Jehnice (zámek)
Jehnice | |
---|---|
Severní průčelí nové části zámku Jehnice v roce 1899 | |
Základní informace | |
Sloh | novorenesance |
Výstavba | 19. století |
Zánik | 1938 |
Stavebník | Theodor von Offermann |
Poloha | |
Adresa | Jehnice, Brno, Česko |
Souřadnice | 49°16′14,95″ s. š., 16°35′40,13″ v. d. |
Další informace | |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Zámek Jehnice byl panské sídlo nacházející se v Brně v městské části Brno-Jehnice. Zámek byl zbořen v roce 1938.
Historie
Od středověku se v Jehnicích nacházel svobodný dvůr, který střídal majitele. Obytná budova dvora byla již koncem 18. století rozlehlou patrovou stavbou, označovanou jako zámeček.[1] Ten v roce 1822 tvořil jižní část jehnického dvora a zřejmě byl využíván majiteli jen k reprezentaci, nikoliv k bydlení. V klenutém přízemí se nacházela velká jídelna se třemi okny, kuchyně a další provozní prostory. Vchod do budovy byl z boční strany, zámek byl svými pěti okenními osami orientován na jih do zahrady.[2] Roku 1863 koupil jehnický velkostatek brněnský průmyslník Theodor von Offermann,[3] který v dalších letech provoz statku výrazně rozšířil a zmodernizoval. Přestavěl také zdejší pivovar, který k dvoru patřil, i zámek. K původní budově nechal někdy v 70. nebo 80. letech 19. století (před rokem 1886) přistavět částečně dvoupatrový novorenesanční objekt s průčelím otevřeným severním směrem do nově vytvořeného parku, který v těchto místech nahradil původní stavby dvora. Anglický park vedl k Jehnickému potoku, kde se nalézalo jezírko a mostek přes vodoteč, a pokračoval i za ním. Západně o zámku se nacházela zelinářská a květinová zahrada, jižně od něj pak ovocná zahrada. V prvním patře nové budovy se nacházel velký salon, dámský salon a pánský salon. Celkově měl zámek 22 pokojů.[4]
Offermann a posléze jeho potomci z rodiny Bauerových vlastnili jehnický velkostatek do roku 1937. Bauerovi bydleli na zámku zřejmě do roku 1935. V roce 1937 koupili statek sourozenci Karel Žofka a Božena Rinchenbachová,[5] kteří roku 1938 nechali zchátralou budovu zámku zbořit.[6] Prostor zaniklého zámku a parku se posléze stal součástí provozního areálu sousedního statku. Někdy mezi lety 1976 a 1990 byla na místě zámku vystavěna zemědělská hala.[7] Ta byla v roce 2006 přestavěna na badmintonovou halu, kterou využívá badmintonový oddíl místního klubu TJ Sokol Jehnice.[8]
Dvě kamenné vázy ze zámku zůstaly zachovány a byly v Jehnicích druhotně využity. Jedna z nich se nachází na náměstí 3. května, druhá pak na zdejším hřbitově.[9]
Odkazy
Reference
- ↑ ČERNOHLÁVEK, Jan, a kol. Jehnice od minulosti k dnešku : sborník statí k výročí 720 let obce 1292–2012. Brno: PhDr. Karel Kovařík, 2012. ISBN 978-80-85763-71-3. S. 25. Dále jen Černohlávek.
- ↑ Černohlávek, s. 30.
- ↑ Černohlávek, s. 33.
- ↑ Černohlávek, s. 35.
- ↑ Černohlávek, s. 40.
- ↑ FASORA, Lukáš; ŠTĚPÁNEK, Václav, a kol. Dějiny Brna 6: Předměstské obce. Brno: Statutární město Brno a Archiv města Brna, 2017. ISBN 978-80-86736-54-9. S. 613.
- ↑ Historická ortofota [online]. Brno.cz [cit. 2020-11-03]. Dostupné online.
- ↑ Zápis č. 2/2006 ze schůze VV ČBaS dne 16. 3. 2006 [online]. Czechbadminton.cz, 2006-03-28 [cit. 2020-11-03]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2021-04-25.
- ↑ Hřbitov v Jehnicích. Jehnické listy. 2019, čís. 3, s. 5–7. Dostupné online. Archivováno 18. 10. 2020 na Wayback Machine.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Jehnice na Wikimedia Commons
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Zámek, Jehnice, Brno - pohlednice z konce 19. století