Jelizovský okres

Jelizovský okres Елизовский район
(c) Evgeny Fedorov, CC BY 3.0 Cesta k ledovci Mutnovskij
znak vlajka
Geografie
Jelizovský okres na mapě Kamčatky
Hlavní město	Jelizovo
Souřadnice	53°10′59″ s. š., 158°22′59″ v. d.
Rozloha	40 996,4 km²
Časové pásmo	UTC+12
Obyvatelstvo
Počet obyvatel	64 203 (2018)
Hustota zalidnění	Šablona {{Zastaralý parametr infoboxu}} prohlašuje parametr "hustota" (nyní s hodnotou "1,57") šablony "Infobox - region" za zastaralý!1,57 obyv./km²
Jazyk	ruština
Národnostní složení	Rusové, Itelmenové
Správa regionu
Stát	Rusko Rusko
Nadřazený celek	Rusko Rusko Kamčatský kraj
Druh celku	okres
Podřízené celky	2 městské a 8 vesnických
Vznik	1949
Oficiální web	www.dumaemr.ru
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jelizovský okres (rusky Елизовский район) je územně-administrativní jednotka Kamčatského kraje na poloostrově Kamčatka v Dálněvýchodním federálním okruhu Ruské federace. Správním střediskem okresu je město Jelizovo. K 1. lednu 2018 bylo na území Jelizovského okresu registrováno 64 203 obyvatel, což oproti předchozímu období představovalo mírný nárůst jejich počtu. Vzhledem k rozloze okresu, který je největším z jedenácti okresů Kamčatského kraje, je hustota osídlení pouze 1,57 obyvatel na 1 km². Okres Jelizovo je rozčleněn na 10 podřízených celků - dva městské (Jelizovskoje a Vulkannoje) a osm vesnických, do nichž je zařazeno celkem 27 vesnic a osad.^[1] V městských sídlech žije 63,43 % obyvatel okresu.

Jelizovský okres, který zahrnuje oblast při jihovýchodním pobřeží Kamčatky, tvoří 8,8 % Kamčatského kraje. Výjimkou jsou teritoria uzavřeného města Viljučinska a kamčatské metropole Petropavlovska-Kamčatského, která mají samostatný status a nespadají pod Jelizovský okres.^[2]

Jelizovský okres je významný především z hlediska zdejšího přírodního bohatství. Na území okresu se nachází dvacet z celkové počtu 29 kamčatských činných sopek.Tyto sopky jsou od roku 1996 zapsány na seznam Světového dědictví UNESCO.^[3] Součástí Světového dědictví je rovněž Kronocká státní přírodní biosférická rezervace (Кроноцкий государственный природный биосферный заповедник) o rozloze 10 000 km², jedna z nejstarších přírodních rezervací na území Ruska, jejíž základy vznikly již v roce 1882.^[4] Do území, zapsaného na seznamu Světového dědictví UNESCO, náleží také Údolí gezírů, Jihokamčatská státní přírodní rezervace ( государственный заказник «Южно-Камчатский») a přírodní parky Nalyčevský a Jihokamčatský. Kromě toho se na území Jelizovského okresu nachází dalších sedm rezervací a několik desítek přírodních památek, které jsou ve správě Kamčatského kraje.^[4] V Jelizovském okrese pramení mnoho řek a říček, které protékají hlubokými až kaňonovitými údolími a vytvářejí četné peřeje a vodopády.

Nejstarší obcí v regionu je obec Korjaki (Коряки), která byla vznikla v roce 1700. Koncem 17. století vybudovali původní obyvatelé Kamčatky a příslušníci národa Itelmenů (dříve nazýváni "Kamčadalové") v místě dnešního Jelizova malé opevnění Staryj Ostrog (урочище Старый Острог). V roce 1838 vznikla obec Staryj Ostrog, která byla o 60 let později, v roce 1897, přejmenována na obec Zavojko. Stalo se tak na počest Vasilije Stěpanoviče Zavojka, admirála Ruského carského námořnictva, jenž v roce 1854 velel hrdinné obraně Petropavlovska proti početní převaze britského a francouzského loďstva, které v operovalo v pacifických vodách v době Krymské války.^[5] V roce 1924 byla obec Zavojko přejmenována na počest bolševického partyzánského velitele Georgije Jelizova na Jelizovo. ^[1]

Dne 17. listopadu 1949 byl vydán výnos prezidia Nejvyššího sovětu Sovětského svazu č. 741/8 o zřízení Jelizovského okresu v rámci Kamčatské oblasti Chabarovského kraje se sídlem v obci Jelizovo. Od 1. července 2007 se Kamčatská oblast stala Kamčatským krajem.^[1]

Těžiště ekonomiky Jelizovského okresu je především v zemědělství, včetně lesnictví, dřevozpracujícího průmyslu a rybolovu.^[5] Významnou roli ovšem hraje také orientace na služby v oblasti rekreace a turistického ruchu. V Paratunské lázeňské zóně (balneologické lázně Paratunka) ^[5]a v lázeňské zóně Načiki v oblasti Malkinských minerálních pramenů se nachází celkem 31 rekreačních zařízení a čtyři sanatoria. V době prázdnin je zde kromě toho také sedm letních dětských ozdravných táborů.^[4]

• 
  Prameny v Nalyčevském údolí
• 
  Prameny u sopky Chodutka
• 
  Malkinské termální prameny
• 
  Termální prameny Dačnye
• 
  Termánlní prameny Krajevědčeskije

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Елизовский район na ruské Wikipedii.

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Jelizovský okres na Wikimedia Commons