Jekatěrina Alexandrovová
Jekatěrina Alexandrovová Eкатерина Александрова | |
---|---|
Alexandrovová v kvalifikaci BJK Cupu 2020/2021 | |
Stát | Rusko |
Datum narození | 15. listopadu 1994 (29 let) |
Místo narození | Čeljabinsk, Rusko[1] |
Bydliště | Říčany, Česko[2] |
Výška | 175 cm[1] |
Držení rakety | pravou rukou, bekhend obouruč |
Výdělek | 6 341 828 USD |
Tenisová raketa | Wilson |
Dvouhra | |
Poměr zápasů | 411–255 |
Tituly | 4 WTA, 3 WTA 125, 8 ITF |
Nejvyšší umístění | 15. místo (1. dubna 2024) |
Dvouhra na Grand Slamu | |
Australian Open | 3. kolo (2020, 2021, 2023) |
French Open | 3. kolo (2019, 2020, 2023) |
Wimbledon | 4. kolo (2023) |
US Open | 3. kolo (2023) |
Velké turnaje ve dvouhře | |
Olympijské hry | 2. kolo (2020) |
Čtyřhra | |
Poměr zápasů | 52–78 |
Tituly | 1 WTA, 3 ITF |
Nejvyšší umístění | 58. místo (26. září 2022) |
Čtyřhra na Grand Slamu | |
Australian Open | 3. kolo (2024) |
French Open | 2. kolo (2019, 2020) |
Wimbledon | 2. kolo (2019, 2023) |
US Open | 2. kolo (2019) |
Týmové soutěže | |
Billie Jean King Cup | vítězka (2021) |
Údaje v infoboxu aktualizovány dne Některá data mohou pocházet z datové položky. | 2. dubna 2024
Jekatěrina Alexandrovová (rusky: Eкатерина Евгеньевна Александрова, Jekatěrina Jevgeněvna Alexandrova, * 15. listopadu 1994 Čeljabinsk) je ruská profesionální tenistka. Ve své dosavadní kariéře na okruhu WTA Tour vyhrála čtyři singlové a jeden deblový turnaj. V sérii WTA 125K triumfovala třikrát na Open de Limoges. V rámci okruhu ITF získala sedm titulů ve dvouhře.[3]
Na žebříčku WTA byla ve dvouhře nejvýše klasifikována v dubnu 2024 na 15. místě a ve čtyřhře v září 2022 na 58. místě. Trénuje ji její otec Jevgenij Alexandrov, dříve tuto roli plnil Vojtěch Flégl.[1]
V ruském týmu Billie Jean King Cupu debutovala v roce 2020 zápasem kvalifikačního kola proti Rumunsku, v němž porazila se Elenu-Gabrielu Ruseovou. Rusky zvítězily 3:2 na zápasy a postoupily na finálový turnaj. Do roku 2023 v soutěži nastoupila ke dvěma mezistátním utkáním s bilancí 2–1 ve dvouhře.[4]
Tenisová kariéra
V rámci hlavních soutěží událostí okruhu ITF debutovala v březnu 2011, když na turnaji v Amiens s dotací 10 tisíc dolarů postoupila z kvalifikace. V úvodním kole podlehla Francouzce Jessice Ginierové až v tiebreaku rozhodující sady.[3] Premiérový singlový titul v této úrovni tenisu vybojovala v únoru 2013 na turnaji v Kreuzlingenu s rozpočtem deset tisíc dolarů. Ve finále přehrála Švýcarku Timeu Bacsinszkou.[3]
Na singlovém okruhu WTA Tour debutovala na antukovém Gastein Ladies 2014. Na úvod kvalifikace podlehla desáté nasazené Kanaďance Gabriele Dabrowské ve třech setech. Hlavní soutěž si poprvé zahrála na halovém Katowice Open 2016, kde prošla kvalifikačním sítem. Prvním vyhraným zápasem na okruhu se stalo katovické vítězství nad Klárou Koukalovou, aby ve druhém kole skončila na raketě pozdější italské finalistky Camily Giorgiové. Do dvouhry turnaje z kategorie Premier debutově zasáhla na antukovém Volvo Car Open 2017, kde ji vyřadila bývalá světová jednička Jelena Jankovićová ze Srbska.[1]
