Jekatěrina Alexandrovová

Jekatěrina Alexandrovová
Eкатерина Александрова
Alexandrovová na French Open 2022
Alexandrovová na French Open 2022
StátRuskoRusko Rusko
Datum narození15. listopadu 1994 (29 let)
Místo narozeníČeljabinsk, Rusko[1]
BydlištěŘíčany, Česko[2]
Výška175 cm[1]
Držení raketypravou rukou, bekhend obouruč
Výdělek5 933 708 USD
Tenisová raketaWilson
Dvouhra
Poměr zápasů399–242
Tituly4 WTA, 3 WTA 125K, 8 ITF
Nejvyšší umístění16. místo (20. února 2023)
Dvouhra na Grand Slamu
Australian Open3. kolo (2020, 2021, 2023)
French Open3. kolo (2019, 2020, 2023)
Wimbledon4. kolo (2023)
US Open3. kolo (2023)
Velké turnaje ve dvouhře
Olympijské hry2. kolo (2020)
Čtyřhra
Poměr zápasů48–70
Tituly1 WTA, 3 ITF
Nejvyšší umístění58. místo (26. září 2022)
Čtyřhra na Grand Slamu
Australian Open3. kolo (2024)
French Open2. kolo (2019, 2020)
Wimbledon2. kolo (2019, 2023)
US Open2. kolo (2019)
Týmové soutěže
Billie Jean King Cupvítězka (2021)
Údaje v infoboxu aktualizovány dne 20240304a4. března 2024
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Alexandrovová na French Open 2019

Jekatěrina Alexandrovová (rusky: Eкатерина Евгеньевна Александрова, Jekatěrina Jevgeněvna Alexandrova, * 15. listopadu 1994 Čeljabinsk) je ruská profesionální tenistka. Ve své dosavadní kariéře na okruhu WTA Tour vyhrála čtyři singlové a jeden deblový turnaj. V sérii WTA 125K triumfovala třikrát na Open de Limoges. V rámci okruhu ITF získala sedm titulů ve dvouhře.[3]

Na žebříčku WTA byla ve dvouhře nejvýše klasifikována v únoru 2023 na 16. místě a ve čtyřhře v září 2022 na 58. místě. Trénuje ji její otec Jevgenij, dříve tuto roli plnil Vojtěch Flégl.[1]

V ruském týmu Billie Jean King Cupu debutovala v roce 2020 zápasem kvalifikačního kola proti Rumunsku, v němž porazila se Elenu-Gabrielu Ruseovou. Rusky zvítězily 3:2 na zápasy a postoupily na finálový turnaj. Do roku 2023 v soutěži nastoupila ke dvěma mezistátním utkáním s bilancí 2–1 ve dvouhře.[4]

Tenisová kariéra

V rámci hlavních soutěží událostí okruhu ITF debutovala v březnu 2011, když na turnaji v Amiens s dotací 10 tisíc dolarů postoupila z kvalifikace. V úvodním kole podlehla Francouzce Jessice Ginierové až v tiebreaku rozhodující sady.[3] Premiérový singlový titul v této úrovni tenisu vybojovala v únoru 2013 na turnaji v Kreuzlingenu s rozpočtem deset tisíc dolarů. Ve finále přehrála Švýcarku Timeu Bacsinszkou.[3]

Na singlovém okruhu WTA Tour debutovala na antukovém Gastein Ladies 2014. Na úvod kvalifikace podlehla desáté nasazené Kanaďance Gabriele Dabrowské ve třech setech. Hlavní soutěž si poprvé zahrála na halovém Katowice Open 2016, kde prošla kvalifikačním sítem. Prvním vyhraným zápasem na okruhu se stalo katovické vítězství nad Klárou Koukalovou, aby ve druhém kole skončila na raketě pozdější italské finalistky Camily Giorgiové. Do dvouhry turnaje z kategorie Premier debutově zasáhla na antukovém Volvo Car Open 2017, kde ji vyřadila bývalá světová jednička Jelena Jankovićová ze Srbska.[1]

Premiérové finále v sérii WTA 125 odehrála na listopadovém Open de Limoges 2016, když v semifinále přehrála turnajovou dvojku Alizé Cornetovou a ve finále pak favorizovanou nejvýše nasazenou Caroline Garciaovou po dvousetovém průběhu.[1]

Debut v hlavní soutěži nejvyšší grandslamové kategorie zaznamenala ve ženském singlu Wimbledonu 2016. V tříkolové kvalifikaci postupně vyřadila Tunisanku Ons Džabúrovou, Lichtenštejnku Stephanii Vogtovou a Britku Harriet Dartovou po dramatickém závěru až 13:11 v tiebreaku závěrečného setu. V úvodním kole dvouhry pak zdolala srbskou dvacátou třetí nasazenou Anu Ivanovićovou, aby poté skončila na raketě Němky Anny-Leny Friedsamové. Druhé kolo si zahrála také na French Open 2017 po výhře nad Češkou s ruskými kořeny Kateřinou Siniakovou. Při třísetovém průběhu pak nenašla recept na třetí hráčku žebříčku Karolínu Plíškovou.[1]

