Jegor Gerasimov
Jegor Gerasimov Ягор Герасімаў | |
---|---|
Jegor Gerasimov v kvalifikaci French Open 2022 | |
Stát | Bělorusko |
Datum narození | 11. listopadu 1992 (30 let) |
Místo narození | Minsk, Bělorusko[1] |
Bydliště | Minsk, Bělorusko[1] |
Výška | 196 cm[1] |
Hmotnost | 86 kg[1] |
Profesionál od | 2010[1] |
Držení rakety | pravou rukou, bekhend obouruč |
Výdělek | 1 898 609 USD |
Tenisová raketa | HEAD |
Dvouhra | |
Poměr zápasů | 54–42 |
Tituly | 0 ATP, 6 challengerů, 3 ITF |
Nejvyšší umístění | 65. místo (24. února 2020) |
Dvouhra na Grand Slamu | |
Australian Open | 2. kolo (2020, 2021) |
French Open | 1. kolo (2020, 2021) |
Wimbledon | 2. kolo (2021) |
US Open | 2. kolo (2019, 2020) |
Velké turnaje ve dvouhře | |
Olympijské hry | 2. kolo (2020) |
Čtyřhra | |
Poměr zápasů | 1–3 |
Tituly | 0 ATP, 1 challenger, 6 ITF |
Nejvyšší umístění | 263. místo (2. března 2015) |
Čtyřhra na Grand Slamu | |
Wimbledon | 1. kolo (2021) |
Velké turnaje ve čtyřhře | |
Olympijské hry | 1. kolo (2020) |
Údaje v infoboxu aktualizovány dne Některá data mohou pocházet z datové položky. | 10. června 2022
Jegor Gerasimov (bělorusky Ягор Герасімаў, Jagor Gerasimaw, * 11. listopadu 1992 Minsk) je běloruský profesionální tenista. Ve své dosavadní kariéře na okruhu ATP Tour nevyhrál žádný turnaj ve dvouhře ani ve čtyřhře. Na challengerech ATP a okruhu ITF získal devět titulů ve dvouhře a sedm ve čtyřhře.[2]
Na žebříčku ATP byl ve dvouhře nejvýše klasifikován v únoru 2020 na 65. místě, ve čtyřhře pak v březnu 2015 na 263. místě.[1] Trénuje ho Arturs Kazijevs.[1]
Ve běloruském daviscupovém týmu debutoval v roce 2013 zápasem 2. skupiny zóny Evropy a Afriky proti Tunisku, v němž prohrál s Malekem Džazírím. Do září 2022 v soutěži nastoupil k čtrnácti mezistátním utkání s bilancí 18–7 ve dvouhře a 1–1 ve čtyřhře.[3]
Tenisová kariéra
Ve dvouhře hlavní soutěže na okruhu ATP Tour debutoval na šenčenském podniku v roce 2014 díky divoké kartě pořadatelů. V prvním kole nestačil jej porazil Thanasi Kokkinakis.[1] Na premiérový kariérní vyhraný zápas v této úrovni dosáhl o čtyři roky později na Los Cabos Open 2018, kde zároveň poprvé došel do čtvrtfinále turnaje okruhu ATP, než odešel poražen od čtvrtého hráče světa Jdel Potra.
Do premiérového finále na okruhu ATP Tour postoupil na indickém Maharashtra Open 2020, kde jako osmý nasazený nestačil v boji o titul na českého tenistu Jiřího Veselého.[4]
V hlavní soutěži grandslamu debutoval na US Open 2019, kde na čtrnáctý pokus zvládl tříkolovou kvalifikaci majoru. V prvním kole přehrál Jihoafričana Lloyda Harrisona, aby jej ve druhé fázi zastavil dvacátý nasazený Diego Schwartzman, se kterým uhrál jenom šest her.
Nad hráčem první desítky žebříčku zvítězil poprvé během Open 13 2020, kde porazil Belgičana Davida Goffina, který nejlepší desítku uzavíral. Dále porazil Johna Isnera a Andy Murrayho. V listopadu 2021, kdy ve dvouhře zaujímal 113. pozici žebříčku, ho v Helsinkách v prvním kole challengeru ATP 80 porazil kvalifikant Jonáš Forejtek, aktuálně na 315. příčce.
Finále na okruhu ATP Tour
|
|
|
Dvouhra: 1 (0–1)
Stav | č. | datum | turnaj | povrch | soupeř ve finále | výsledek |
---|---|---|---|---|---|---|
Finalista | 1. | 9. února 2020 | Puné, Indie | tvrdý | Jiří Veselý | 6–7(2–7), 7–5, 3–6 |
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Egor Gerasimov na anglické Wikipedii.
- ↑ a b c d e f g h Jegor Gerasimov na stránkách ATP Tour (anglicky), přístup: 10. června 2022
- ↑ Jegor Gerasimov na stránkách Mezinárodní tenisové federace (anglicky), přístup: 10. června 2022
- ↑ Jegor Gerasimov na stránkách Davis Cupu (anglicky), přístup: 10. června 2022
- ↑ Luboš Zabloudil, TenisPortal.cz. Veselý v indickém Puné zdolal Gerasimova a má druhý titul z turnaje ATP! [online]. TenisPortal.cz, 2020-02-09 [cit. 2021-04-20]. Dostupné online.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Jegor Gerasimov na Wikimedia Commons
- Jegor Gerasimov na stránkách ATP Tour (anglicky)
- Jegor Gerasimov na stránkách Mezinárodní tenisové federace (anglicky)
- Jegor Gerasimov na stránkách Davis Cupu (anglicky)
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“