Jehudit Hendel

Jehudit Hendel
Narození25. října 1921
Varšava, Druhá Polská republika (dnes Polsko)
Úmrtí23. května 2014
Tel Aviv
Obdobígenerace Palmachu
OceněníBialikova cena
Izraelská cena
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jehudit Hendel (hebrejsky: יהודית הנדל‎, (25. října 1921 – 23. května 2014) byla izraelská spisovatelka.

Biografie

Narodila se ve Varšavě za druhé Polské republiky do chasidské rabínské rodiny potomků Ezechiela Tauba, zakladatele chasidské dynastie Kazimierz.[1] V roce 1930 podnikla se svými rodiči jako čtyřletá aliju do britské mandátní Palestiny, kde nadále žili v obci Nešer poblíž Haify. Tam absolvovala základní školu a v té době byla rovněž aktivní v mládežnickém sionistickém hnutí ha-No'ar ha-oved. Po smrti matky se s otcem přestěhovala do Haify, kde studovala na střední škole Reali. V sedmnácti letech, v roce 1942, jí vyšla její první povídka. Po maturitě šla studovat do učitelského semináře do Tel Avivu. V roce 1948 bojovala v izraelské válce za nezávislost a v témže roce se provdala za malíře Cvi Meiroviče, se kterým posléze žila v Haifě. Společně měli dvě děti, a to dceru Dorit (* 1952) a syna Jehošuu (* 1963)[1] Po smrti manžela v roce 1974 se o šest let později přestěhovala do Tel Avivu.

V roce 1950 byla vydána její první sbírka povídek. Průlom však zaznamenala až o čtyři roky později, když rukopis její knihy Rechov ha-Madregot vyhrál v literární soutěži. Následující rok se z vydané knihy stal bestseller a po třech letech byla kniha adaptována v divadelní hru a zinscenována v národním divadle ha-Bima.[1] V roce 1957 se neúspěšně zúčastnila soutěže o nejlepší divadelní hru založenou na deníku Chany Senešové pořádané divadlem ha-Bima.[2]

Vydala celkem šest románů, čtyři sbírky povídek a knihu esejů. Mimo to byla řada jejích děl adaptována, ať již jako divadelní hry, filmy či televizní pořady. Její dílo bylo přeloženo do řady světových jazyků.[3] Za své literární dílo a přínos literatuře obdržela několik ocenění, včetně Ceny ministerského předsedy (1975, 1998), Agnonovy ceny (1989), Newmanovy ceny za hebrejskou literaturu (1995), Bialikovy ceny (1996) a Izraelské ceny (2003) za celoživotní dílo.[3]

Odkazy

Reference

  1. ↑ a b c BERLOVITZ, Yaffah. Judith Hendel [online]. Jewish Women's Archive [cit. 2012-11-17]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. ↑ BAUMEL-SCHWARTZ, Judith Tydor. Perfect Heroes: The World War II Parachutists and the Making of Israeli Collective Memory. Madison: University of Wisconsin Press, 2010. 302 s. Dostupné online. ISBN 978-0299234843. S. 142. (anglicky) 
  3. ↑ a b Yehudit Hendel [online]. The Institute for the Translation of Hebrew Literature [cit. 2012-11-16]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-10-09. (anglicky) 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Israel prize award ceremony Moshe Katsav presenting author Yehudith Hendel with the literature Israel prize D810-069.jpg
(c) Amos Ben Gershom / Government Press Office of Israel, CC BY-SA 3.0
Israel prize award ceremony, at Jerusalem theater. in photo, pres. Moshe Katsav presenting author Yehudith Hendel with the literature Israel prize.