Jekatěrine Gorgodzeová

Jekatěrine Gorgodzeová
ეკატერინე გორგოძე
Jekatěrine Gorgodzeová na French Open 2022
Jekatěrine Gorgodzeová na French Open 2022
StátGruzieGruzie Gruzie
Datum narození3. prosince 1991 (32 let)
Místo narozeníSovětský svaz
Držení raketypravou rukou, bekhend obouruč
Výdělek900 486 USD
Dvouhra
Poměr zápasů487–345
Tituly0 WTA, 18 ITF
Nejvyšší umístění108. místo (23. května 2022)
Dvouhra na Grand Slamu
Australian Open2. kolo kvalifikace (2022)
French Open1. kolo (2021)
Wimbledon1. kolo (2022)
US Open2. kolo kvalifikace (2018)
Čtyřhra
Poměr zápasů312–213
Tituly2 WTA, 4 WTA 125K, 33 ITF
Nejvyšší umístění52. místo (23. května 2022)
Čtyřhra na Grand Slamu
Australian Open1. kolo (2022)
French Open1. kolo (2022)
Wimbledon1. kolo (2022)
US Open1. kolo (2022)
Údaje v infoboxu aktualizovány dne 20231104a4. listopadu 2023
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jekatěrine Gorgodzeová (gruzínsky: ეკატერინე გორგოძე, Jekatěrine Gorgodze, * 3. prosince 1991) je gruzínská profesionální tenistka. Ve své dosavadní kariéře na okruhu WTA Tour vyhrála jeden deblový turnaj. K němu přidala čtyři trofeje ve čtyřhře ze série WTA 125K. V rámci okruhu ITF získala sedmnáct titulů ve dvouhře a dvacet devět ve čtyřhře.[1]

Na žebříčku WTA byla ve dvouhře nejvýše klasifikována v květnu 2022 na 108. místě a ve čtyřhře v témže datu na 52hh. místě.[2]

V gruzínském fedcupovém týmu debutovala v roce 2007 mauricijským základním blokem 2. skupiny zóny Evropy a Afriky proti Portugalsku, v němž prohrála čtyřhru v páru se Sofijí Kvacabajovou. Gruzínky odešly poraženy 0:3 na zápasy. Do září 2022 v soutěži nastoupila k třiceti třem mezistátním utkáním s bilancí 12–14 ve dvouhře a 6–6 ve čtyřhře.[3]

Tenisová kariéra

V rámci událostí okruhu ITF debutovala jako čtrnáctiletá v září 2006, když na turnaj v gruzínské metropoli Tbilisi s rozpočtem 10 tisíc dolarů obdržela divokou kartu. Po výhře čtyř zápasů, podlehla až ve finále Rusce Varvaře Timofejevové z osmé světové stovky. Premiérový titul v této úrovni tenisu vybojovala během ledna 2011 na mallorském turnaji dotovaném 10 tisíci dolary. Ve finále přehrála Ukrajinku Sofiji Kovalecovou, figurující v sedmé stovce žebříčku.[4][1] Do kvalifikace okruhu WTA Tour poprvé zasáhla na úvodním ročníku Baku Cupu 2011. Do dvouhry ji však nepustila 213. hráčka klasifikace Eirini Georgatouová z Řecka, jíž podlehla v kvalifikačním kole. V bakuské čtyřhře si zahrála první zápas v hlavní soutěži WTA, když s Ruskou Marijí Žarkovovou prohrály s australsko-thajským párem Daniella Dominikovicová a Noppawan Lertcheewakarnová.[4]

V kvalifikaci nejvyšší grandslamové kategorie debutovala na newyorském US Open 2018. Po výhře nad Američankou Caty McNallyovou nestačila na Kanaďanku Eugenie Bouchardovou. Následně neprošla kvalifikačním sítem na sedmi grandslamech v řadě, včetně dubajského Australian Open 2021, kde nenašla recept na Chorvatku Janu Fettovou. V hlavní soutěži turnaji velké čtyřky se poprvé představila na French Open 2021. V prvním kole ji přehrála Clara Tausonová. Premiérové finále na túře WTA odehrála ve čtyřhře Palermo Ladies Open 2019.[1][4] S Nizozemkou Arantxou Rusovou však podlehly švédsko-českým turnajovým jedničkám Cornelii Listerové a Renatě Voráčové.[5]

Finále na okruhu WTA Tour

Legenda
D – dvouhra; Č – čtyřhra
Grand Slam (0)
Turnaj mistryň (0)
Premier Mandatory & Premier 5 / WTA 1000 (0)
Premier / WTA 500 (0)
International / WTA 250 (2–1 Č)