Premiérové finále v sérii WTA 125 odehrála na listopadovém Open de Limoges 2016, když v semifinále přehrála turnajovou dvojku Alizé Cornetovou a ve finále pak favorizovanou nejvýše nasazenou Caroline Garciaovou po dvousetovém průběhu.[1]
Debut v hlavní soutěži nejvyšší grandslamové kategorie zaznamenala ve ženském singlu Wimbledonu 2016. V tříkolové kvalifikaci postupně vyřadila Tunisanku Ons Džabúrovou, Lichtenštejnku Stephanii Vogtovou a Britku Harriet Dartovou po dramatickém závěru až 13:11 v tiebreaku závěrečného setu. V úvodním kole dvouhry pak zdolala srbskou dvacátou třetí nasazenou Anu Ivanovićovou, aby poté skončila na raketě Němky Anny-Leny Friedsamové. Druhé kolo si zahrála také na French Open 2017 po výhře nad Češkou s ruskými kořeny Kateřinou Siniakovou. Při třísetovém průběhu pak nenašla recept na třetí hráčku žebříčku Karolínu Plíškovou.[1]
Členku elitní světové desítky poprvé porazila na Korea Open 2018, kde ve druhém kole vyřadila desátou hráčku žebříčku Jeļenu Ostapenkovou. Z pozice 122. ženy v klasifikaci WTA však ve čtvrtfinále podlehla Sie Šu-wej. Premiérovou trofej na okruhu WTA Tour vybojovala ve čtyřhře halového Hungarian Ladies Open 2019, kde s krajankou Věrou Zvonarevovou ve finále zdolaly maďarsko-britské turnajové trojky Fanny Stollárovou a Heather Watsonovou.[5] První titul ve dvouhře získala na Shenzhen Open 2020 z kategorie WTA International, když ve finále porazila Jelenu Rybakinovou z Kazachstánu.[6]
Soukromý život
Narodila se v listopadu 1994 v uralském Čeljabinsku do rodiny Jevgenije a Julie Alexandrovových. Tenis začala hrát v šesti letech. Poté, co v jedenácti letech odehrála turnaj žákyň v Česku, emigrovala celá rodina ještě v roce 2006 do České republiky kvůli lepší kvalitě života a podmínkám pro tenis. Trénovat začala na dvorcích Spojů Praha pod vedením kouče Petra Kralerta, který je doposud jejím trenérem. S rodinou žije v Říčanech u Prahy. K možnosti získání českého občanství, o které mohla po deseti letech pobytu v zemi v roce 2017 požádat, uvedla v květnu toho roku: „Hrát za Česko? Proč ne. Přemýšlím o tom, ale zatím jsem pro občanství neudělala skoro nic.“[2]
Mimo rodné ruštiny hovoří také anglicky a česky.[1]
Finále na okruhu WTA Tour
Legenda | |
---|---|
D – dvouhra; Č – čtyřhra | |
Grand Slam (0) | |
Turnaj mistryň (0) | |
Premier Mandatory & Premier 5 / WTA 1000 (0) | |
Premier / WTA 500 (0–2 D) | |
International / WTA 250 (4–2 D; 1–0 Č) |
Dvouhra: 8 (4–4)
Stav | č. | datum | turnaj | kategorie | povrch | soupeřka ve finále | výsledek |
---|---|---|---|---|---|---|---|
Finalistka | 1. | 14. října 2018 | Linec, Rakousko | International | tvrdý (h) | Camila Giorgiová | 3–6, 1–6 |
Vítězka | 1. | 11. ledna 2020 | Šen-čen, Čína | International | tvrdý | Jelena Rybakinová | 6–2, 6–4 |
Finalistka | 2. | 24. října 2021 | Moskva, Rusko | WTA 500 | tvrdý (h) | Anett Kontaveitová | 6–4, 4–6, 5–7 |
Vítězka | 2. | 12. června 2022 | 's-Hertogenbosch, Nizozemsko | WTA 250 | tráva | Aryna Sabalenková | 7–5, 6–0 |
Vítězka | 3. | 25. září 2022 | Soul, Jižní Korea | WTA 250 | tvrdý | Jeļena Ostapenková | 7–6(7–4), 6–0 |
