Jeníkovice (okres Hradec Králové)

Jeníkovice
Kostel Svatého Petra a Pavla v Jeníkovicích
znakvlajka
Lokalita
Status	obec
Pověřená obec	Třebechovice pod Orebem
Obec s rozšířenou působností	Hradec Králové (správní obvod)
Okres	Hradec Králové
Kraj	Královéhradecký
Historická země	Čechy
Stát	Česko Česko
Zeměpisné souřadnice	50°13′42″ s. š., 16°0′10″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel	510 (2024)[1]
Rozloha	7,40 km²[2]
Katastrální území	Jeníkovice u Hradce Králové
Nadmořská výška	272 m n. m.
PSČ	503 46
Počet domů	187 (2021)[3]
Počet částí obce	1
Počet k. ú.	1
Počet ZSJ	1
Kontakt
Adresa obecního úřadu	Jeníkovice 25 503 46 Třebechovice pod Orebem jenikovice@wo.cz
Starosta	David Jánský
Oficiální web: jenikovice.trebechovicko.cz
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de Jeníkovice
Další údaje
Kód obce	570133
Kód části obce	58360
Geodata (OSM)	OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky.

Obec Jeníkovice (německy Jenikowitz) se nachází v okrese Hradec Králové, kraj Královéhradecký. Žije zde 510^[1] obyvatel.

V Jeníkovicích se nachází mnoho zajímavých, historicky významných míst, které se dají zhlédnout, např. Koupaliště Jeníkovice, Cihelnu Jeníkovice, oblasti: Plato, Vrše, Jámy, vrchol Turek, zvoničku, památnou Lípu v Coufalce, Náves, kde se nacházel Rybník, dále Rybník pod Turkem, Těžiště cihlářské hlíny, a další...

V současnosti je možno využít víceúčelového hřiště Jeníkovice za roční úplatu, viz stránky Jeníkovic. Hned vedle se nachází workoutové hřiště pro dospělé. V neposlední řadě lze využít fotbalové hřiště, dětská hřiště vedle či u hospody. Jeníkovice jako takové jsou vhodné pro procházky, během kterých můžete vidět spoustu zajímavých věcí.

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1385.

Ve 20. století se zde dodržovala spousta tradic, které spojovaly tehdejší obyvatele v jednu velkou rodinu. Příkladem je masopust, Velikonoce, myslivecké bály a mnoho dalších. Některé ze zmíněných přetrvaly až dodnes.

• Kostel svatého Petra a Pavla
• obytné stavení čp. 146
• Venkovská usedlost čp. 51
• Venkovská usedlost čp. 111
• Vrše
• Jámy
• Plato
• Lavička u Samků
• Rybník Žabinec
• Rybník na Cihelnickém potoce (pod Turkem)
• Památná Lípa v Coufalce
• Hřbitov

V době pobělohorské během slezských válek emigrovaly z náboženských důvodů celé rodiny do pruského Slezska. Dělo se to pod ochranou vojska pruského krále Fridricha II. Velikého. Hromadnou emigraci nekatolíků zpočátku organizoval Jan Liberda a zprostředkoval ji generál Christoph Wilhelm von Kalckstein. V Čechách zahrnovaly jezuitské metody rekatolizace povinnou docházku na katolické bohoslužby, domovní prohlídky prováděné duchovními i světskými úředníky, odpírání souhlasu vrchnosti k uzavírání sňatků, násilné odvody na vojnu a fyzické tresty. Číst nebo vlastnit bratrskou Bibli kralickou, která byla na indexu, bylo trestné.^[4] Místodržitelský patent vydaný dne 29. ledna 1726 zpřísnil tresty pro usvědčené nekatolíky, a to od jednoho roku nucených prací až po trest smrti. Rodičům protestantů mohly být odebrány děti a předány do péče katolickým opatrovníkům. Z Jeníkovic uprchli:^[5]