Členku elitní světové desítky poprvé porazila na Korea Open 2018, kde ve druhém kole vyřadila desátou hráčku žebříčku Jeļenu Ostapenkovou. Z pozice 122. ženy v klasifikaci WTA však ve čtvrtfinále podlehla Sie Šu-wej. Premiérovou trofej na okruhu WTA Tour vybojovala ve čtyřhře halového Hungarian Ladies Open 2019, kde s krajankou Věrou Zvonarevovou ve finále zdolaly maďarsko-britské turnajové trojky Fanny Stollárovou a Heather Watsonovou.[5] První titul ve dvouhře získala na Shenzhen Open 2020 z kategorie WTA International, když ve finále porazila Jelenu Rybakinovou z Kazachstánu.[6]

Soukromý život

Narodila se v listopadu 1994 v uralském Čeljabinsku do rodiny Jevgenije a Julie Alexandrovových. Tenis začala hrát v šesti letech. Poté, co v jedenácti letech odehrála turnaj žákyň v Česku, emigrovala celá rodina ještě v roce 2006 do České republiky kvůli lepší kvalitě života a podmínkám pro tenis. Trénovat začala na dvorcích Spojů Praha pod vedením kouče Petra Kralerta, který je doposud jejím trenérem. S rodinou žije v Říčanech u Prahy. K možnosti získání českého občanství, o které mohla po deseti letech pobytu v zemi v roce 2017 požádat, uvedla v květnu toho roku: „Hrát za Česko? Proč ne. Přemýšlím o tom, ale zatím jsem pro občanství neudělala skoro nic.“[2]

Mimo rodné ruštiny hovoří také anglicky a česky.[1]

Finále na okruhu WTA Tour

Legenda
D – dvouhra; Č – čtyřhra
Grand Slam (0)
Turnaj mistryň (0)
Premier Mandatory & Premier 5 / WTA 1000 (0)
Premier / WTA 500 (0–2 D)
International / WTA 250 (4–2 D; 1–0 Č)

Dvouhra: 8 (4–4)

Stavč.datumturnajpovrchsoupeřka ve finálevýsledek
Finalistka1.14. října 2018Linec, Rakouskotvrdý (h)Itálie Camila Giorgiová3–6, 1–6
Vítězka1.11. ledna 2020Šen-čen, ČínatvrdýKazachstán Jelena Rybakinová6–2, 6–4
Finalistka2.24. října 2021Moskva, Ruskotvrdý (h)Estonsko Anett Kontaveitová6–4, 4–6, 5–7
Vítězka2.12. června 2022's-Hertogenbosch, Nizozemskotráva  Aryna Sabalenková7–5, 6–0
Vítězka3.25. září 2022Soul, Jižní KoreatvrdýLotyšsko Jeļena Ostapenková7–6(7–4), 6–0
Vítězka4.18. června 2023's-Hertogenbosch, Nizozemsko (2) tráva  Veronika Kuděrmetovová4–6, 6–4, 7–6(7–3)
Finalistka3.26. srpna 2023Cleveland, Spojené státytvrdýŠpanělsko Sara Sorribesová Tormová6–3, 4–6, 4–6
Finalistka4.4. února 2024Linec, Rakouskotvrdý (h)Lotyšsko Jeļena Ostapenková2–6, 3–6

Čtyřhra: 1 (1–0)

Stavč.datumturnajpovrchspoluhráčkasoupeřky ve finálevýsledek
Vítězka1.24. února 2019Budapešť, Maďarskotvrdý (h)Rusko Věra ZvonarevováMaďarsko Fanny Stollárová
Spojené království Heather Watsonová
6–4, 4–6, [10–7]

Finále série WTA 125

Legenda
D – dvouhra; Č – čtyřhra
WTA 125 (3–0 D; 0–1 Č)

Dvouhra: 3 (3–0)

Stavč.datumturnajpovrchsoupeřka ve finálevýsledek
Vítězka1.20. listopadu 2016Limoges, Francietvrdý (h)Francie Caroline Garciaová6–4, 6–0
Vítězka2.11. listopadu 2018Limoges, Francie (2)tvrdý (h)Rusko Jevgenija Rodinová6–2, 6–2
Vítězka3.22. prosince 2019Limoges, Francie (3)tvrdý (h)Bělorusko Aljaksandra Sasnovičová6–1, 6–3

Čtyřhra: 1 (0–1)

Stavč.datumturnajpovrchspoluhráčkasoupeřky ve finálevýsledek
Finalistka1.22. prosince 2019Limoges, Francietvrdý (h)Gruzie Oxana KalašnikovováŠpanělsko Georgina García Pérezová
Španělsko Sara Sorribes Tormová
2–6, 6–7(3–7)

Finále na okruhu ITF

Dotace turnajů okruhu ITF
100 000 $ tournaments80 000 $ tournaments
75 000 $ tournaments60 000 $ tournaments
50 000 $ tournaments25 000 $ tournaments
15 000 $ tournaments10 000 $ tournaments