Vítězka | 4. | 18. června 2023 | 's-Hertogenbosch, Nizozemsko (2) | WTA 250 | tráva | Veronika Kuděrmetovová | 4–6, 6–4, 7–6(7–3) |
Finalistka | 3. | 26. srpna 2023 | Cleveland, Spojené státy | WTA 250 | tvrdý | Sara Sorribesová Tormová | 6–3, 4–6, 4–6 |
Finalistka | 4. | 4. února 2024 | Linec, Rakousko | WTA 500 | tvrdý (h) | Jeļena Ostapenková | 2–6, 3–6 |
Čtyřhra: 1 (1–0)
Stav | č. | datum | turnaj | kateogorie | povrch | spoluhráčka | soupeřky ve finále | výsledek |
---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Vítězka | 1. | 24. února 2019 | Budapešť, Maďarsko | International | tvrdý (h) | Věra Zvonarevová | Fanny Stollárová Heather Watsonová | 6–4, 4–6, [10–7] |
Finále série WTA 125
Legenda | |
---|---|
D – dvouhra; Č – čtyřhra | |
WTA 125 (3–0 D; 0–1 Č) |
Dvouhra: 3 (3–0)
Stav | č. | datum | turnaj | povrch | soupeřka ve finále | výsledek |
---|---|---|---|---|---|---|
Vítězka | 1. | 20. listopadu 2016 | Limoges, Francie | tvrdý (h) | Caroline Garciaová | 6–4, 6–0 |
Vítězka | 2. | 11. listopadu 2018 | Limoges, Francie (2) | tvrdý (h) | Jevgenija Rodinová | 6–2, 6–2 |
Vítězka | 3. | 22. prosince 2019 | Limoges, Francie (3) | tvrdý (h) | Aljaksandra Sasnovičová | 6–1, 6–3 |
Čtyřhra: 1 (0–1)
Stav | č. | datum | turnaj | povrch | spoluhráčka | soupeřky ve finále | výsledek |
---|---|---|---|---|---|---|---|
Finalistka | 1. | 22. prosince 2019 | Limoges, Francie | tvrdý (h) | Oxana Kalašnikovová | Georgina García Pérezová Sara Sorribes Tormová | 2–6, 6–7(3–7) |
Finále na okruhu ITF
Dotace turnajů okruhu ITF | |
---|---|
100 000 $ tournaments | 80 000 $ tournaments |
75 000 $ tournaments | 60 000 $ tournaments |
50 000 $ tournaments | 25 000 $ tournaments |
15 000 $ tournaments | 10 000 $ tournaments |
Dvouhra: 15 (7–8)
Stav | č. | datum | turnaj | povrch | soupeřka ve finále | výsledek |
---|---|---|---|---|---|---|
Finalistka | 1. | 21. ledna 2013 | Kaarst, Německo | koberec (h) | Julia Kimmelmannová | 3–6, 2–6 |
Vítězka | 1. | 18. února 2013 | Kreuzlingen, Švýcarsko | koberec (h) | Timea Bacsinszká | 6–4, 6–3 |
Finalistka | 2. | 1. července 2013 | Přerov, Česko | antuka | Réka Luca Janiová | 2–6, 6–7(4–7) |
Vítězka | 2. | 23. září 2013 | Praha, Česko | antuka | Lenka Juríková | 6–3, 3–6, 6–2 |
Vítězka | 3. | 2. prosince 2013 | Vendryně, Česko | tvrdý (h) | Kateřina Vaňková | 5–7, 7–6(7–0), 6–1 |
Vítězka | 4. | 28. dubna 2014 | Wiesbaden, Německo | antuka | Tamira Paszeková | 7–6(7–4), 4–6, 6–3 |
Finalistka | 3. | 15. listopadu 2014 | Minsk, Bělorusko | tvrdý (h) | Ana Vrljićová | 6–3, 4–6, 6–7(7–9) |
Finalistka | 4. | 15. června 2015 | Přerov, Česko | antuka | Markéta Vondroušová | 1–6, 4–6 |
Finalistka | 5. | 30. srpna 2015 | Braunschweig, Německo | antuka | Jil Teichmannová | 3–6, 3–6 |
Vítězka | 5. | 14. února 2016 | Trnava, Slovensko | tvrdý (h) | Karolína Muchová | 6–1, 6–3 |
Finalistka | 6. | 15. května 2016 | Győr, Maďarsko | antuka | Tamara Zidanšeková | 4–6, 4–6 |
Finalistka | 7. | 17. července 2016 | Olomouc, Česko | antuka | Jelizaveta Kuličkovová | 6–4, 2–6, 1–6 |
