Jekatěrine Gorgodzeová
Jekatěrine Gorgodzeová ეკატერინე გორგოძე | |
---|---|
Jekatěrine Gorgodzeová na French Open 2022 | |
Stát | Gruzie |
Datum narození | 3. prosince 1991 (33 let) |
Místo narození | Sovětský svaz |
Držení rakety | pravou rukou, bekhend obouruč |
Výdělek | 900 486 USD |
Dvouhra | |
Poměr zápasů | 543–404 |
Tituly | 0 WTA, 18 ITF |
Nejvyšší umístění | 108. místo (23. května 2022) |
Dvouhra na Grand Slamu | |
Australian Open | 2. kolo kvalifikace (2022) |
French Open | 1. kolo (2021) |
Wimbledon | 1. kolo (2022) |
US Open | 2. kolo kvalifikace (2018) |
Čtyřhra | |
Poměr zápasů | 369–248 |
Tituly | 2 WTA, 4 WTA 125K, 33 ITF |
Nejvyšší umístění | 52. místo (23. května 2022) |
Čtyřhra na Grand Slamu | |
Australian Open | 1. kolo (2022) |
French Open | 1. kolo (2022) |
Wimbledon | 1. kolo (2022) |
US Open | 1. kolo (2022) |
Údaje v infoboxu aktualizovány dne Některá data mohou pocházet z datové položky. | 4. listopadu 2023
Jekatěrine Gorgodzeová (gruzínsky: ეკატერინე გორგოძე, Jekatěrine Gorgodze, * 3. prosince 1991) je gruzínská profesionální tenistka. Ve své dosavadní kariéře na okruhu WTA Tour vyhrála jeden deblový turnaj. K němu přidala čtyři trofeje ve čtyřhře ze série WTA 125K. V rámci okruhu ITF získala sedmnáct titulů ve dvouhře a dvacet devět ve čtyřhře.[1]
Na žebříčku WTA byla ve dvouhře nejvýše klasifikována v květnu 2022 na 108. místě a ve čtyřhře v témže datu na 52hh. místě.[2]
V gruzínském fedcupovém týmu debutovala v roce 2007 mauricijským základním blokem 2. skupiny zóny Evropy a Afriky proti Portugalsku, v němž prohrála čtyřhru v páru se Sofijí Kvacabajovou. Gruzínky odešly poraženy 0:3 na zápasy. Do září 2022 v soutěži nastoupila k třiceti třem mezistátním utkáním s bilancí 12–14 ve dvouhře a 6–6 ve čtyřhře.[3]
Tenisová kariéra
V rámci událostí okruhu ITF debutovala jako čtrnáctiletá v září 2006, když na turnaj v gruzínské metropoli Tbilisi s rozpočtem 10 tisíc dolarů obdržela divokou kartu. Po výhře čtyř zápasů, podlehla až ve finále Rusce Varvaře Timofejevové z osmé světové stovky. Premiérový titul v této úrovni tenisu vybojovala během ledna 2011 na mallorském turnaji dotovaném 10 tisíci dolary. Ve finále přehrála Ukrajinku Sofiji Kovalecovou, figurující v sedmé stovce žebříčku.[4][1] Do kvalifikace okruhu WTA Tour poprvé zasáhla na úvodním ročníku Baku Cupu 2011. Do dvouhry ji však nepustila 213. hráčka klasifikace Eirini Georgatouová z Řecka, jíž podlehla v kvalifikačním kole. V bakuské čtyřhře si zahrála první zápas v hlavní soutěži WTA, když s Ruskou Marijí Žarkovovou prohrály s australsko-thajským párem Daniella Dominikovicová a Noppawan Lertcheewakarnová.[4]
V kvalifikaci nejvyšší grandslamové kategorie debutovala na newyorském US Open 2018. Po výhře nad Američankou Caty McNallyovou nestačila na Kanaďanku Eugenie Bouchardovou. Následně neprošla kvalifikačním sítem na sedmi grandslamech v řadě, včetně dubajského Australian Open 2021, kde nenašla recept na Chorvatku Janu Fettovou. V hlavní soutěži turnaji velké čtyřky se poprvé představila na French Open 2021. V prvním kole ji přehrála Clara Tausonová. Premiérové finále na túře WTA odehrála ve čtyřhře Palermo Ladies Open 2019.[1][4] S Nizozemkou Arantxou Rusovou však podlehly švédsko-českým turnajovým jedničkám Cornelii Listerové a Renatě Voráčové.[5]
