Jedovnice

Jedovnice
pohled přes rybník Olšovec ke kostelu
znakvlajka
Lokalita
Status	městys
Pověřená obec	Blansko
Obec s rozšířenou působností	Blansko (správní obvod)
Okres	Blansko
Kraj	Jihomoravský
Historická země	Morava
Stát	Česko Česko
Zeměpisné souřadnice	49°20′40″ s. š., 16°45′22″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel	2 982 (2024)[1]
Rozloha	14,24 km²[2]
Katastrální území	Jedovnice
Nadmořská výška	470 m n. m.
PSČ	679 06
Počet domů	723 (2021)[3]
Počet částí obce	1
Počet k. ú.	1
Počet ZSJ	1
Kontakt
Adresa úřadu městyse	Havlíčkovo náměstí 71 679 06 Jedovnice tajemnice@jedovnice.cz
Starostka	Irena Žižková
Oficiální web: www.jedovnice.cz
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de Jedovnice
Další údaje
Kód obce	581682
Kód části obce	58157
Geodata (OSM)	OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jedovnice (německy Jedownitz) jsou městys v okrese Blansko v Jihomoravském kraji, přibližně 20 kilometrů severovýchodně od Brna. Žije zde přibližně 3 000^[1] obyvatel a městys si zachovává ráz malého městečka s širokou občanskou vybaveností i společenským a kulturním životem. Okolní lesy přírodního parku tvoří vstupní bránu do Moravského krasu. Vzhledem k zeměpisné poloze a štědrosti přírody jsou Jedovnice významným střediskem rekreace, turistiky a vodních sportů.

Původní název vesnice zněl Jedovice odvozený od obecného jména jedový. Pojmenována byla podle toho, že nějakým způsobem byla spojena s výrobou jedu. Souhláska -n- uvnitř místního jména může pocházet od starého jedovník – „kdo připravuje jed“. Číslo místního jména kolísalo mezi jednotným (které je původní) a množným.^[4]

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1251, kdy se uvádí Bohuš z Jedovnic. Roku 1349 koupil Vok I. z Holštejna holštejnské panství, jehož součástí bylo i městečko Jedovnice. V roce 1414 se po Jedovnicích píše Štěpán neznámého rodu (snad Štěpán Kropáč z Holštejna), v roce 1415 nechal na polovině městečka s tvrzí zapsat věno své manželce Jiří z Holštejna a Jedovnic. Před rokem 1437 získal jeho polovinu Jedovnic Jan Tunkl z Drahanovic, druhou polovinu Jedovnic tehdy vlastnil Heník z Valdštejna a Židlochovic, roku 1447 získal i Tunklovu polovinu s tvrzí. Heníkův syn Hynek celé Jedovnice roku 1464 prodal Matěji ze Želetavy, jehož rodu patřily až do roku 1575, kdy městečko koupil majitel rájeckého panství Bernard Drnovský z Drnovic.

Privilegium Rudolfa II. z 26. září 1579 potvrdilo statut městečka a zároveň s ním Jedovnice získaly právo dvou výročních trhů, týdenního trhu každé pondělí a potvrzení odpradávna užívaného znaku společně s právem pečetit zeleným voskem.^[5] Od roku 1667 vlastnili Jedovnice Rogendorfové a od roku 1763 Salmové.

V roce 1793 zde bylo 113 domů a 803 obyvatel, roku 1846 to bylo 144 domů a 1046 obyvatel. Škola zde byla už v 18. století, nová dvoupatrová budova byla postavena v roce 1900.^[6]

Na přelomu 19. a 20. století se uvažovalo o vybudování železniční tratě z Blanska do Vyškova, která by v Jedovnicích měla jednu ze svých zastávek. Především z finančních důvodů nebylo toto nikdy realizováno.^[zdroj?]

23. ledna 2007 byl obci vrácen status městyse.^[7]

• klasicistní kostel svatého Petra a Pavla z let 1783–1785 s moderní výzdobou ze 60. let 20. století (Mikuláš Medek, Karel Nepraš, Jan Koblasa, Josef Istler a Ludvík Kolek)
• fara z roku 1781
• kamenný kříž u kostela z roku 1800
• kamenný kříž v Chaloupkách z roku 1801
• socha sv. Jana Nepomuckého z roku 1717 – Havlíčkovo náměstí
• socha Karla Havlíčka Borovského z roku 1900 – Havlíčkovo náměstí

• 
  Kříž ve Wanklově ulici
• 
  socha sv. Jana Nepomuckého na Havlíčkově náměstí
• 
  socha K. H. Borovského na Havlíčkově náměstí
• 
  kříž u kostela v Jedovnicích
• 
  kostel sv. Petra a Pavla v Jedovnicích
• 
  kříž v ulici Na Větřáku
• 
  Kříž V Chaloupkách

K roku 2011 bylo v Jedovnicích napočteno 2 748 obyvatel.^[8] K 1.1.2020 zde trvale pobývalo 2 810 obyvatel.

• František Tomáš Bratránek (1815 – 1884) – augustinián a profesor německé literatury na Jagellonské universitě v Krakově.
• František Bedřich Ševčík (1824 – 1896) – matematik a akustik, profesor na vídeňské polytechnice.

Městys zřizuje Základní školu Jedovnice, Nad Rybníkem, pro spádové obce pak slouží 300 žákům.^[10]

V městysi působila Střední zemědělské škola, která byla v 50. letech 20. století nahrazena dnešní Střední průmyslovou školou Jedovnice. Od vzniku má strojírenský charakter studia.^[11]

Jihomoravský kraj zde zřizuje Základní uměleckou školu Jedovnice, jejíž historie se píše do roku 1967.^[12]

• turistické informační centrum se nachází v centru městyse na ulici Palackého
• rybník Olšovec o ploše cca 42 hektarů
• rybníky Budkovan, Vrbový, Dubový, Dymák
• okolí Rudického propadání – ponor Jedovnického potoka
• blízký Moravský kras
• dvě naučné stezky
• přírodní park Rakovecké údolí
• zaniklá středověká osada Bystřec
• naučná stezka Jedovnické rybníky – Rudické propadání
• Típeček
• stromořadí Lažánky-Jedovnice
• Hrubá lípa
• Singletrail Moravský kras – tři okruhy cyklostezek v lesích jihovýchodně od Jedovnic.

• Aschheim, Německo

• 
  Jedovnický kostel a fara
• 
  hasičská zbrojnice
• 
  Socha K. H. Borovského
• 
  Socha sv. Jana nepomuckého
• 

  (c) Michal Kopecký, CC BY 3.0
  rybník Olšovec
• 

  (c) Michal Kopecký, CC BY 3.0
  hráz rybníka

Letecký pohled na Jedovnice od severozápadu.

• Římskokatolická farnost Jedovnice

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Jedovnice na Wikimedia Commons
• Jedovnice v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
• Oficiální stránky
• Zaniklá osada Bystřec