Vítězka | 6. | 19. března 2017 | Šen-čen, ČLR | tvrdý | Aryna Sabalenková | 6–2, 7–5 |
Vítězka | 7. | 27. března 2017 | Croissy-Beaubourg, Francie | tvrdý (h) | Richèl Hogenkampová | 6–2, 6–7(3–7), 6–3 |
Finalistka | 8. | 15. června 2018 | Budapešť, Maďarsko | antuka | Viktória Kužmová | 3–6, 6–4, 1–6 |
Finále soutěží družstev: 1 (1–0)
Stav | Č. | Datum | Soutěž | Povrch | Spoluhráčky | Soupeřky | Výsledek |
---|---|---|---|---|---|---|---|
Vítěz | 1. | 6. listopadu 2021 | Billie Jean King Cup Praha, Česko | tvrdý (h) | Anastasija Pavljučenkovová Darja Kasatkinová Veronika Kuděrmetovová Ljudmila Samsonovová | Belinda Bencicová Jil Teichmannová Viktorija Golubicová Stefanie Vögeleová | 2–0 |
Postavení na konečném žebříčku WTA
Dvouhra
Rok[1] | 2012 | 2013 | 2014 | 2015 | 2016 | 2017 | 2018 | 2019 | 2020 | 2021 | 2022 | 2023 |
Pořadí | 772. | ▲ 410. | ▲ 256. | ▼ 269. | ▲ 133. | ▲ 73. | ▼ 93. | ▲ 35. | ▲ 33. | ▬ 33. | ▲ 19. | ▼ 21. |
Čtyřhra
Rok[1] | 2012 | 2013 | 2014 | 2015 | 2016 | 2017 | 2018 | 2019 | 2020 | 2021 | 2022 | 2023 |
Pořadí | — | — | 986. | — | — | — | 427. | ▲ 99. | ▼ 101. | ▼ 143. | ▲ 69. | ▲ 60. |
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Ekaterina Alexandrova na anglické Wikipedii.
- ↑ a b c d e f g h i Jekatěrina Alexandrovová na stránkách Ženské tenisové asociace (anglicky), přístup: 10. března 2024
- ↑ a b Miroslav Němý. V Česku je všechno krásné, říká Ruska, která chce být Češkou [online]. iDNES.cz, 2017-05-31 [cit. 2017-06-01]. Dostupné online.
- ↑ a b c Jekatěrina Alexandrovová na stránkách Mezinárodní tenisové federace (anglicky), přístup: 27. února 2023
- ↑ Jekatěrina Alexandrovová na stránkách Billie Jean King Cupu (anglicky), přístup: 27. září 2022
- ↑ Nick Whittaker. Heather Watson misses out on Hungarian Open doubles title [online]. The Big Racket, 2019-02-24 [cit. 2019-04-06]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Ondřej Jirásek, Luboš Zabloudil, TenisPortal.cz. Alexandrovová v Shenzhenu slaví premiérový triumf na turnajích WTA [online]. TenisPortal.cz, 2020-01-11 [cit. 2020-02-21]. Dostupné online.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Jekatěrina Alexandrovová na Wikimedia Commons
- Jekatěrina Alexandrovová na stránkách Ženské tenisové asociace (anglicky)
- Jekatěrina Alexandrovová na stránkách Mezinárodní tenisové federace (anglicky)
- Jekatěrina Alexandrovová na stránkách Billie Jean King Cupu (anglicky)
- Jekatěrina Alexandrovová v databázi Olympedia (anglicky)
- Jekatěrina Alexandrovová na Instagramu
Média použitá na této stránce
Old flag of Russia from the Tsarist era. This variant is still used today.
Georgian flag in Pantone MS.
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Při zobrazení tohoto souboru lze snadno přidat orámování
Autor: Martin Strachoň , Licence: CC BY-SA 4.0
Ilustrace pro reprezentaci tenisového týmu Ruské tenisové federace namísto ruské státní vlajky.
Autor: si.robi, Licence: CC BY-SA 2.0
Alexandrova RG22 (41)
Autor: Nuță Lucian from Cluj-Napoca, Romania, Licence: CC BY 2.0
ROMANIA - RUSIA 1-1, FED CUP Day 1