Jedovatec kořenující

Jak číst taxoboxJedovatec kořenující
alternativní popis obrázku chybí
Jedovatec kořenující (Toxicodendron radicans)
Stupeň ohrožení podle IUCN
málo dotčený
málo dotčený[1]
Vědecká klasifikace
Říšerostliny (Plantae)
Podříšecévnaté rostliny (Tracheobionta)
Odděleníkrytosemenné (Magnoliophyta)
Třídavyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řádmýdelníkotvaré (Sapindales)
Čeleďledvinovníkovité (Anacardiaceae)
Rodjedovatec (Toxicodendron)
Binomické jméno
Toxicodendron radicans
(L.) Kuntze, 1891
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jedovatec kořenující (Toxicodendron radicans), ve své domovině, USA a Kanadě, známý jako poison ivy, je popínavá dřevina z čeledi ledvinovníkovité. Vyskytuje se v Severní Americe od Kanady po Mexiko a ve východní Asii od ruského Dálného východu po Taiwan. Obsahuje těkavou silici, urushiol, která už v malém množství na pokožce většiny lidí způsobuje svědění a tvorbu puchýřů, které jsou těžko hojitelné.

Synonyma

  • Rhus radicans (škumpa kořenující)

Rozšíření

Jedovatec kořenující se přirozeně vyskytuje v Severní Americe: v Kanadě a USA; v Mexiku, na Bahamách, Bermudách a v Guatemale, v Číně, na Tchaj-wanu, Kurilských ostrovech a na Sachalinu. V roce 2009 byl poprvé zaznamenán jeho výskyt v Bavorsku (Dachau)[2] a v roce 2016 poprvé v Rakousku (Štýrský Hradec).[3]

Fotogalerie

  • Jedovatec kořenující (Toxicodendron radicans)

  • Jedovatec kořenující (Toxicodendron radicans)v květu

  • (c) Jarek Tuszyński / CC-BY-3.0 & GDFL

    Jedovatec kořenující (Toxicodendron radicans) na podzim

  • Jedovatec kořenující na okraji silnice

  • Pozor, nesahat! Jedovatec kořenující (Toxicodendron radicans)

  • Jedovatec kořenující je popínavá rostlina

  • Jedovatec kořenující (Toxicodendron radicans), ilustrace z r.1820

  • Popáleniny způsobené Jedovatcem kořenujícím (urushiolem)

  • Popáleniny a otok způsobené Jedovatcem kořenujícím (urushiolem)

  • Urushiol, obsažený v jedovatci kořenujícím (Toxicodendron radicans) rostlina nepoužívá k obraně, ale k zadržování vody

Odkazy

Reference

  1. ↑ Červený seznam IUCN ohrožených druhů 2021.3. 9. prosince 2021. Dostupné online. [cit. 2021-12-24]
  2. ↑ Giftsumach in Bayern - http://www.lfl.bayern.de/ips/unkraut/032890/ [online]. Dostupné online. 
  3. ↑ "Poison Ivy" erstmals in Österreich aufgetaucht - steiermark.ORF.at [online]. steiermark.orf.at [cit. 2016-06-01]. Dostupné online. 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Information-silk.svg
Autor: , Licence: CC BY 2.5
A tiny blue 'i' information icon converted from the Silk icon set at famfamfam.com
Status iucn3.1 LC cs.svg
Autor: unknown, Licence: CC BY 2.5
Urushiol.svg
Chemical structure of urushiol, where
R = (CH2)14CH3 or
R = (CH2)7CH=CH(CH2)5CH3 or
R = (CH2)7CH=CHCH2CH=CH(CH2)2CH3 or
R = (CH2)7CH=CHCH2CH=CHCH=CHCH3 or
R = (CH2)7CH=CHCH2CH=CHCH2CH=CH2 and others
Poison ivy-roadside.jpg
Autor: Jaknouse, Licence: CC BY-SA 3.0
Poison ivy on a road bank, on Ohio State Route 278 in the Zaleski State Forest, Vinton County, Ohio
1820 42 AmericanMedicalBotany engr byAnnin and Smith.png
Plate illustration from: Jacob Bigelow. American medical botany: being a collection of the native medicinal plants of the United States. Boston: Cummings and Hilliard, 1817-1820. 3 volumes.
Poison ivy at Welwyn.JPG
Autor: Invertzoo, Licence: CC BY-SA 4.0
Poison Ivy in fall colors next to the beach at Welwyn Preserve, Glen Cove, Long Island, New York, October 2014
Toxicodendron radicans 01.jpg
Autor: JESpencer, Licence: CC BY-SA 4.0
Toxicodendron radicans flower, with bee.
Urushiol induced contact dermatitis.jpg
Urushiol-induced contact dermatitis on arms, 72 hours after contact with poison ivy
Poison ivy vine.jpg
(c) I, Melissambwilkins, CC BY-SA 3.0
Poison-ivy vine located in Mount Airy, NC
Poison ivy with swelling.jpg
Autor: Etereve, Licence: CC BY-SA 3.0
About 3 days after direct contact.
Poison Ivy in Perrot State Park.jpg
Autor: SWMNPoliSciProject, Licence: CC BY 3.0
Ground level poison ivy in Perrot State Park, Trempealeau County, Wisconsin