Jednota pro zvelebení hudby v Čechách

Jednota pro zvelebení hudby v Čechách
Verein zur Beförderung der Tonkunst in Böhmen
NástupceJednota pro zvelebení hudby v Čechách z.s.
Vznik31. března 1810
Právní formazájmová skupina
SídloPraha, Česko
Správní radaVilém I. Karel z Auerspergu, Jiří František August z Buquoy, Jan Josef z Caretto-Millesima a Ferdinand z Trauttmansdorffu
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jednota pro zvelebení hudby v Čechách nebo též Jednota pro povznesení hudby v Čechách (zkráceně JZHČ, původně německy Verein zur Beförderung der Tonkunst in Böhmen) je organizace vzniklá 31. března 1810 v Praze, hlavním městě tehdejšího Českého království. Jednota stála u zrodu Pražské konzervatoře v roce 1808.

Historie

Dne 25. dubna 1808 bylo vydáno prohlášení osmi českých šlechticů prohlášení, ve kterém hodnotilo stav hudby v českých zemích po napoleonských válkách. První řádky prohlášení zněly:

„„Jelikož umění hudební v Čechách jindy kvetoucí nyní tak bylo pokleslo, že i v Praze jen s tíží lze jest sestaviti dobrý úplný orchestr, a mimoto mnoho nástrojů jen nedostatečně nebo vůbec ani obsaditi se nedá, spojili se nížepsaní k tomuto účelu a s tím úmyslem, aby umění hudební v Čechách opět povznesli a zvelebili…““

Mezi zakládajícími členy Jednoty byli 4 čeští šlechtici:

Pod listinou jsou dále podepsáni:

U zrodu stáli rovněž členové rodů Kinských a Lichtenštejnů.[2]

K prohlášení se později připojili další šlechtici a 31. března 1810 bylo ustaveno soukromé sdružení Jednota pro zvelebení hudby v Čechách, které mělo celkem padesát pět zakládajících členů.[3] Ti se zavázali po šest let po sobě přispívat určitou roční částkou (100 zlatých) ku podpoře výuky.[4] První předsedou Jednoty byl zvolen hrabě Jan Nepomuk z Nostic-Rienecku (tuto funkci vykonával 23 let, do 17. dubna 1833).[5]

24. dubna 1811 byla zahájena výuka na Pražské konzervatoři.

V roce 1885 organizace přesídlila do pražského Rudolfina po slavnostním otevření sálu korunním princem Rudolfem.[2]

Jednota poté stála u zrodu Pražské konzervatoře, jejíž provoz zajišťovala a financovala po následujících více než sto let. Po vyhlášení Československa pak byla Pražská konzervatoř bez vědomí Jednoty dekretem č. 579 z 2. prosince 1918 předána dne do správy vládnímu zmocněnci a správu školy následně převzala sedmičlenná komise a Jednota pro zvelebení hudby v Čechách 31. prosince 1918 ukončila svou činnost.

Dne 1. května 2010 u příležitosti 200. výročí založení Pražské konzervatoře byla činnost spolku pod stejným názvem obnovena.[6]

Předsedové Jednoty

  1. Jan Nepomuk z Nostic-Rienecku (31.3.1810 - 17.4.1833)
  2. Jan Pachta z Rájova (1833-1834)
  3. Bedřich Karel ze Schönbornu (1834-1850)
  4. Albert z Nostitz-Rienecku (1850-1871)
  5. Arnošt Antonín z Valdštejna-Vartenberka (1871-1884)
  6. Ferdinand z Lobkovic (1885-1909) - poprvé
  7. Josef František Wallis (1909-1915)
  8. Adrienne z Korff-Schising-Karssenbrocku, od roku 2010[7]

Další členové Jednoty

Reference

  1. ↑ http://www.prgcons.cz/historie
  2. ↑ a b Zakládající členové Jednoty. Jednota pro zvelebení hudby v Čechách [online]. [cit. 2021-06-21]. Dostupné online. 
  3. ↑ Jednota pro zvelebení hudby v Čechách – Rodro.cz – šlechta a rodokmeny. rodro.cz [online]. [cit. 2021-06-21]. Dostupné online. 
  4. ↑ Historie. Jednota pro zvelebení hudby v Čechách [online]. [cit. 2021-06-21]. Dostupné online. 
  5. ↑ Předsedové Jednoty. Jednota pro zvelebení hudby v Čechách [online]. [cit. 2021-06-21]. Dostupné online. 
  6. ↑ Výpis ze spolkového rejstříku, cit. 22.6.2021
  7. ↑ Korff-Schmising-Kerssenbrock – základní údaje
  8. ↑ BSČZ, Biografický slovník, Blažek František