Jefferson v Paříži

Jefferson v Paříži
Základní informace
Původní název	Jefferson in Paris
Země původu	Francie Francie Spojené státy americké Spojené státy americké
Jazyky	angličtina a francouzština
Délka	139 min
Žánry	životopisný film filmové drama
Scénář	Ruth Prawer Jhabvalaová
Režie	James Ivory
Obsazení a filmový štáb
Hlavní role	Nick Nolte Greta Scacchi Jean-Pierre Aumont Simon Callow Seth Gilliam … více na Wikidatech
Produkce	Ismail Merchant Humbert Balsan Donald Rosenfeld
Hudba	Richard Robbins
Kamera	Pierre Lhomme
Kostýmy	Jenny Beavan
Střih	Andrew Marcus
Výroba a distribuce
Premiéra	1995 7. září 1995 (Německo)
Produkční společnost	Touchstone Pictures
Distribuce	Walt Disney Studios Motion Pictures Netflix
Jefferson v Paříži na ČSFD, Kinoboxu, FDb, IMDb Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jefferson v Paříži (v originále Jefferson in Paris) je americký dramatický film z roku 1995, který režíroval James Ivory. Film zachycuje pět let (1785–1789), které budoucí americký prezident Thomas Jefferson strávil jako americký velvyslanec v Paříži. Snímek měl světovou premiéru 31. března 1995.^[1]

Děj

Thomas Jefferson jako americký velvyslanec ve Francii sympatizuje s revolučními myšlenkami. Zároveň je konfrontován s mravy a zvyky šlechtické vrstvy, čímž se dostává mezi obě strany společnosti. Jefferson, čerstvě ovdovělý, se setkává s Marií Coswayovou, která je vdaná za britského snoba. Zamilují se do sebe, ale svůj vztah musí držet v tajnosti.

Jeffersonova dcera Patsy svého otce sice miluje, je však naštvaná, že se musí navštěvovat katolickou klášterní školu. Jeffersonova mladší dcera Polly přijíždí do Paříže s otrokyní Sally. Sally je atraktivní mladá žena, která upoutá Jeffersonovu pozornost. Jefferson a Sally se stanou přáteli. Jefferson je povolán zpět do Spojených států. Sally mezitím otěhotní s Jeffersonem a chce zůstat v Paříži se svým bratrem, který je také otrokem v Jeffersonově domácnosti. Jefferson je přesvědčí, aby se vrátili do Virginie, že jim a budoucím Sallyiným dětem udělí svobodu. Patsy, mj. také na protest proti milostnému vztahu jejího otce se Sally, uvažuje o konverzi na katolickou víru, Jefferson jí připomíná, že má na starosti domov ve Virginii místo její zesnulé matky. Konflikty v Jeffersonově domě jsou v naprostém kontrastu s radikálním pouličním bojem nadcházející Francouzské revoluce.

Ocenění

Film byl promítán v soutěži o Zlatou palmu na filmovém festivalu v Cannes.

Obsazení

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Jefferson in Paris na německé Wikipedii.