Jelena Šušunovová
| Jelena Lvovna Šušunovová | |
|---|---|
 | |
| Osobní informace | |
| Datum narození | 23. května 1969[1] |
| Místo narození | Petrohrad |
| Datum úmrtí | 16. srpna 2018 (ve věku 49 let) |
| Místo úmrtí | Petrohrad |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
| Přehled medailí | ||
|---|---|---|
 Sportovní gymnastika na LOH | ||
| zlato | Soul 1988 | víceboj |
| zlato | Soul 1988 | družstva |
| stříbro | Soul 1988 | kladina |
| bronz | Soul 1988 | bradla |
| Mistrovství světa ve sportovní gymnastice | ||
| zlato | Montreal 1985 | víceboj |
| zlato | Montreal 1985 | družstva |
| zlato | Montreal 1985 | přeskok |
| zlato | Rotterdam 1987 | přeskok |
| zlato | Rotterdam 1987 | prostná |
| stříbro | Montreal 1985 | prostná |
| stříbro | Rotterdam 1987 | víceboj |
| stříbro | Rotterdam 1987 | družstva |
| stříbro | Rotterdam 1987 | kladina |
| bronz | Montreal 1985 | kladina |
| bronz | Rotterdam 1987 | bradla |
Jelena Lvovna Šušunovová (rusky Елена Львовна Шушунова; 23. května 1969[1] Leningrad[1] – 16. srpna 2018 Petrohrad) byla sovětská sportovní gymnastka, členka klubu SKA Leningrad. Byla dvojnásobná olympijská vítězka z LOH 1988 v Soulu včetně vítězství ve víceboji a pětinásobná mistryně světa.
Kariéra
Na mistrovství Evropy juniorů ve sportovní gymnastice 1982 v Ankaře vyhrála v prostných. Na závodech Družba 84 v Olomouci skončila třetí ve víceboji a byla členkou vítězného sovětského družstva. Na mistrovství světa ve sportovní gymnastice 1985 v Montrealu získala zlaté medaile ve víceboji, přeskoku a soutěži družstev. Na mistrovství Evropy ve sportovní gymnastice 1985 v Helsinkách vyhrála víceboj, přeskok, prostná a bradla. Na Hrách dobré vůle v Moskvě roku 1986 zvítězila na kladině, bradlech, v přeskoku a v soutěži družstev. Ve finále Světového poháru 1986 v Pekingu získala čtyři zlaté medaile. Na mistrovství světa ve sportovní gymnastice 1987 v Rotterdamu se stala světovou šampiónkou v prostných a přeskoku. Na Letní univerziádě 1987 v Záhřebu vyhrála všech šest gymnastických soutěží. Na olympijských hrách 1988 v Soulu vyhrála víceboj jednotlivkyň i družstev, byla druhá na kladině a třetí na bradlech, třikrát získala za své cvičení nejvyšší možnou známku 10 bodů.
Po olympiádě obdržela Řád rudého praporu práce a ukončila kariéru, vystudovala Lesgaftův sportovní institut a pracovala petrohradském městském výboru pro záležitosti sportu. V roce 2004 byla jmenována do Síně slávy světové gymnastiky a v roce 2005 do Mezinárodní síně slávy židovského sportu.
Zemřela v devětačtyřiceti letech po komplikovaném zápalu plic.[2]
Odkazy
Reference
- ↑ a b c Velká ruská encyklopedie [online]. Ruská akademie věd [cit. 2019-12-18]. Heslo ШУШУНОВА. Dostupné v archivu pořízeném dne 2019-12-18. (rusky)
- ↑ Умерла двукратная олимпийская чемпионка по спортивной гимнастике Елена Шушунова [online]. TASS, 2018-08-16 [cit. 2019-12-18]. Dostupné online. (rusky)
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Jelena Lvovna Šušunovová na Wikimedia Commons - Jelena Lvovna Šušunovová v databázi Olympedia (anglicky)
- Федерация спортивной гимнастики России Archivováno 24. 7. 2018 na Wayback Machine.
- Gymnastic Greats
- International Jewish Sports Hall of Fame
Média použitá na této stránce
Olympic Rings without "rims" (gaps between the rings), As used, eg. in the logos of the 2008 and 2016 Olympics. The colour scheme applied here was specified in 2023 guidelines.
Olympic Rings without "rims" (gaps between the rings), As used, eg. in the logos of the 2008 and 2016 Olympics. The colour scheme applied here was specified in 2023 guidelines.
.svg)
(c) I, Cmapm, CC BY-SA 3.0
The flag of the Soviet Union (1955-1991) using a darker shade of red.
(c) I, Cmapm, CC BY-SA 3.0
The flag of the Soviet Union (1955-1991) using a darker shade of red.
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Olympijská vlajka
.svg)
National flag and merchant ensign of Germany from 1935 to 1945.
.svg)
Old flag of Russia from the Tsarist era. This variant is still used today.
.svg)
.svg)
Flag of Australia, when congruence with this colour chart is required (i.e. when a "less bright" version is needed).
See Flag of Australia.svg for main file information.
.svg)
this is the flag of the Soviet Union in 1936. It was later replaced by File:Flag of the Soviet Union (1955-1980).svg.
.svg){kind=link}
.svg)
Flag of Romania, (21 August 1965 - 22 December 1989/officialy 27 December 1989).
_(construction).png)
Construction sheet of the Flag of Romania as depicted in Decree nr. 972 from 5 November 1968.
- l = 2/3 × L
- C = 1/3 × L
- S = 2/5 × l
Russian Olympic Committee flag used in 2020 and 2022, for the Olympics