Jeníčkova Lhota
| Jeníčkova Lhota | |
|---|---|
 Dvůr ve středu vesnice, místo otáčení autobusu | |
| Lokalita | |
| Charakter | vesnice |
| Obec | Chotoviny |
| Okres | Tábor |
| Kraj | Jihočeský kraj |
| Historická země | Čechy |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 49°27′25″ s. š., 14°42′55″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 112 (2021)[1] |
| Katastrální území | Jeníčkova Lhota (4,88 km²) |
| PSČ | 391 37 |
| Počet domů | 60 (2021)[2] |
 (c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de  Jeníčkova Lhota | |
| Další údaje | |
| Kód části obce | 58289 |
| Kód k. ú. | 658286 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Jeníčkova Lhota (německy Jenitschek Lhota) je vesnice, část obce Chotoviny v okrese Tábor v Jihočeském kraji. V roce 2011 zde trvale žilo 114 obyvatel.[3] Katastrální výměra Jeníčkovy Lhoty je 488 hektarů, nejvýše položené místo zastavěného území je v 482 metrů.
Historické názvy
Pňová Lhota, Přímá Lhota, Pněví Lhota, Purkartova Lhota, Paldíkova Lhota.[4]
Historie
Jeníčkova Lhota se poprvé připomíná roku 1360 (některé zdroje uvádí až rok 1381[5]), kdy je zmiňován Přibík Lysec z Pňové Lhoty a ve stejné době také předek vladyckého rodu Štítných ze Štítného, Mikšík z Pňové Lhoty.
V roce 1621 byla Jeníčkova Lhota vypálena vojskem obléhajícím Tábor a na její obnovení musel Kašpar Hencl ze Štenberka vynaložit 2458 kop míšeňských. Po třicetileté válce byla ves rozdělena na 5 částí – díl pacovský, poddaný klášteru pacovských karmelitánů, díl měšický, příslušející k měšickému statku, díl chotovinský, patřící Vítům ze Rzavého a poté Vratislavům z Mitrovic, díl Kostelní záduší, poddaný chotovinským farářům, a poslední díl svobodnický, vlastněný svobodnickým rodem Sedloňů.[4]
Za starosty Jana Volfa byla v roce 1883 zřízena v Jeníčkově Lhotě škola pro děti z Jeníčkovy a sousední Broučkovy Lhoty. Zajímavostí je, že školní budova, postavená za náklad 6000 zlatých zednickým mistrem Františkem Kuldanem z Ratibořských Hor, stála na místě morového hřbitova z roku 1680. Škola v Jeníčkově Lhotě zanikla.
Obyvatelstvo
| Rok | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 | 2021 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Počet obyvatel | 355 | 383 | 387 | 344 | 322 | 302 | 250 | 174 | 132 | 128 | 107 | 94 | 95 | 114 | 112 |
| Počet domů | 36 | 41 | 42 | 45 | 44 | 46 | 46 | 44 | 58 | 41 | 35 | 47 | 48 | 57 | 60 |
Obecní správa
Při sčítání lidu v letech 1850–1975 Jeníčkova Lhota byla samostatnou obcí v okrese Tábor. Od 1. července 1975 je částí obce Chotoviny v okrese Tábor. V letech 1850–1949 a v letech 1961–1975 k obci patřila Broučkova Lhota.[8]
Pamětihodnosti
Tvrz
V Jeníčkově Lhotě se nachází tvrz, postavená v 17. století a přibližně o dvě století později upravená na zámeček s kaplí. Stav bývalého zámečku byl více než žalostný, po nedávné rekonstrukci, je již v lepším stavu.
Galerie
Chalupa
Statek
Pohled zdáli
Odkazy
Reference
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01].
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online.
- ↑ Český statistický úřad. Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 212.
- ↑ a b http://www.svobodnici.cz/svobodstvi/Jen%C3%AD%C4%8Dkova_Lhota
- ↑ Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl). Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 260.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Praha: Český statistický úřad, rev. 2015-12-21 [cit. 2024-07-25]. Dostupné online.
- ↑ Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2024-07-25]. Dostupné online.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Díl IV. Abecední přehled obcí a částí obcí. Praha: Český statistický úřad, 2015-12-21. Dostupné online. S. 207, 40.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Jeníčkova Lhota na Wikimedia Commons 
Encyklopedické heslo Lhota v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích- Jeníčkova Lhota v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
- Římskokatolické matriky Chotovin ve Státním oblastním archivu v Třeboni
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de
Location map of the Czech Republic
Autor:
- Information-silk.png: Mark James
- derivative work: KSiOM(Talk)
A tiny blue 'i' information icon converted from the Silk icon set at famfamfam.com
Autor: Pokud má díla používáte mimo projekty Wikimedia, ocenil bych upozornění. Více z mé práce najdete v mé osobní galerii., Licence: CC BY-SA 4.0
Tato fotografie vznikla v rámci Wikiexpedice Mladá Vožice, projektu, který je financován z grantu Wikimedia Foundation.
Autor: Pokud má díla používáte mimo projekty Wikimedia, ocenil bych upozornění. Více z mé práce najdete v mé osobní galerii., Licence: CC BY-SA 4.0
Tato fotografie vznikla v rámci Wikiexpedice Mladá Vožice, projektu, který je financován z grantu Wikimedia Foundation.
Autor: Pokud má díla používáte mimo projekty Wikimedia, ocenil bych upozornění. Více z mé práce najdete v mé osobní galerii., Licence: CC BY-SA 4.0
Tato fotografie vznikla v rámci Wikiexpedice Mladá Vožice, projektu, který je financován z grantu Wikimedia Foundation.
Autor: Palickap, Licence: CC BY-SA 3.0
Chotoviny, okres Tábor, Česká republika, část Jeníčkova Lhota. Dvůr ve středu vesnice.