Jen žádnou paniku

Jen žádnou paniku
Základní informace
Jinak zvaný/áJŽP, Anti-panika
PůvodČesko Praha
ŽánryPunk, Oi!
Aktivní roky1990 - 1991
Současní členové
Jarka Hloušková
Mirjam Landa
Lucie Ferdinandová
Martina Douchová
Marta Jakobcova
Dřívější členové
Jindra Kettner
Alan Pásovec
Pavel
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jen žádnou paniku byla první česká dívčí skinheadská hudební skupina koncertující v letech 1990–1991. Hudebně se profilovala do oi-punkově zaměřeného rockového stylu, charakteristického právě pro subkulturu v tomto období. I když kapela neměla dlouhého trvání, v obecném povědomí je spojována především s osobností Mirjam Landové, manželky Daniela Landy.

Historie

Úvahy o založení kapely se datují již do poloviny roku 1989. Tehdy však k vážnějšímu pokusu založení nedošlo, neboť tato představa neustále narážela na několik problémů, sestávajících z tradičních potíží takovýchto hudebních spolků – tedy nedostatek členů, chybějící aparatura a v neposlední řadě i prostory zkušebny. Tuto obtíž překonala zakládající členka kapely Jarka Hloušková až o rok později. S mírnou nadsázkou lze říci, že k založení došlo v hospodě, resp. ve vinárně Orlík, po níž své jméno přejala i stejnojmenná hudební skinheadská legenda. Na zrození kapely měli svůj podíl především Ondra Záruba, který Jarku seznámil s Luckou a Lou Fanánek Hagen s Martou. Společně s frontmenčinou spolubydlící Martinou pak byla původní kapela v zásadě kompletní. O zkušebnu se s nimi podělila skupina Duní, úzce spjatá s Třemi sestrami.

Členky kapely měly hudební zkušenosti teprve mizivé. Výjimkou byla Jarka, autorka většiny textů, která už před tím hrála od roku 1985 v undergroundové formaci É Ucho Debil Accord Band, následujícího roku přejmenované na Orchestr Bissext. Dohromady jako kapela začaly společně zkoušet už na jaře – v dubnu 1990. Přes léto měly nacvičeny první tři písně. Zatím ovšem beze zpěvu. Po měsíci byl hotov dvanáctiminutový repertoár, během něhož se stále řešily problémy se zpěvem. Chvíli tam zaskočil i Jindřich Kellner ze skupiny Braník, ale pro trvání na dívčím image kapely byl záhy nahrazen tehdy jednadvacetiletou členkou uskupení Mirjam Müller, čerstvě provdanou za zpěváka Orlíku – Daniela Landu.

Ostatně skupiny Orlík, Braník a Tři sestry se kolem „Paniky“ nějakým způsobem pohybovaly neustále. Oi-punková kapela Hubert Macháně měla na své nahrávání prvního oficiálního LP v lednu 1991 půjčenou bicí soupravu právě od Jarky z JŽP. Zvláště Orlík býval nejblíže, neboť Mirjam byla vdaná za jejich frontmana a Jakub Maleček (ex-Duní, Orlík, Tři sestry) byl po hudební stránce jejich „velkým“ rádcem. Jen žádnou paniku byla také častokrát předkapelou Orlíku a po jejich ukončení činnosti přestávají vystupovat i oni.

První oficiální koncert JŽP se uskutečnil 19. 10. 1990 v Šonově a další hned následující den v Praze, na oslavě Jarčiných narozenin, kde se sešlo hned 8 kapel (Starý hadry, Tři sestry, Duní, Orlík…atd.). Od té doby holky odehrály ještě několik dalších koncertů, včetně legendárního festivalu 29. 6. 1991 v Bzenci na Moravě, jemuž byl hlavním sponzorem časopis Reflex.

V té době již došlo k několika zásadním změnám. Po odchodu dvou členek (v červnu Marty a září Martiny) přestal být prioritou ryze dívčí charakter formace a proto byla doplněna o Pavla a Alana Pásovce z Braníku, s kterým Jarka pár let žila. Došlo i ke změně názvu na Anti-paniku.

Kapela se, podobně jako Orlík, na koncertech otevřeně distancovala od hajlování, které jí vadilo u některých návštěvníků. Anti-panika hudebně zapadá do kontextu českého pojetí punku, případně Oi! a Hardcore stylu počátku devadesátých let. Podobně jako i další české kapely, i tato přebírala písničky zahraničních legend podobného směru. V tomto případě šlo kupř. o Störkraft či Endstuffe.

Kapela o sobě dávala vědět i mediálně skrze rozhovory v časopisech pro mládež (Sedmička pionýrů, Filip, Rock&Pop, Melodie, Hubert). Posledně jmenovaný časopis byl vůbec prvním skinheadským fanzinem v Česku, jehož vydavatelem byl Karel Duben ze Žacléře, textař trutnovské rockové skupiny Diktátor či Excalibur a spoluzakladatel české militantní frakce Bohemia Hammerskins. Měsíc před Vánocemi měla na jeho akci hrát i Anti-panika, ovšem kromě Lucky bez udání důvodu nepřijela. Později vyšlo najevo, že ostatní členky kapely nechtěly mít s Dubnovou aktivitou nic společného a dohodly se na rozpuštění kapely.

Za svoji poměrně krátkou existenci nevydaly žádné demo ani jinou nahrávku. Holky nedaly souhlas ani vydavatelství Reflex Records k publikováni jejich bzeneckeho koncertu. Existují však několikapísničkové koncertní live záznamy. Kapela se přesto stačila vrýt do povědomí skinheadské subkultury. Jarka Sedláčková později dělala nějaký čas v Monitoru, nazpívala Fanánkovi vokály na jeho sólovém albu Hagen Baden, jezdila s ním jako vokalistka po koncertech a zahrála si v několika kultovních klipech (Průša je úchyl, Láska je láska). Od roku 1993 začala pracovat v TV Nova v tehdy neznámém oboru self promotion. V současné době píše scénáře, režíruje a dramaturguje různé televizní pořady a kampaně. Mirjam Landa spolupracuje se svým manželem na jeho projektech a věnuje se i režii (kterou vystudovala na FAMU) a tvorbě muzikálů. Marta Jakobcová se odstěhovala do Švýcarska, kde žije a pracuje, o Martině a Lucce se nic neví. Šlo o první tuzemskou dívčí Oi! kapelou a do současnosti možná i jedinou.

Původní členové

Původní členové

Dočasní členové

  • Jindra Kettner – zpěv
  • Alan Krása Pásovec – baskytara
  • Pavel – kytara

Diskografie

  • Live (1990)
  • Live (1991)

Související články

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“