Jedlovec kanadský

Jedlovec kanadský
	Jedlovec kanadský (Tsuga canadensis)
Stupeň ohrožení podle IUCN
	; téměř ohrožený
Vědecká klasifikace
Říše	rostliny (Plantae);
Podříše	cévnaté rostliny (Tracheobionta);
Oddělení	nahosemenné (Pinophyta);
Třída	jehličnany (Pinopsida);
Řád	borovicotvaré (Pinales);
Čeleď	borovicovité (Pinaceae);
Podčeleď	jedlové (Abietoideae);
Rod	jedlovec (Tsuga);
Binomické jméno
	Tsuga canadensis; (L.) Carriére, 1855
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jedlovec kanadský (Tsuga canadensis), někdy nazývaný též tsuga kanadská, je jehličnatý strom z čeledi borovicovitých, původem ze Severní Ameriky. Po roce 1730 začal být vysazován i v Evropě jako okrasná dřevina.

Synonyma

Pinus canadensis L.

Popis

Jedlovec kanadský je středně velký strom dorůstající obvykle 25–30 metrů výšky, zřídka i více (rekordní exemplář měřil 53 metrů s průměrem kmene 2,13 m). Má mohutný kmen s hluboce rozbrázděnou borkou a širokou pyramidální korunu s horizontálně odstávajícími a posléze převisajícími větvemi. Kořenový systém je plochý, široce rozložený.^[2]

Jehlice jsou ploché, 8–15 mm dlouhé a až 3 mm široké, tmavě zelené, vespod se dvěma modrobílými průduchovými proužky. Jsou uspořádané ve dvou řadách, od báze k vrcholu se zužují a na špičce nejsou vykrojené (rozlišovací znak oproti některým jiným pěstovaným jedlovcům); pod lupou je vidět jejich jemně pilovitý okraj.^[3] Vytrvávají zhruba 3–6 let.

Samčí šištice jsou žluté, kulovité, samičí bledě zelené, oválné, trochu větší. Dozrálé šišky jsou velmi malé, okolo 1,5 cm veliké, složené z několika málo téměř okrouhlých šupin. Dozrávají v srpnu a září, v říjnu se otevírají a vypouštějí drobná okřídlená semena.^[2]

Ekologie a rozšíření

Jedlovec kanadský je pomalu rostoucí, dlouhověká dřevina, dožívající se stáří i 600–800 let. Velmi dobře snáší stín, mladí jedinci dokážou vegetovat v hustém zástinu mateřského porostu i 200 let. Vyhledává propustné, hlinitopísčité, kyselé nebo neutrální půdy, s velkou vlhkostí, vyžaduje spíše chladnější klima a velké množství srážek včetně sněhových. Je značně citlivý na sucho. V českých podmínkách je mrazuvzdorný.^[2]

Původní areál rozšíření zahrnuje východní část Severní Ameriky, kde roste na stinných a vlhkých místech, od nížin vystupuje až do výšky 1 700 m. Vytváří čisté porosty, nebo roste ve smíšených lesích s borovicí vejmutovkou, jedlemi balzámovou a Fraserovou, liliovníkem tulipánokvětým, dubem červeným, javorem cukrovým a dalšími dřevinami. Původní areál byl zmenšen nadměrnou těžbou a slabou obnovou jedlovce, od druhé poloviny 20. století jsou jeho populace ohrožovány masovým rozšířením korovnice Adelges tsugae introdukované z východní Asie.^[2]

Použití

Dřevo jedlovce je v Severní Americe významným zdrojem buničiny, z níž se vyrábí papír, využívá se také pro stavební účely, není však příliš trvanlivé. Kůra se používá v koželužství. Je rovněž cenným stromem do parkových výsadeb. Bylo vyšlechtěno přes 300 kultivarů, především velké množství zakrslých.

Galerie

(c) Nasenbär, CC BY-SA 3.0
Šišky
Kmen vzrostlého jedince
Převislý okrasný kultivar ’Pendula’
Les jedlovce kanadského ve státním parku Parker Dam v Pensylvánii
Jedlovec kanadský v zámeckém parku Pohled

Reference

↑ Červený seznam IUCN 2022.2. Dostupné online. [cit. 2023-01-02]
↑ ^a ^b ^c ^d Ivan Musil, Jan Hamerník: Jehličnaté dřeviny. Praha: ČZU 2003, s. 115-116
↑ TSUGA CANADENSIS (L.) Carriére – tsuga kanadská / jedľovec kanadský | BOTANY.cz [online]. [cit. 2020-08-29]. Dostupné online.

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu jedlovec kanadský na Wikimedia Commons
Galerie jedlovec kanadský na Wikimedia Commons

[d9291aa2b0d295d69adef7fb0c9c56193743a2cb-1] Červený seznam IUCN 2022.2. Dostupné online. [cit. 2023-01-02]

[:0-2] Ivan Musil, Jan Hamerník: Jehličnaté dřeviny. Praha: ČZU 2003, s. 115-116

[3] TSUGA CANADENSIS (L.) Carriére – tsuga kanadská / jedľovec kanadský | BOTANY.cz [online]. [cit. 2020-08-29]. Dostupné online.

[1]

[2]

[3]

Navigation

Navigace

Tématické portály