Čtyřhra: 3 (2–1)

Stavč.datumturnajpovrchspoluhráčkasoupeřky ve finálevýsledek
Finalistka1.červenec 2019Palermo, ItálieantukaNizozemsko Arantxa RusováŠvédsko Cornelia Listerová
Česko Renata Voráčová
6–7(2), 2–6
Vítězka1.říjen 2021Kluž, Rumunskotvrdý (h)Rumunsko Irina BaraováSrbsko Aleksandra Krunićová
Nizozemsko Lesley Pattinama Kerkhoveová
4–6, 6–1, [11–9]
Vítězka2.červenec 2022Budapešť, MaďarskoantukaGruzie Oxana KalašnikovováPolsko Katarzyna Piterová

Belgie Kimberley Zimmermannová

1–6, 6–4, [10–6]

Finále série WTA 125

Legenda
D – dvouhra; Č – čtyřhra
WTA 125 (4–1 Č)

Čtyřhra: 5 (4–1)

Stavč.datumturnajpovrchspoluhráčkasoupeřky ve finálevýsledek
Finalistka1.červen 2021Bol, ChorvatskoantukaSlovensko Tereza MihalíkováŠpanělsko Aliona Bolsovová
Polsko Katarzyna Kawaová
1–6, 6–4, [6–10]
Vítězka1.září 2021Karlsruhe, NěmeckoantukaRumunsko Irina BaraováPolsko Katarzyna Piterová
Egypt Majar Šarífová
6–3, 2–6, [10–7]
Vítězka2.listopad 2021Buenos Aires, ArgentinaantukaRumunsko Irina BaraováArgentina María Lourdesová Carléová
Řecko Despina Papamichailová
5–7, 7–5, [10–4]
Vítězka3.listopad 2021Montevideo, UruguayantukaRumunsko Irina BaraováBrazílie Carolina Alvesová
Španělsko Marina Bassolsová Riberová
6–4, 6–3
Vítězka4.duben 2022Marbella, ŠpanělskoantukaRumunsko Irina BaraováNěmecko Vivian Heisenová
Polsko Katarzyna Kawaová
6–4, 3–6, [10–6]

Tituly na okruhu ITF

Dotace turnajů okruhu ITF
100 000 $ tournaments80 000 $ tournaments
75 000 $ tournaments60 000 $ tournaments
50 000 $ tournaments25 000 $ tournaments
15 000 $ tournaments10 000 $ tournaments

Dvouhra (18 titulů)

Č.datumturnajpovrchporažená finalistkavýsledek
1.leden 2011Mallorca, ŠpanělskoantukaUkrajina Sofija Kovalecová6–4, 6–2
2.březen 2011Antalya, TureckoantukaBulharsko Isabella Šinikovová6–1, 6–3
3.srpen 2012Rotterdam, NizozemskoantukaNizozemsko Lesley Kerkhoveová7–6(7–5), 2–6, 6–4
4.listopad 2013Antalya, TureckoantukaRumunsko Diana Buzeanová4–6, 6–1, 6–4
5.září 2015Telavi, GruzieantukaArménie Ani Amiražjanová5–7, 6–2, 6–2
6.listopad 2015Antalya, TureckoantukaRusko Jelena Rybakinová7–5, 6–7(3–7), 6–3
7.prosinec 2015Antalya, TureckoantukaTurecko Ayla Aksuová6–4, 6–2
8.leden 2016Antalya, TureckoantukaBulharsko Viktorija Tomovová6–4, 6–0
9.červenec 2017Istanbul, TureckoantukaUSA Sanaz Marandová6–2, 6–1
10.červenec 2017Telavi, GruzieantukaBelgie Margaux Bovyovová6–2, 6–0
11.srpen 2017Istanbul, TureckoantukaBulharsko Gebriela Mihajlovová6–3, 6–1
12.prosinec 2017Castellón, ŠpanělskoantukaŠpanělsko Estrella Cabeza Candelová6–0, 3–6, 6–1
13.květen 2018Tbilisi, GruzietvrdýNizozemsko Lesley Kerkhoveová6–4, 6–4
14.červenec 2018Astana, KazachstántvrdýUzbekistán Sabina Šaripovová6–4, 6–1
15.srpen 2018Hechingen, NěmeckoantukaNěmecko Laura Siegemundová6–2, 6–1
16.září 2019Frýdek-Místek, ČeskoantukaNěmecko Katharina Gerlachová6–1, 7–6(8–6)
17.srpen 2021Grodzisk Mazowiecki, PolskoantukaFrancie Chloé Paquetová7–6(9–7), 0–6, 6–4
18.květen 2023Kachreti, GruzietvrdýSpojené království Anna Broganová6–2, 6–2