• Jan Hovorka, chalupník, který patřil v roce 1732 k vůdčím osobnostem opočenského hnutí. Dne 16. září 1732 žádal na zámku v Opočně jménem nekatolíků o povolení užívat kostel sv. Jakuba v Újezdě nad Dědinou pro evangelické bohoslužby.^[6] Jan Hovorka vysvětloval při shromážděních biblické texty a sbíral jména těch, kteří se chtějí hlásit k evengelickému vyznání.^[7] V roce 1732 byl Jan Hovorka uvězněn v Hradci Králové, v září odsouzen k pěti letům nucených prací. 20. ledna 1736 podepsal odvolání.^[8] V únoru 1742 emigroval s celou svou rodinou do válkou zničeného městečka Münsterberg v pruském Slezsku, což bylo první útočiště těchto českých exulantů.
• Jan Hovorka *(1733), syn Janův z Jeníkovic. Patří mezi zakladatele české kolonie Friedrichův Hradec v pruském Slezsku.
• Václav Javůrek, bratr Jana z Šestajovic. V září 1732 šel spolu s Janem Francem (krejčí a chalupník z Roztok) za Janem Liberdou do Hennersdorfu a přinesli opis jeho dopisu s informacemi o jednání s pruským králem.^[9] Václav byl uvězněn a v Jaroměři byl v září 1734 odsouzen k pěti letům nucených prací v železech. Emigroval s celou rodinou v únoru 1742 z Jeníkovic (kde byl chalupníkem) do Münsterbergu v pruském Slezsku. V roce 1750 je jeho rodina uvedena v seznamu kolonistů, kteří zakládali českou exulantskou obec Husinec. Majetek byl rodině Václava Javůrka v Čechách zabaven.^[10]
• Pavel Bahník *(1705), chalupník. Emigroval s rodinou v únoru 1742 do Münsterbergu, odtud přešel do Husince. Kazatelem sboru v Husinci a Čermné v Pruském Slezsku byl od roku 1755 až do své smrti Samuel Figulus (2.4.1724–1771), pravnuk Jana Amose Komenského.
• Jan Hlaváček byl 3.11.1732 byl vyslýchán za to, že zběhl před vojáky.^[11] Rozsudek z Vídně mu sice nepřidal další trest k tomu stávajícímu (za tajné schůzky), ale v roce 1734 mu další rok nucených prací přidali v Turnově.^[12] Emigroval v únoru 1742 do Münsterbergu. V roce 1743 tam zapsal manželku Annu.
• Matěj Hlaváček, bratr Jana Hlaváčka měl stejný osud až na to, že v roce 1732 mu bylo 30 let, byl ženatý a měl čtyři děti. Emigroval v únoru 1742 s manželkou a sedmi dětmi.^[13] Později se vrátil do Čech, aby prodal opuštěný majetek, ale v Kladsku byl zajat. Podařilo se mu uprchnout.
• Václav Němec*(1690) chalupník. Emigroval s rodinou v únoru 1742 do Münsterbergu, odtud pak do Husince. Opustil majetek.^[14]
• Václav Němec *(1707) Únor 1742 - Münsterberg. V květnu 1742 měl dcerušku Alžbětu. V Čechách opustil majetek.^[14]

Už před slezskými válkami, v letech 1719–1733, uprchli z Jeníkovic Petr Hejzral (Hajzlar, Heiseler, Häuseler aj.) Jan Rejman, Jan Hlaváček a jiní. Jejich cesty vedly do Gebharrdsdorfu, Hennersdorfu, Rixdorfu, Berlína – jejich životopisy se zachovaly a nacházejí se v archivu Jednoty bratrské v Herrnhutu (Ochranov). Část těchto dokumentů byla zveřejněna v knize Edity Štěříkové Běh života českých emigrantů v Berlíně v 18. století.^[15]

• Jan Hovorka – vůdčí osobnost Opočenské rebelie (viz výše)^[16]
• Jan Hovorka (syn) – spoluzakladatel české exulantské obce Friedrichův Hradec
• Václav Javůrek – spoluzakladatel české exulantské obec Husinec

• 
  Kříž v Jeníkovicích u kostela svatého Petra a Pavla
• 
  Pomník padlým v Jeníkovicích
• 
  Hasičská zbrojnice v Jeníkovicích v okrese Hradec Králové
• 
  Jeníkovice - hospoda
• 
  Zvonička v Jeníkovicích
• 
  Jeníkovice čp. 58
• 
  Jeníkovice čp. 109
• 

  (c) Zp, CC BY-SA 3.0
  Památná lípa v Jeníkovicích

• Exulantský kazatel. Biografická novela o Václavu Blanickém (1720–1774), zakladateli exulantských kolonií v pruském Slezsku, 2007 (popisuje situaci v Münsterbergu)
• Země otců. Z historie a vzpomínek k 50. výročí reemigrace potomků českých exulantů, 1995, 2005
• O kolonistech v exulantské kolonii Friedrichův Hradec v pruském Slezsku, 2017

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Jeníkovice na Wikimedia Commons
• Encyklopedické heslo Jeníkovice v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
• Jeníkovice v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
• Oficiální stránky obce Jeníkovice