Dvouhra: 15 (7–8)

Stavč.datumturnajpovrchsoupeřka ve finálevýsledek
Finalistka1.21. ledna 2013Kaarst, Německokoberec (h)Německo Julia Kimmelmannová3–6, 2–6
Vítězka1.18. února 2013Kreuzlingen, Švýcarskokoberec (h)Švýcarsko Timea Bacsinszká6–4, 6–3
Finalistka2.1. července 2013Přerov, ČeskoantukaMaďarsko Réka Luca Janiová2–6, 6–7(4–7)
Vítězka2.23. září 2013Praha, ČeskoantukaSlovensko Lenka Juríková6–3, 3–6, 6–2
Vítězka3.2. prosince 2013Vendryně, Českotvrdý (h)Česko Kateřina Vaňková5–7, 7–6(7–0), 6–1
Vítězka4.28. dubna 2014Wiesbaden, NěmeckoantukaRakousko Tamira Paszeková7–6(7–4), 4–6, 6–3
Finalistka3.15. listopadu 2014Minsk, Běloruskotvrdý (h)Chorvatsko Ana Vrljićová6–3, 4–6, 6–7(7–9)
Finalistka4.15. června 2015Přerov, ČeskoantukaČesko Markéta Vondroušová1–6, 4–6
Finalistka5.30. srpna 2015Braunschweig, NěmeckoantukaŠvýcarsko Jil Teichmannová3–6, 3–6
Vítězka5.14. února 2016Trnava, Slovenskotvrdý (h)Česko Karolína Muchová6–1, 6–3
Finalistka6.15. května 2016Győr, MaďarskoantukaSlovinsko Tamara Zidanšeková4–6, 4–6
Finalistka7.17. července 2016Olomouc, ČeskoantukaRusko Jelizaveta Kuličkovová6–4, 2–6, 1–6
Vítězka6.19. března 2017Šen-čen, ČLRtvrdýBělorusko Aryna Sabalenková6–2, 7–5
Vítězka7.27. března 2017Croissy-Beaubourg, Francietvrdý (h)Nizozemsko Richèl Hogenkampová6–2, 6–7(3–7), 6–3
Finalistka8.15. června 2018Budapešť, MaďarskoantukaSlovensko Viktória Kužmová3–6, 6–4, 1–6

Finále soutěží družstev: 1 (1–0)

StavČ.DatumSoutěžPovrchSpoluhráčkySoupeřkyVýsledek
Vítěz1.6. listopadu 2021Billie Jean King Cup
Praha, Česko
tvrdý (h) Anastasija Pavljučenkovová
Darja Kasatkinová
Veronika Kuděrmetovová
Ljudmila Samsonovová
Švýcarsko Belinda Bencicová
Švýcarsko Jil Teichmannová
Švýcarsko Viktorija Golubicová
Švýcarsko Stefanie Vögeleová
2–0

Postavení na konečném žebříčku WTA

Dvouhra

Rok[1]201220132014201520162017201820192020202120222023
Pořadí772. 410. 256. 269. 133. 73. 93. 35. 33. 33. 19. 21.

Čtyřhra

Rok[1]201220132014201520162017201820192020202120222023
Pořadí986.427. 99. 101. 143. 69. 60.

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Ekaterina Alexandrova na anglické Wikipedii.

  1. a b c d e f g h i Jekatěrina Alexandrovová na stránkách Ženské tenisové asociace (anglicky), přístup: 20240310a10. března 2024
  2. a b Miroslav Němý. V Česku je všechno krásné, říká Ruska, která chce být Češkou [online]. iDNES.cz, 2017-05-31 [cit. 2017-06-01]. Dostupné online. 
  3. a b c Jekatěrina Alexandrovová na stránkách Mezinárodní tenisové federace (anglicky), přístup: 20230227a27. února 2023
  4. Jekatěrina Alexandrovová na stránkách Billie Jean King Cupu (anglicky), přístup: 20220927a27. září 2022
  5. Nick Whittaker. Heather Watson misses out on Hungarian Open doubles title [online]. The Big Racket, 2019-02-24 [cit. 2019-04-06]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. Ondřej Jirásek, Luboš Zabloudil, TenisPortal.cz. Alexandrovová v Shenzhenu slaví premiérový triumf na turnajích WTA [online]. TenisPortal.cz, 2020-01-11 [cit. 2020-02-21]. Dostupné online. 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of Georgia (Pantone).svg
Georgian flag in Pantone MS.
Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Slovenia Flag.svg
Autor: Professorsolo2015, Licence: CC BY-SA 4.0
Flag of Slovenia
Alexandrova RG19 (24) (48199399907).jpg
Autor: si.robi, Licence: CC BY-SA 2.0
Alexandrova RG19 (24)
RTF tennis team flag.png
Autor: Martin Strachoň , Licence: CC BY-SA 4.0
Ilustrace pro reprezentaci tenisového týmu Ruské tenisové federace namísto ruské státní vlajky.