Jedov
Jedov | |
---|---|
![]() Náves v Jedově s kapličkou | |
Lokalita | |
Charakter | místní část |
Obec | Náměšť nad Oslavou |
Okres | Třebíč |
Kraj | Vysočina |
Historická země | Morava |
Stát | ![]() |
Zeměpisné souřadnice | 49°13′34″ s. š., 16°9′23″ v. d. |
Základní informace | |
Počet obyvatel | 71 (2021)[1] |
Katastrální území | Jedov (3,7 km²) |
Nadmořská výška | 430 m n. m. |
PSČ | 675 71 |
Počet domů | 27 (2011)[2] |
(c) I, Nostrifikator, CC BY-SA 3.0 | |
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de ![]() Jedov | |
Další údaje | |
Kód části obce | 58149 |
Kód k. ú. | 658146 |
Geodata (OSM) | OSM, WMF |
![]() | |
![]() Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Jedov (s předložkou 2. pád do Jedova, 6. pád v Jedově, německy Jedow[3]) je vesnice, místní část Náměště nad Oslavou. Ve vesnici žije 71[1] obyvatel.
Geografická charakteristika
Katastrální území Jedova leží na východě kraje Vysočina v okrese Třebíč. Na východě hraničí s územím Jinošova, na jihu Náměště nad Oslavou a na severu Naloučan a Pucova.
Vesnice se rozkládá na levém břehu řeky Oslavy, na plošině mezi údolími dvou potoků: Pucovského ze západu a severu a kratšího Otradického potoka. Nadmořská výška zastavěné plochy vesnice se pohybuje kolem 430 m n. m. Sama vesnice leží asi 1,5 km na sever od Náměstě nad Oslavou. S ní jsou spojeny silnicí č. III/3996 a III/3995.
Název
Základem názvu vesnice bylo přídavné jméno jedový. Vesnice byla zřejmě nějakým způsobem svázána s výrobou jedu (stejný základ má i název Jedovnic u Blanska).[4]
Historie
První písemná zmínka o Jedově pochází z roku 1365.
Z hlediska územní správy byl Jedov v letech 1869–1890 veden jako osada Náměště nad Oslavou v okrese Třebíč, v letech 1900–1930 jako obec v tomtéž okrese, v roce 1950 jako obec v okrese Velká Bíteš, v letech 1961–1976 jako obec v okrese Třebíč, částí Náměště nad Oslavou pak znovu od 1. dubna 1976.[5]
Rok | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 |
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Počet obyvatel | 186 | 211 | 207 | 201 | 213 | 187 | 178 | 121 | 149 | 115 | 91 | 70 | 68 |
Roku 1830 vykázal Jedov 26 domů a 199 obyvatel. Po mnoho let se v Jedově lámal vápenec a bývala tu vápenná pec.[7]
Pamětihodnosti
Osobnosti
- František Pivoňka (1888–1915), odbojář
- Jan Sklenář (1878–1950), námořník
Odkazy
Reference
- ↑ a b Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01].
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Český statistický úřad. 21. prosince 2015. Dostupné online.
- ↑ BARTOŠ, Josef; SCHULZ, Jindřich; TRAPL, Miloš. Historický místopis Moravy a Slezska v letech 1848 - 1960. Redakce Josef Bartoš, Jan Machač, Ivan Straňák, Zbyněk Janáček; Recenze: B. Čerešňák, J. Janák, K. Křesadlo, B. Smutný, I. Štarka. 1. vyd. Svazek XII. Ostrava: Profil, 1990. 321 s., 7 map. ISBN 80-7034-038-X. Kapitola Politický okres Třebíč, s. 94.
- ↑ Hosák, Šrámek: Místní jména na Moravě a ve Slezsku I, Praha 1970, str. 352.
- ↑ Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Příprava vydání Balcar, Vladimír; Havel, Radek; Křídlo, Josef; Pavlíková, Marie; Růžková, Jiřina; Šanda, Robert; Škrabal, Josef. Svazek 2. Praha: Český statistický úřad, 2006. 2 svazky (624 s.). ISBN 80-250-1310-3. S. 205.
- ↑ Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Příprava vydání Balcar, Vladimír; Havel, Radek; Křídlo, Josef; Pavlíková, Marie; Růžková, Jiřina; Šanda, Robert; Škrabal, Josef. Svazek 1. Praha: Český statistický úřad, 2006. 2 svazky (760 s.). ISBN 80-250-1311-1. S. 590–591.
- ↑ DVORSKÝ, František. Náměšťský okres. Brno: Musejní spolek, 1908. 342 s. (Vlastivěda moravská; sv. Místopis). S. 157, 159.
Související články
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Jedov na Wikimedia Commons
Encyklopedické heslo Jedov v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de
Location map of the Czech Republic
Autor:
- Information-silk.png: Mark James
- derivative work: KSiOM(Talk)
A tiny blue 'i' information icon converted from the Silk icon set at famfamfam.com
Autor: Jiří Sedláček, Licence: CC BY-SA 4.0
Celkový pohled na silnici a kapličku v Jedově, Náměšť nad Oslavou, okr. Třebíč.
(c) I, Nostrifikator, CC BY-SA 3.0
Tento vektorový obrázek byl vytvořen programem Inkscape .