Jednoduchá vazba

V chemii se jako jednoduchá vazba označuje vazba mezi dvěma atomy, které se účastní dva valenční elektrony, atomy tedy sdílejí jeden elektronový pár. Jednoduchá vazba je tedy druhem kovalentní vazby. Lewisovým vzorcem se zapisuje A:A nebo A-A, kde A jsou atomy vázaných prvků. V prvním případě každá tečka představuje jeden sdílený elektron a v druhém čárka označuje sdílený pár elektronů.

Existuje také dvojná a trojná vazba; tyto vazby mají obecně vyšší energii a menší délku než vazba jednoduchá.

Jednoduchá vazba je obvykle typu sigma, v diboru jde o vazbu typu pí (dvojná vazba se skládá z jedné vazby sigma a jedné vazby pí a trojná z jedné vazby sigma a dvou vazeb pí).

Části molekul mohou kolem jednoduché vazby rotovat, vlivem čehož dochází k specifickému druhu izomerie. Vznikají takzvané konformery. To u násobných vazeb není možné.

Jednoduché vazby se často vyskytují v dvouatomových molekulách jako jsou například H₂, F₂ a H-Cl; také ve víceatomových molekulách (alkany, H₂O).

Odkazy

Související články

• Kovalentní vazba
• Dvojná vazba
• Trojná vazba
• Čtverná vazba
• Paterná vazba
• Šesterná vazba
• Řád vazby

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Single bond na anglické Wikipedii.