Jelena Vladimirovna Ruská
| Jelena Vladimirovna Ruská | |
|---|---|
| řecká a dánská princezna, ruská velkokněžna | |
 Jelena Vladimirovna (François Flameng, 1905) | |
| Narození | 17. ledna 1882 Carské Selo |
| Úmrtí | 13. března 1957 (75 let) Athény |
| Sňatek | 29. srpna 1902 |
| Manžel | Mikuláš Řecký a Dánský |
| Potomci | Olga Řecká a Dánská Alžběta Řecká a Dánská Marina Řecká a Dánská |
| Dynastie | Holstein‑Gottorp‑Romanov |
| Otec | Vladimír Alexandrovič Romanov |
| Matka | Marie Meklenbursko-Zvěřínská |
| Podpis |  |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Jelena Vladimirovna Ruská (rusky великая княжна Елена Владимировна, 17. ledna 1882, Carské Selo – 13. března 1957, Athény) známá také jako Helen, Helena, Helene, Ellen, Yelena, Hélène, Elena nebo Eleni, byla ruská velkokněžna, jediná dcera a nejmladší dítě Vladimíra Alexandroviče Romanova a Marie Meklenbursko-Zvěřínské. Jejím manželem byl bratranec cara Mikuláše II., Mikuláš Řecký a Dánský.
Dětství
Jelena a její tři starší přeživší bratři, Kirril, Boris a Andrej, měli anglickou chůvu a jejich prvním jazykem, jakým mluvili, tak byla angličtina. Malá Jelena měla temperament a někdy se vymykala kontrole. Když ve čtyřech letech pózovala umělcům, popadla nůž na papír a ohrožovala jím zdravotní sestru, která se skryla za umělce. "Malá dáma pak přenesla svou pozornost na mě, černé oči jí planuly hněvem", vzpomínal umělec. Jelena byla vychovávána matkou, která si byla vědoma svého postavení a někteří ji považovali za snobskou. "Chudák malá, je mi jí líto", napsala společenská rivalka její matky, carevna vdova Marie Fjodorovna, "protože je opravdu sladká, ale ješitná a docela grandiózní."
Manželství
Jelena byla zpočátku zasnoubená s Maxem Bádenským, ale Max ze zasnoubení vycouval. Jelenina matka zuřila a společensky klábosila o problémech najít Jeleně manžela. V roce 1899 byla sedmnáctiletá Jelena údajně zasnoubena s Františkem Ferdinandem d'Este, nicméně ze zásnub sešlo, protože se arcivévoda zamiloval do Žofie Chotkové. Princ Mikuláš Řecký a Dánský, třetí syn Jiřího I. Řeckého, byl poprvé navržen v roce 1900, ale Jelenina matka nebyla ochotna dovolit své dceři provdat se za mladšího syna s žádným skutečným bohatstvím nebo vyhlídek na královský trůn. Nakonec se svatbou souhlasila v roce 1902, když se ukázalo, že žádné další nabídky na obzoru nejsou. Pár byl oddán 29. srpna 1902 v Carském Selu v Rusku. Carevna vdova napsala Jeleně, že "má velmi příkrý a domýšlivý tón, který může lidi pohoršit" a očekávala v manželství problémy. Jeleniny "velkolepé způsoby" některé lidi u dvora dráždily, ale její manželství bylo šťastné.
Jelena měla s Mikulášem tři dcery:
- Olga Řecká a Dánská (11. června 1903 – 16. října 1997) ⚭ 1923 Pavel Karađorđević (27. dubna 1893 – 14. září 1976), jugoslávský princ–regent
- Alžběta Řecká a Dánská (24. května 1904 – 11. ledna 1955) ⚭ 1934 hrabě Karel Teodor z Törring-Jettenbachu (22. září 1900 – 14. května 1967)
- Marina Řecká a Dánská (13. prosince 1906 – 27. srpna 1968) ⚭ 1934 Jiří, vévoda z Kentu (20. prosince 1902 – 25. srpna 1942)
Život v exilu
Rodina byla později ovlivněna revolucí v Rusku v roce 1917 a následnými nepokoji v Řecku, které se stalo republikou a rodina tak musela nějaký čas žít ve Francii.