Čtyřhra (33 titulů)

Č.datumturnajpovrchspoluhráčkaporažené finalistkyvýsledek
1.duben 2011Antalya, TureckoantukaRumunsko Laura-Ioana AndreiováRusko Alexandra Romanovová
Rusko Marija Žarkovová
6–1, 7–5
2.únor 2012Rancho Mirage, Spojené státytvrdýGruzie Sofja ŠapatavováRusko Valerija Solovjovová
Slovensko Lenka Wienerová
6–2, 3–6, [10–6]
3.březen 2012Clearwater, Spojené státytvrdýUkrajina Aljona SotnikovováSpojené království Naomi Broadyová
Spojené království Heather Watsonová
6–3, 6–2
4.květen 2012Grado, ItálieantukaGruzie Margalita ČachnašviliováItálie Claudia Giovineová
Itálie Anastasia Grymalská
7–6(7–2), 7–6(7–1)
5.srpen 2012Ratingen, NěmeckoantukaGruzie Sofja KvacabajováNěmecko Kim Grajdeková
Polsko Sylwia Zagórská
6–3, 6–4
6.srpen 2012Enschede, NizozemskoantukaGruzie Sofja KvacabajováNizozemsko Kim Kilsdonková
Nizozemsko Nicolette van Uitertová
6–4, 1–6, [10–6]
7.březen 2014Antalya, TureckotvrdýGruzie Sofja KvacabajováSrbsko Kostićová
Slovensko Chantal Škamlová
4–6, 6–1, [10–8]
8.listopad 2014Antalya, TureckoantukaUkrajina Aljona FominováSrbsko Natalija Kostićová
Slovensko Chantal Škamlová
bez boje
9.listopad 2014Antalya, TureckoantukaGruzie Sofja KvacabajováMaďarsko Réka Luca Janiová
Bulharsko Julia Stamatovová
7–6(7–3), 7–6(9–7)
10.prosinec 2014Ankara, Tureckotvrdý (h)Slovinsko Nastja KolarováUkrajina Olexandra Korašviliová
Bulharsko Elica Kostovová
6–4, 7–6(7–5)
11.leden 2015Antalya, TureckoantukaGruzie Sofja KvacabajováPolsko Agata Barańská
Francie Victoria Munteanová
6–2, 6–2
12.únor 2015Antalya, TureckoantukaRusko Viktorija KanováŠvédsko Cornelia Listerová
Ukrajina Aljona Sotnikovová
6–1, 6–0
13.březen 2015Sevilla, ŠpanělskoantukaRusko Victoria KanováRakousko Sandra Klemenschitsová
Německo Dinah Pfizenmaierová
6–3, 6–2
14.květen 2015Caserta, ItálieantukaGruzie Sofja ŠapatavováItálie Alice Matteucciová
Turecko İpek Soyluová
6–0, 7–6(8–6)
15.květen 2015Maribor, SlovinskoantukaSlovinsko Nastja KolarováČesko Petra Krejsová
Česko Kateřina Vaňková
6–2, 6–4
16.červen 2015Toruň, PolskoantukaGruzie Sofja ŠapatavováPolsko Magdalena Fręchová
Filipíny Katharina Lehnertová
6–4, 6–4
17.září 2015Buča, UkrajinaantukaGruzie Sofja ŠapatavováUkrajina Olga Jančuková
Ukrajina Anastasija Vasyljevová
7–5, 6–2
18.říjen 2015Šymkent, KazachstánantukaGruzie Sofja KvacabajováUzbekistán Albina Chabibulinová
Uzbekistán Polina Merenkovová
7–5, 3–6, [10–6]
19.říjen 2015Šymkent, KazachstánantukaGruzie Sofja KvacabajováKazachstán Kamila Kerimbajevová
Rusko Margarita Lazarevová
7–5, 6–2
nehránočervenec 2016Bursa, TureckoantukaGruzie Sofja ŠapatavováUzbekistán Akgul Amanmuradovová
Rusko Natela Dzalamidzeová
zrušeno pro pokus
o vojenský převrat
20.únor 2017Antalya, TureckoantukaTurecko Ayla AksuováTurecko Başak Eraydınová
Švýcarsko Karin Kennelová
6–3, 6–1
21.červenec 2017Istanbul, TureckoantukaGruzie Mariam BolkvadzeováBulharsko Petia Aršinkovová
Turecko İpek Özová
6–1, 6–3
22.únor 2018Antalya, TureckotvrdýBosna a Hercegovina Dea HerdželašováItálie Martina Caregarová
Itálie Federica Di Sarrová
6–2, 6–4
23.březen 2018Pula, ItálieantukaGruzie Sofja ŠapatavováNěmecko Katharina Gerlachová
Německo Lena Rüfferová
6–4, 7–6(7–5)
24.červen 2018Klosters, ŠvýcarskoantukaUzbekistán Akgul AmanmuradovováČesko Lucie Hradecká
Japonsko Juki Naitová
6–2, 6–3
25.září 2019Saint-Malo, FrancieantukaBelgie Maryna ZanevskáŠpanělsko Aliona Bolsovová
Chorvatsko Tereza Mrdežová
6–7(6–8), 7–5, [10–8]
26.listopad 2019Nantes, Francietvrdý (h)Uzbekistán Akgul AmanmuradovováRusko Jana Sizikovová
Německo Vivian Heisenová
7–6(7–2), 6–3
27.prosinec 2020Dubaj, SAEtvrdýIndie Ankita RainováŠpanělsko Aliona Bolsovová
Slovinsko Kaja Juvanová
6–4, 3–6, [10–6]
28.duben 2021Bellinzona, ŠvýcarskoantukaKazachstán Anna DanilinováKanada Rebecca Marinová
Japonsko Juki Naitová
7–5, 6–3
29.září 2021Valencie, ŠpanělskoantukaBelgie Ysaline BonaventureováŠpanělsko Ángela Fita Boludová
Rusko Oxana Selechmetěvová
6–2, 2–6, [10–6]
30.únor 2023Porto, Portugalskotvrdý (h)Španělsko Leyre Romero GormazováPortugalsko Matilde Jorgeová

