Jegor Gajdar

Jegor Timurovič Gajdar Его́р Тиму́рович Гайда́р
předseda vlády
Ve funkci: 15. červen 1992 – 14. prosinec 1992
Předchůdce	Boris Jelcin
Nástupce	Viktor Černomyrdin
Stranická příslušnost
Členství	KSSS (1980–1991) DVR (1994–2001) Svaz pravicových sil (2001–2008)
Narození	19. března 1956 Moskva
Úmrtí	16. prosince 2009 (ve věku 53 let) Moskva
Místo pohřbení	Novoděvičí hřbitov
Choť	první manželství: Irina Smirnovova druhé manželství: Marianna Strugacká
Rodiče	Timur Gajdar a Ariadna Bažovová
Děti	první manželství: syn Pjotr a dcera Marija druhé manželství: syn Pavel a po manželce nevlastní syn Ivan
Alma mater	Ekonomická fakulta Moskevské státní univerzity
Profese	ekonom, politik, profesor, novinář a poslanec Státní dumy
Náboženství	agnosticismus
Ocenění	školní medaile
Podpis
Commons	Yegor Gaidar
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jegor Gajdar (rusky Его́р Тиму́рович Гайда́р; 19. březen 1956, Moskva, SSSR, RSFSR – 16. prosinec 2009, Odincovský rajón, Moskevská oblast) byl sovětský a ruský ekonom a politik, od 15. června 1992 do 14. prosince 1992 úřadující premiér Ruské federace. Byl hlavním ideovým tvůrcem ekonomických reforem začátku devadesátých let v Rusku. V letech 1991–1994 byl ministrem, půl roku předsedou vlády. Pod jeho vedením došlo k liberalizaci cen, změně daňového systému, liberalizaci zahraničního obchodu a byla zahájena privatizace. Byl zahájen přechod od plánovaného hospodářství k tržní ekonomice.

Působení ve vládách RSFSR a Ruské federace

Období prvního působení

• 6. listopad 1991 – 2. březen 1992: náměstek předsedy vlády RSFSR (od 25. prosince 1991 premiéra Ruské federace) pro ekonomiku
• 11. listopad 1991 – 19. únor 1992: ministr ekonomiky a financí RSFSR (od 25. prosince 1991 Ruské federace)
• 19. únor 1992 – 2. duben 1992: ministr financí Ruské federace
• 2. březen 1992 – 15. prosinec 1992: první náměstek premiéra Ruské federace
• 15. červen 1992 – 15. prosinec 1992: úřadující premiér (pověřen vedením vlády) Ruské federace

Období druhého působení

• 18. září 1993 – 20. leden 1994: první náměstek premiéra Ruské federace
• 22. září 1993 – 20. leden 1994: pověřený vedením Ministerstva hospodářství Ruské federace

Po odchodu z vlády

I po odchodu z vlády si Gajdar udržoval dostatečný politický vliv a byl dokonce neoficiálním poradcem prezidenta Putina^[1], i když na druhé straně dokázal být jeho značným kritikem^[2].

Dne 24. listopadu 2006 se v irském Dublinu účastnil ekonomického fóra, na kterém měl přednášet. Po hotelové snídani se začal cítit velmi špatně. Irští lékaři mu poskytli ošetření a jeho stav označili jako životu nebezpečný. Nedokázali přesně určit, o jaký problém se jedná, za nejpravděpodobnější označili podezření z otravy neznámou toxickou látkou. O dva dny později po návratu domů byl na krátkém pozorování na moskevské klinice. Z nemocnice ho lékaři propustili následující den, 27. listopadu, s tím, že se cítí docela dobře, ale nechávají ho pod lékařským dohledem.^[3]

Zdravotní stav Jegora Gajdara se už nikdy výrazně nezlepšil a 16. prosince 2009 v časných ranních hodinách ve svém bytě nedaleko Moskvy zemřel. Jako příčina smrti byla uvedena krevní sraženina.

Známé osobnosti v rodině

• Dědeček z otcovy strany spisovatel Arkadij Gajdar (1904–1941; vlastním jménem Arkadij Golikov); mezi jeho nejznámější díla patří:
  • Timur a jeho parta
  • Čuk a Gek
• Dědeček z matčiny strany spisovatel Pavel Bažov (1879–1950)
• Tchán po druhé manželce Marianne spisovatel Arkadij Strugackij (1925–1991)
• Otec Timur Gajdar (1926–1999), admirál, novinář a vojenský korespondent, po kterém dědeček Arkadij pojmenoval hlavního hrdiny knihy Timur a jeho parta
• Dcera z prvního manželství Marija Gajdarová (* 1982), ekonomka a aktivní politická činitelka v Kirovské oblasti Ruské federace

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Jegor Timurovič Gajdar na slovenské Wikipedii.

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Jegor Timurovič Gajdar na Wikimedia Commons