Jedovatec kořenující
Jedovatec kořenující | |
---|---|
Jedovatec kořenující (Toxicodendron radicans) | |
Stupeň ohrožení podle IUCN | |
málo dotčený[1] | |
Vědecká klasifikace | |
Říše | rostliny (Plantae) |
Podříše | cévnaté rostliny (Tracheobionta) |
Oddělení | krytosemenné (Magnoliophyta) |
Třída | vyšší dvouděložné (Rosopsida) |
Řád | mýdelníkotvaré (Sapindales) |
Čeleď | ledvinovníkovité (Anacardiaceae) |
Rod | jedovatec (Toxicodendron) |
Binomické jméno | |
Toxicodendron radicans (L.) Kuntze, 1891 | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Jedovatec kořenující (Toxicodendron radicans), ve své domovině, USA a Kanadě, známý jako poison ivy, je popínavá dřevina z čeledi ledvinovníkovité. Vyskytuje se v Severní Americe od Kanady po Mexiko a ve východní Asii od ruského Dálného východu po Taiwan. Obsahuje těkavou silici, urushiol, která už v malém množství na pokožce většiny lidí způsobuje svědění a tvorbu puchýřů, které jsou těžko hojitelné.
Synonyma
- Rhus radicans (škumpa kořenující)
Rozšíření
Jedovatec kořenující se přirozeně vyskytuje v Severní Americe: v Kanadě a USA; v Mexiku, na Bahamách, Bermudách a v Guatemale, v Číně, na Tchaj-wanu, Kurilských ostrovech a na Sachalinu. V roce 2009 byl poprvé zaznamenán jeho výskyt v Bavorsku (Dachau)[2] a v roce 2016 poprvé v Rakousku (Štýrský Hradec).[3]
Fotogalerie
- Jedovatec kořenující (Toxicodendron radicans)
- Jedovatec kořenující (Toxicodendron radicans)v květu
- (c) Jarek Tuszyński / CC-BY-3.0 & GDFLJedovatec kořenující (Toxicodendron radicans) na podzim
- Jedovatec kořenující na okraji silnice
- Pozor, nesahat! Jedovatec kořenující (Toxicodendron radicans)
- (c) I, Melissambwilkins, CC BY-SA 3.0Jedovatec kořenující je popínavá rostlina
- Jedovatec kořenující (Toxicodendron radicans), ilustrace z r.1820
- Popáleniny způsobené Jedovatcem kořenujícím (urushiolem)
- Popáleniny a otok způsobené Jedovatcem kořenujícím (urushiolem)
- Urushiol, obsažený v jedovatci kořenujícím (Toxicodendron radicans) rostlina nepoužívá k obraně, ale k zadržování vody
Odkazy
Reference
- ↑ The IUCN Red List of Threatened Species 2022.2. 9. prosince 2022. Dostupné online. [cit. 2023-01-04].
- ↑ Giftsumach in Bayern - http://www.lfl.bayern.de/ips/unkraut/032890/ [online]. Dostupné online.
- ↑ "Poison Ivy" erstmals in Österreich aufgetaucht - steiermark.ORF.at [online]. steiermark.orf.at [cit. 2016-06-01]. Dostupné online.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu jedovatec kořenující na Wikimedia Commons
- Galerie jedovatec kořenující na Wikimedia Commons
- Slovníkové heslo jedovatec kořenující ve Wikislovníku
Média použitá na této stránce
Autor:
- Information-silk.png: Mark James
- derivative work: KSiOM(Talk)
A tiny blue 'i' information icon converted from the Silk icon set at famfamfam.com
Chemical structure of urushiol, where
R = (CH2)14CH3 or
R = (CH2)7CH=CH(CH2)5CH3 or
R = (CH2)7CH=CHCH2CH=CH(CH2)2CH3 or
R = (CH2)7CH=CHCH2CH=CHCH=CHCH3 or
R = (CH2)7CH=CHCH2CH=CHCH2CH=CH2 and others
Autor: Jaknouse, Licence: CC BY-SA 3.0
Poison ivy on a road bank, on Ohio State Route 278 in the Zaleski State Forest, Vinton County, Ohio
Plate illustration from: Jacob Bigelow. American medical botany: being a collection of the native medicinal plants of the United States. Boston: Cummings and Hilliard, 1817-1820. 3 volumes.
Autor: Invertzoo, Licence: CC BY-SA 4.0
Poison Ivy in fall colors next to the beach at Welwyn Preserve, Glen Cove, Long Island, New York, October 2014
Autor: JESpencer, Licence: CC BY-SA 4.0
Toxicodendron radicans flower, with bee.
Urushiol-induced contact dermatitis on arms, 72 hours after contact with poison ivy
Autor: Etereve, Licence: CC BY-SA 3.0
About 3 days after direct contact.
Autor: SWMNPoliSciProject, Licence: CC BY 3.0
Ground level poison ivy in Perrot State Park, Trempealeau County, Wisconsin
(c) Jarek Tuszyński / CC-BY-3.0 & GDFL
Poison Ivy Toxicodendron radicans leaves and berries in Red River Gorge of Kentucky