Finále na okruhu WTA Tour
Legenda | |
---|---|
Grand Slam (0) | |
Turnaj mistryň (0) | |
Premier Mandatory & Premier 5 / WTA 1000 (0) | |
Premier / WTA 500 (0) | |
International / WTA 250 (2–1 Č) |
Čtyřhra: 3 (2–1)
Stav | č. | datum | turnaj | kategorie | povrch | spoluhráčka | soupeřky ve finále | výsledek |
---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Finalistka | 1. | červenec 2019 | Palermo, Itálie | International | antuka | Arantxa Rusová | Cornelia Listerová Renata Voráčová | 6–7(2), 2–6 |
Vítězka | 1. | říjen 2021 | Kluž, Rumunsko | WTA 250 | tvrdý (h) | Irina Baraová | Aleksandra Krunićová Lesley Pattinama Kerkhoveová | 4–6, 6–1, [11–9] |
Vítězka | 2. | červenec 2022 | Budapešť, Maďarsko | WTA 250 | antuka | Oxana Kalašnikovová | Katarzyna Piterová Kimberley Zimmermannová | 1–6, 6–4, [10–6] |
Finále série WTA 125
Legenda | |
---|---|
WTA 125 (4–1 Č) |
Čtyřhra: 5 (4–1)
Stav | č. | datum | turnaj | povrch | spoluhráčka | soupeřky ve finále | výsledek |
---|---|---|---|---|---|---|---|
Finalistka | 1. | červen 2021 | Bol, Chorvatsko | antuka | Tereza Mihalíková | Aliona Bolsovová Katarzyna Kawaová | 1–6, 6–4, [6–10] |
Vítězka | 1. | září 2021 | Karlsruhe, Německo | antuka | Irina Baraová | Katarzyna Piterová Majar Šarífová | 6–3, 2–6, [10–7] |
Vítězka | 2. | listopad 2021 | Buenos Aires, Argentina | antuka | Irina Baraová | María Lourdes Carléová Despina Papamichailová | 5–7, 7–5, [10–4] |
Vítězka | 3. | listopad 2021 | Montevideo, Uruguay | antuka | Irina Baraová | Carolina Alvesová Marina Bassolsová Riberová | 6–4, 6–3 |
Vítězka | 4. | duben 2022 | Marbella, Španělsko | antuka | Irina Baraová | Vivian Heisenová Katarzyna Kawaová | 6–4, 3–6, [10–6] |
Tituly na okruhu ITF
Dotace turnajů okruhu ITF | |
---|---|
100 000 $ tournaments | 80 000 $ tournaments |
75 000 $ tournaments | 60 000 $ tournaments |
50 000 $ tournaments | 25 000 $ tournaments |
15 000 $ tournaments | 10 000 $ tournaments |
Dvouhra (18 titulů)
Č. | datum | turnaj | povrch | poražená finalistka | výsledek |
---|---|---|---|---|---|
1. | leden 2011 | Mallorca, Španělsko | antuka | Sofija Kovalecová | 6–4, 6–2 |
2. | březen 2011 | Antalya, Turecko | antuka | Isabella Šinikovová | 6–1, 6–3 |
3. | srpen 2012 | Rotterdam, Nizozemsko | antuka | Lesley Kerkhoveová | 7–6(7–5), 2–6, 6–4 |
4. | listopad 2013 | Antalya, Turecko | antuka | Diana Buzeanová | 4–6, 6–1, 6–4 |
5. | září 2015 | Telavi, Gruzie | antuka | Ani Amiražjanová | 5–7, 6–2, 6–2 |
6. | listopad 2015 | Antalya, Turecko | antuka | Jelena Rybakinová | 7–5, 6–7(3–7), 6–3 |
7. | prosinec 2015 | Antalya, Turecko | antuka | Ayla Aksuová | 6–4, 6–2 |
8. | leden 2016 | Antalya, Turecko | antuka | Viktorija Tomovová | 6–4, 6–0 |
9. | červenec 2017 | Istanbul, Turecko | antuka | Sanaz Marandová | 6–2, 6–1 |
10. | červenec 2017 | Telavi, Gruzie | antuka | Margaux Bovyovová | 6–2, 6–0 |
11. | srpen 2017 | Istanbul, Turecko | antuka | Gebriela Mihajlovová | 6–3, 6–1 |
12. | prosinec 2017 | Castellón, Španělsko | antuka | Estrella Cabeza Candelová | 6–0, 3–6, 6–1 |
13. | květen 2018 | Tbilisi, Gruzie | tvrdý | Lesley Kerkhoveová | 6–4, 6–4 |
14. | červenec 2018 | Astana, Kazachstán | tvrdý | Sabina Šaripovová | 6–4, 6–1 |
