Jefrem (Prosjanok)

Jeho Vysokopřeosvícenost
Jefrem
Emeritní arcibiskup birobidžanský a kuldurský
CírkevRuská pravoslavná církev
DiecézeBirobidžan
Jmenování5. května 2015
Emeritura12. března 2024
PředchůdceIosif (Balabanov)
Zasvěcený život
Sliby26. března 2004
Svěcení
Jáhenské svěcení2. května 2004
světitel Jevgenij (Rešetnikov)
Kněžské svěcení5. března 2006
světitel Jevgenij (Rešetnikov)
Biskupské svěcení28. ledna 2012
světitel Kirill
Vykonávané úřady a funkce
Zastávané úřady
  • Biskup nikolajevský a vikář chabarovské eparchie (2012–2012)
  • Biskup bikinský a vikář chabarovské eparchie (2012–2015)
  • Biskup birobidžanský a kuldurský (2015–2017)
Osobní údaje
Rodné jménoRoman Vasiljevič Prosjanok
(Рома́н Васи́льевич Просянок)
ZeměRuskoRusko Rusko
Datum narození27. června 1977 (47 let)
Místo narozeníGukovo, Ruská sovětská federativní socialistická republika
Národnostruská
Alma materMoskevská duchovní akademie
Rostovská státní ekonomická univerzita
Kyjevská duchovní akademie
Priamurská státní univerzita
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jefrem (světským jménem: Roman Vasiljevič Prosjanok; * 27. června 1977, Gukovo) je ruský duchovní Ruské pravoslavné církve a emeritní arcibiskup birobidžanský a kuldurský.

Život

Narodil se 27. června 1977 v Gukovu.[1]

Roku 1994 dokončil střední školu č. 5 v Gukovu. Rok předtím začal sloužit v chrámu.[1]

V letech 1994–1998 studoval na fakultě managementu a informačních systémů Rostovské státní ekonomické akademie. Od srpna 1998 do srpna 1999 byl vratným a pekařem při Moskevské duchovní akademii. Následně byl přijat na Moskevský duchovní seminář.[1]

Dne 26. března 2004 byl v chrámu Svaté Trojice Trojicko-sergijevské lávry rektorem Moskevských duchovních škol arcibiskupem verejským Jevgenijem (Rešetnikovem) postřižen na monacha se jménem Jefrem na počest svatého Efréma Syrského.[1]

Dne 2. května 2004 byl v chrámu Pokrova přesvaté Bohorodice při akademii rukopoložen arcibiskupem Jevgenijem na hierodiakona a stejného roku nastoupil na Moskevskou duchovní akademii. Dne 5. března 2006 byl rukopoložen na jeromonacha.[1]

V červnu 2006 dokončil externě studium na akademii a byl poslán na Chabarovský duchovní seminář, kde se stal vedoucím knihovny, duchovním katedrálního chrámu Proměnění Páně v Chabarovsku a ključarem (pomocník představeného) chrámu Zesnutí přesvaté Bohorodice.[1]

Dne 21. září 2006 získal právo nosit nabedrenik a náprsní kříž.[1]

V květnu 2008 dokončil studium na Kyjevské duchovní akademii, kde obhájil svou disertační práci na téma "Ideový význam modliteb a historie svátku Zvěstování přesvaté Bohorodice".[1]

V březnu 2009 byl jmenován sekretářem Akademické rady Chabarovského duchovního semináře a v listopadu byl převeden na funkci prorektora pro vědeckou činnost.[1]

Na Velikonoce roku 2009 byl arcibiskupem chabarovským a priamurský Markem (Tužikovem) povysn na igumena.[1]

Dne 8. března 2010 byl ustanoven prvním prorektorem Chabarovského duchovního semináře a vstoupil do Rady rektorů Chabarovského kraje a Židovské autonomní oblasti.[1]

Dne 6. října 2011 jej Svatý synod zvolil biskupem nikolajevským a vikářem chabarovské eparchie.[2] Dne 30. října 2011 byl v chrámu Proměnění Páně v Chabarovsku metropolitou Ignatijem (Pologrudovem) povýšen na archimandritu.[3]

Dne 28. prosince 2011 mu byl Svatým synoden změněn titul na biskup bikinský.[4]

Dne 31. prosince 2011 byl v chrámu Krista Spasitele v Moskvě oficiálně jmenován biskupem[5] a 28. ledna 2012 proběhla v chrámu svatého Pimena Velikého v Nových Vorotnikách (Moskva) jeho biskupská chirotonie. Světiteli byli patriarcha moskevský Kirill, metropolita saranský a mordovský Varsonofij (Sudakov), metropolita chabarovský a priamurský Ignatij (Pologrudov), arcibiskup istrijský Arsenij (Jepifanov), biskup Arkadij (Afonin), biskup solněčnogorský Sergij (Čašin) a biskup nikolajevský Aristarch (Jacurin).[6]

Dne 5. května 2015 byl Svatým synodem ustanoven biskupem birobidžanským a kuldurským.[7]

Dne 4. prosince 2017 byl při liturgii v chrámu Krista Spasitele povýšen patriarchou Kirillem na arcibiskupa.[8]

Roku 2022 dokončil studium na Priamurské státní univerzitě.[1]

Dne 12. března 2024 byl uvolněn z funkce arcibiskupa birobidžanského. Jako místo pobytu mu byl určen Iverský monastýr v Leninsku-Kuzněckém.[9]

Reference

  1. ↑ a b c d e f g h i j k l Moskevský patriarchát
  2. ↑ ЖУРНАЛЫ заседания Священного Синода от 5-6 октября 2011 года
  3. ↑ Игумен Аристарх (Яцурин), избранный епископом Амурским и Чегдомынским, и игумен Ефрем (Просянок), избранный епископом Николаевским, возведены в сан архимандрита
  4. ↑ ЖУРНАЛЫ заседания Священного Синода от 27-28 декабря 2011 года
  5. ↑ Состоялось наречение архимандрита Аристарха (Яцурина) во епископа Николаевского, архимандрита Ефрема (Просянка) во епископа Бикинского и архимандрита Николая (Ашимова) во епископа Амурского
  6. ↑ Святейший Патриарх Кирилл совершил Божественную литургию в храме прп. Пимена Великого в Новых Воротниках и возглавил хиротонию архимандрита Ефрема (Просянка) во епископа Бикинского
  7. ↑ ЖУРНАЛЫ заседания Священного Синода от 5 мая 2015 года
  8. ↑ Блаженнейший Патриарх Александрийский и всей Африки Феодор II возглавил торжественное богослужение в Храме Христа Спасителя в день 100-летия интронизации святителя Тихона, Патриарха Московского
  9. ↑ ЖУРНАЛЫ Священного Синода от 12 марта 2024 года

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of Russia.svg
Old flag of Russia from the Tsarist era. This variant is still used today.
Архиепископ Ефрем (Просянок) служит в Троице-Сергиевой лавре. 2022 (cropped).jpg
Autor: Московская духовная академия, Licence: CC BY-SA 2.0
Архиепископ Ефрем (Просянок) служит в Троице-Сергиевой лавре