Během pobytu ve Francii se Jelena zapojila do charitativní činnosti pro ruské emigranty, zejména děti. Kvůli emigraci z Řecka a ztrátě ruských příjmů, žil princ Mikuláš a jeho rodina žila v nižších, ale elegantních podmínkách. Fantastická kolekce Jeleniných šperků, stejně jako vlastní umělecká díla prince Mikuláše, byly zdroje jejich příjmů.
Jelenina dcera Olga se provdala za jugoslávského prince Pavla Karađorđeviće; dcera Alžběta za Karla Teodora zu Toerring-Jettenbach, syna Žofie Adléty Bavorské; a dcera Marina za Jiřího, vévodu z Kentu.
Velkokněžna Jelena ovdověla v roce 1938, když princ Mikuláš prodělal infarkt a náhle zemřel. Během 2. světové války zůstala v Řecku, kde také v roce 1957 zemřela. Svou osobní knihovnu odkázala škole Anavryta.
Tituly a oslovení
- 17. ledna 1882 – 29. srpna 1902: Její Císařská Výsost velkokněžna Jelena Vladimirovna Ruská
- 29. srpna 1902 – 13. března 1957: Její Císařská a Královská Výsost princezna Mikuláše Řeckého a Dánského
Vyznamenání
- Řád sv. Kateřiny
- Řád svaté Olgy a Žofie
Vývod z předků
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Grand Duchess Elena Vladimirovna of Russia na anglické Wikipedii.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Jelena Vladimirovna Ruská na Wikimedia Commons
Média použitá na této stránce
Grand Duchess Elena Vladimirovna of Russia
- oil on canvas
- 115.5 x 87 cm
- signed b.l.: FRANCOIS-FLAMENG
- inscribed b.l.: PARIS - 1905
Princess Nicholas of Greece and Denmark, née Grand Duchess Elena Vladimirovna of Russia
Coat of arms of the Kingdom of Greece in 1936–1973
- Royal Coat of Arms of Greece under the Glücksburg dynasty, created after the restoration of King George II to the throne in 1935, to the exile of King Constantine II in 1967 and finally until the abolition of the monarchy in 1973.
- The Escutcheon features the white cross on a dark blue field of Greece. The Inescutcheon features the Arms of the Greek line of the House of Schleswig-Holstein-Sonderburg-Glücksburg. The shield is then topped with a golden Royal Crown.
- It features an escutcheon divided by the red and white cross of the Order of the Danneborg, the first quarter features the arms of Denmark (three crowned blue lions and nine hearts in yellow field). The second of Schleswig (two blue lions passant in yellow field). The third divided into four; the chief features the three royal crowns in blue field of Sweden, the second half with a crowned stockfish on red field of Iceland and the last half divided between the ram of the Faroe Islands and a polar bear of Greenland, both on blue fields. The fourth quarter is divided between two halves, the chief depicts a yellow field with a blue lion passant over nine red hearts of the King of the Goths, the lower half depicts a crowned golden lindorm on a red field of the King of the Wends.
- Upon it is another inescutcheon in red, divided into four quarters: the first a a silver nettle leaf of Holstein, the second the a swan with a golden crown of Stormarn, the third a knight dressed in golden armor on a silver horse of Dithmarschen and the fourth of a golden horse's head of Lauenburg.
- Upon it is another inescutcheon divided the first features the red and yellow bars of Oldenburg, the second a golden cross on a blue field of Delmenhorst.
- The escutcheon rests on a golden pedestal and supported by two human figures representing the Greek mythological hero Herakles (Heracles), holding a wooden club and wearing the skin of the Nemean lion.
- The escutcheon is surrounded by the ribbon and cross of the Order of the Redeemer, the cross depicts Christ Pantocrator, surrounded by the order's motto:"Η ΔΕΞΙΑ ΣΟΥ ΧΕΙΡ, ΚΥΡΙΕ, ΔΕΔΟΞΑΣΤΑΙ ΕΝ ΙΣΧΥΙ" or "Thy right hand, O Lord, is become glorious in power" from Exodus, 15:6.
- The motto of the Coat of arms and of the dynasty, depicted on a golden ribbon below the pedestal reads: "Ἰσχύς μου ἡ ἀγάπη τοῦ λαοῦ" or "The people's love, my strength"
- The coat of arms is then surrounded by a dark blue mantle and topped with another royal crown.
1903 signature of Grand Duchess Elena Vladimirovna of Russia, Princess Nicholas of Greece and Denmark by marriage.
Autor: Sodacan, Licence: CC BY-SA 3.0
Royal arms of Denmark from 1972.