom a používána v hortikultuře, kde je známo několik kultivarů.

Ohrožení

Podle organizace IUCN není jedle vznešená ohrožena a tendence její populace je stabilní. V minulosti byl strom značně kácen pro dřevo, v současné době roste jedle vznešená v několika chráněných oblastech zahrnujících též několik národních parků, ve kterých je jakékoliv kácení zakázáno. [3]

Největší exempláře

  • Jedle na Yellowjacket Creek v Gifford Pinchot National Forest (Washington) – výška: 72,6 metrů, průměr kmene: 275 cm, průměr koruny: 12,5 m, objem kmene: 174,3 m³ (1988)
  • Jedle v Goat Marsh Research Natural Area v Mt. St. Helens National Monument (Washington) – výška: 89,9 m, průměr kmene: 192 cm, průměr koruny: 13 m, objem kmene: 87,7 m³ (1989)

Galerie

Odkazy

Reference

  1. Červený seznam IUCN 2022.2. 9. prosince 2022. Dostupné online. [cit. 2023-01-02]
  2. http://www.fs.fed.us/database/feis/plants/tree/abipro/all.html
  3. a b Archivovaná kopie. www.iucnredlist.org [online]. [cit. 2016-10-02]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-10-03. 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Information-silk.svg
Autor: , Licence: CC BY 2.5
A tiny blue 'i' information icon converted from the Silk icon set at famfamfam.com
Status iucn3.1 LC cs.svg
Autor: unknown, Licence: CC BY 2.5
Abies procera Washington.tif
Abies procera old growth forest Washington
Abies procera range map 2.png
Distribution map for Abies procera Rehder - noble fir
Abies procera1.jpg
Autor: unknown, Licence: CC BY-SA 3.0
Abies procera 2115.JPG
Autor: Walter Siegmund (talk), Licence: CC BY-SA 3.0
Noble Fir; Tsuga heterophylla (Western Hemlock, upper left)
Abies procera seeds.jpg
Seeds of the noble fir (Abies procera)
Abies procera naalden (1).jpg
Autor: Rasbak, Licence: CC BY-SA 3.0
(nl:Abies procera naalden)needles;
Male Cones of Noble Fir.JPG
Male pollen cones of a Noble Fir Abies procera. Dean Country Park, Kilmarnock, East Ayrshire, Scotland.
Abiesprocera01W.jpg
Autor: Juniperbushman, Licence: CC BY-SA 4.0
Dozrávající šiška