15. | srpen 2018 | Hechingen, Německo | antuka | Laura Siegemundová | 6–2, 6–1 |
16. | září 2019 | Frýdek-Místek, Česko | antuka | Katharina Gerlachová | 6–1, 7–6(8–6) |
17. | srpen 2021 | Grodzisk Mazowiecki, Polsko | antuka | Chloé Paquetová | 7–6(9–7), 0–6, 6–4 |
18. | květen 2023 | Kachreti, Gruzie | tvrdý | Anna Broganová | 6–2, 6–2 |
Čtyřhra (33 titulů)
Č. | datum | turnaj | povrch | spoluhráčka | poražené finalistky | výsledek |
---|---|---|---|---|---|---|
1. | duben 2011 | Antalya, Turecko | antuka | Laura-Ioana Andreiová | Alexandra Romanovová Marija Žarkovová | 6–1, 7–5 |
2. | únor 2012 | Rancho Mirage, Spojené státy | tvrdý | Sofja Šapatavová | Valerija Solovjovová Lenka Wienerová | 6–2, 3–6, [10–6] |
3. | březen 2012 | Clearwater, Spojené státy | tvrdý | Aljona Sotnikovová | Naomi Broadyová Heather Watsonová | 6–3, 6–2 |
4. | květen 2012 | Grado, Itálie | antuka | Margalita Čachnašviliová | Claudia Giovineová Anastasia Grymalská | 7–6(7–2), 7–6(7–1) |
5. | srpen 2012 | Ratingen, Německo | antuka | Sofja Kvacabajová | Kim Grajdeková Sylwia Zagórská | 6–3, 6–4 |
6. | srpen 2012 | Enschede, Nizozemsko | antuka | Sofja Kvacabajová | Kim Kilsdonková Nicolette van Uitertová | 6–4, 1–6, [10–6] |
7. | březen 2014 | Antalya, Turecko | tvrdý | Sofja Kvacabajová | Kostićová Chantal Škamlová | 4–6, 6–1, [10–8] |
8. | listopad 2014 | Antalya, Turecko | antuka | Aljona Fominová | Natalija Kostićová Chantal Škamlová | bez boje |
9. | listopad 2014 | Antalya, Turecko | antuka | Sofja Kvacabajová | Réka Luca Janiová Julia Stamatovová | 7–6(7–3), 7–6(9–7) |
10. | prosinec 2014 | Ankara, Turecko | tvrdý (h) | Nastja Kolarová | Olexandra Korašviliová Elica Kostovová | 6–4, 7–6(7–5) |
11. | leden 2015 | Antalya, Turecko | antuka | Sofja Kvacabajová | Agata Barańská Victoria Munteanová | 6–2, 6–2 |
12. | únor 2015 | Antalya, Turecko | antuka | Viktorija Kanová | Cornelia Listerová Aljona Sotnikovová | 6–1, 6–0 |
13. | březen 2015 | Sevilla, Španělsko | antuka | Victoria Kanová | Sandra Klemenschitsová Dinah Pfizenmaierová | 6–3, 6–2 |
14. | květen 2015 | Caserta, Itálie | antuka | Sofja Šapatavová | Alice Matteucciová İpek Soyluová | 6–0, 7–6(8–6) |
15. | květen 2015 | Maribor, Slovinsko | antuka | Nastja Kolarová | Petra Krejsová Kateřina Vaňková | 6–2, 6–4 |
16. | červen 2015 | Toruň, Polsko | antuka | Sofja Šapatavová | Magdalena Fręchová Katharina Lehnertová | 6–4, 6–4 |
17. | září 2015 | Buča, Ukrajina | antuka | Sofja Šapatavová | Olga Jančuková Anastasija Vasyljevová | 7–5, 6–2 |
18. | říjen 2015 | Šymkent, Kazachstán | antuka | Sofja Kvacabajová | Albina Chabibulinová Polina Merenkovová | 7–5, 3–6, [10–6] |
19. | říjen 2015 | Šymkent, Kazachstán | antuka | Sofja Kvacabajová | Kamila Kerimbajevová Margarita Lazarevová | 7–5, 6–2 |
nehráno | červenec 2016 | Bursa, Turecko | antuka | Sofja Šapatavová | Akgul Amanmuradovová Natela Dzalamidzeová | zrušeno pro pokus o vojenský převrat |
20. | únor 2017 | Antalya, Turecko | antuka | Ayla Aksuová | Başak Eraydınová Karin Kennelová | 6–3, 6–1 |
21. | červenec 2017 | Istanbul, Turecko | antuka | Mariam Bolkvadzeová | Petia Aršinkovová İpek Özová | 6–1, 6–3 |