Chorvatsko Tara Würthová

6–4, 2–6, [11–9]
31.květen 2023Tbilisi, GruzietvrdýIndie Ankita Rainová  Anastasija Zacharovová

  Anastasija Zolotarevová

4–6, 6–2, [10–6]
32.červen 2023Otočec, SlovinskoantukaUSA Elvina KalievováUSA Sofia Sewingová

Kanada Kayla Crossová

6–2, 6–3
33.srpen 2023Vratislav, PolskoantukaSlovinsko Dalila JakupovićováPolsko Weronika Ewaldová

Polsko Daria Kuczerová

6–4, 4–6, [10–7]

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Ekaterine Gorgodze na anglické Wikipedii.

  1. a b c Jekatěrine Gorgodzeová na stránkách Mezinárodní tenisové federace (anglicky), přístup: 20220609a9. června 2022
  2. Jekatěrine Gorgodzeová na stránkách Ženské tenisové asociace (anglicky), přístup: 20210419a19. dubna 2021
  3. Jekatěrine Gorgodzeová na stránkách Billie Jean King Cupu (anglicky), přístup: 20210419a19. dubna 2021
  4. a b c Ekaterine Gorgodze Matches | Past Tournaments & More] [online]. [cit. 2021-04-19]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. Voráčová v Palermu získala jedenáctou deblovou trofej [online]. České noviny, 2019-07-28 [cit. 2019-12-20]. Dostupné online. 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of Georgia (Pantone).svg
Georgian flag in Pantone MS.
Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Flag of Belgium.svg

Belgická vlajka

This is the national flag of Belgium, according to the Official Guide to Belgian Protocol. It has a 13:15 aspect ratio, though it is rarely seen in this ratio.

Its colours are defined as Pantone black, Pantone yellow 115, and Pantone red 032; also given as CMYK 0,0,0,100; 0,8.5,79,0; and 0,94,87,0.
Slovenia Flag.svg
Autor: Professorsolo2015, Licence: CC BY-SA 4.0
Flag of Slovenia
Flag of Canada (Pantone).svg
Flag of Canada introduced in 1965, using Pantone colors. This design replaced the Canadian Red Ensign design.
Flag of Portugal (alternate).svg
Flag of Portugal, created by Columbano Bordalo Pinheiro (1857-1929), officially adopted by Portuguese government in June 30th 1911 (in use since about November 1910).
Gorgodze RGQ22 (7) (52129856904).jpg
Autor: si.robi, Licence: CC BY-SA 2.0
Gorgodze RGQ22 (7)