22. | únor 2018 | Antalya, Turecko | tvrdý | Dea Herdželašová | Martina Caregarová Federica Di Sarrová | 6–2, 6–4 |
23. | březen 2018 | Pula, Itálie | antuka | Sofja Šapatavová | Katharina Gerlachová Lena Rüfferová | 6–4, 7–6(7–5) |
24. | červen 2018 | Klosters, Švýcarsko | antuka | Akgul Amanmuradovová | Lucie Hradecká Juki Naitová | 6–2, 6–3 |
25. | září 2019 | Saint-Malo, Francie | antuka | Maryna Zanevská | Aliona Bolsovová Tereza Mrdežová | 6–7(6–8), 7–5, [10–8] |
26. | listopad 2019 | Nantes, Francie | tvrdý (h) | Akgul Amanmuradovová | Jana Sizikovová Vivian Heisenová | 7–6(7–2), 6–3 |
27. | prosinec 2020 | Dubaj, SAE | tvrdý | Ankita Rainová | Aliona Bolsovová Kaja Juvanová | 6–4, 3–6, [10–6] |
28. | duben 2021 | Bellinzona, Švýcarsko | antuka | Anna Danilinová | Rebecca Marinová Juki Naitová | 7–5, 6–3 |
29. | září 2021 | Valencie, Španělsko | antuka | Ysaline Bonaventureová | Ángela Fita Boludová Oxana Selechmetěvová | 6–2, 2–6, [10–6] |
30. | únor 2023 | Porto, Portugalsko | tvrdý (h) | Leyre Romero Gormazová | Matilde Jorgeová | 6–4, 2–6, [11–9] |
31. | květen 2023 | Tbilisi, Gruzie | tvrdý | Ankita Rainová | Anastasija Zacharovová Anastasija Zolotarevová | 4–6, 6–2, [10–6] |
32. | červen 2023 | Otočec, Slovinsko | antuka | Elvina Kalievová | Sofia Sewingová | 6–2, 6–3 |
33. | srpen 2023 | Vratislav, Polsko | antuka | Dalila Jakupovićová | Weronika Ewaldová | 6–4, 4–6, [10–7] |
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Ekaterine Gorgodze na anglické Wikipedii.
- ↑ a b c Jekatěrine Gorgodzeová na stránkách Mezinárodní tenisové federace (anglicky), přístup: 9. června 2022
- ↑ Jekatěrine Gorgodzeová na stránkách Ženské tenisové asociace (anglicky), přístup: 19. dubna 2021
- ↑ Jekatěrine Gorgodzeová na stránkách Billie Jean King Cupu (anglicky), přístup: 19. dubna 2021
- ↑ a b c Ekaterine Gorgodze Matches | Past Tournaments & More] [online]. [cit. 2021-04-19]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Voráčová v Palermu získala jedenáctou deblovou trofej [online]. České noviny, 2019-07-28 [cit. 2019-12-20]. Dostupné online.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Jekatěrine Gorgodzeová na Wikimedia Commons
- Jekatěrine Gorgodzeová na stránkách Ženské tenisové asociace (anglicky)
- Jekatěrine Gorgodzeová na stránkách Mezinárodní tenisové federace (anglicky)
- Jekatěrine Gorgodzeová na stránkách Billie Jean King Cupu (anglicky)
- Jekatěrine Gorgodzeová na Instagramu
Média použitá na této stránce
Georgian flag in Pantone MS.
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
This is the national flag of Belgium, according to the Official Guide to Belgian Protocol. It has a 13:15 aspect ratio, though it is rarely seen in this ratio.
Its colours are defined as Pantone black, Pantone yellow 115, and Pantone red 032; also given as CMYK 0,0,0,100; 0,8.5,79,0; and 0,94,87,0.Old flag of Russia from the Tsarist era. This variant is still used today.
Při zobrazení tohoto souboru lze snadno přidat orámování
Flag of Canada introduced in 1965, using Pantone colors. This design replaced the Canadian Red Ensign design.
Flag of Portugal, created by Columbano Bordalo Pinheiro (1857-1929), officially adopted by Portuguese government in June 30th 1911 (in use since about November 1910).