Jennifer Bradyová

Jennifer Bradyová
Jennifer Bradyová na French Open 2018
Jennifer Bradyová na French Open 2018
StátSpojené státy americkéSpojené státy americké Spojené státy americké
Datum narození12. dubna 1995 (28 let)
Místo narozeníHarrisburg, Pensylvánie, USA[1]
BydlištěBoca Raton, Spojené státy[1]
Výška178 cm[1]
Hmotnost68 kg
Profesionál od2014
Držení raketypravou rukou, bekhend obouruč
Síň slávy4 979 117 USD
Dvouhra
Poměr zápasů241–165
Tituly1 WTA, 4 ITF
Nejvyšší umístění13. místo (22. února 2021)
Dvouhra na Grand Slamu
Australian Openfinále (2021)
French Open3. kolo (2021)
Wimbledon2. kolo (2017, 2018)
US Opensemifinále (2020)
Velké turnaje ve dvouhře
Olympijské hry1. kolo (2021)
Čtyřhra
Poměr zápasů77–63
Tituly1 WTA, 5 ITF
Nejvyšší umístění44. místo (19. srpna 2019)
Čtyřhra na Grand Slamu
Australian Opensemifinále (2019)
French Open3. kolo (2018)
Wimbledon2. kolo (2019)
US Opensemifinále (2023)
Smíšená čtyřhra na Grand Slamu
Australian Openčtvrtfinále (2018)
Wimbledon3. kolo (2019)
US Open1. kolo (2017)
Údaje v infoboxu aktualizovány dne 20231222a22. prosince 2023
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jennifer Elizabeth Bradyová (* 12. dubna 1995[2] Harrisburg, Pensylvánie, USA) je americká tenistka. Ve své dosavadní kariéře na okruhu WTA Tour vyhrála jeden singlový a jeden deblový turnaj. V rámci okruhu ITF získala čtyři tituly ve dvouhře a pět ve čtyřhře.[3]

Na žebříčku WTA byla ve dvouhře nejvýše klasifikována v únoru 2021 na 13. místě a ve čtyřhře pak v srpnu 2019 na 44. místě.[1]

Poprvé na sebe upozornila postupem z kvalifikace do čtvrtého kola Australian Open 2017. V soutěži porazila Heather Watsonovou i světovou osmnáctku Jelenu Vesninovou. Téhož výsledku dosáhla na US Open 2017 po výhrách nad Barborou Strýcovou a Monicou Niculescuovou, než ji vyřadila první hráčka žebříčku Karolína Plíšková. Po sérii zranění se více zaměřila na čtyřhru, v níž si zahrála semifinále Australian Open 2019. V sezóně 2020 zlepšila výsledky ve dvouhře, když v Brisbane zdolala Marii Šarapovovou a poprvé v kariéře také světovou jedničku, Australanku Ashleigh Bartyovou. V Dubaji si poradila s členkami elitní dvacítky klasifikace Elinou Svitolinovou, Markétou Vondroušovou a Garbiñe Muguruzaovou. Debutový titul na túře WTA vybojovala po koronavirové pauze na Top Seed Open v Lexingtonu, který jí zajistil posun do první světové čtyřicítky. Na US Open poprvé postoupila do semifinále grandslamové dvouhry a na Australian Open 2021 do finále. V obou případech podlehla Naomi Ósakaové.

V americkém fedcupovém týmu debutovala v roce 2019 v baráži Světové skupiny proti Švýcarsku, v níž prohrála po boku Jessiky Pegulaové čtyřhru. Američanky přesto zvítězily 3:2 na zápasy. Do dubna 2021 v soutěži nastoupila k jedinému mezistátnímu utkání s bilancí 0–0 ve dvouhře a 0–1 ve čtyřhře.[4]

Během studia na Kalifornské univerzitě v Los Angeles hrála od podzimu 2013 za tým UCLA Bruins.[5] Během prvního ročníku se stala členkou vítězného družstva v 1. divizi tenisového mistrovství žen v georgijském Athens.[6] Po dokončení druhého ročníku zahájila v roce 2014 profesionální tenisovou kariéru.

Tenisová kariéra

V rámci hlavních soutěží událostí okruhu ITF debutovala v červenci 2010, když na turnaj v indianském Evansville s dotací 10 tisíc dolarů postoupila z kvalifikace. V úvodním kole však podlehla krajance Chanelle Van Nguyenové.[3] V této úrovni tenisu vybojovala premiérový titul z dvouhry na události v kalifornském Reddingu s rozpočtem 25 tisíc dolarů. Ve finále turnaje probíhajícím v září 2014 zdolala krajanku Lauren Embreeovou.[3]

Debut v hlavní soutěži nejvyšší grandslamové kategorie zaznamenala v ženském deblu US Open 2014. Jednalo se také o první utkání odehrané na okruhu WTA Tour. Do turnaje nastoupila se Samanthou Crawfordovou po obdržení divoké karty. V úvodním kole nenašly recept na americko-čínskou dvojici Varvara Lepčenková a Čeng Saj-saj.[1]

Premiérový start v singlové soutěži série WTA 125K následoval na listopadovém Carlsbad Classic 2015, na němž ji v semifinále zastavila Američanka Nicole Gibbsová. Čtvrtfinálovou účast v rámci WTA Tour zaznamenala na Guangzhou International Women's Open 2016, konaném v čínském Kantonu. Po výhře nad turnajovou černohorskou šestkou Dankou Kovinićovou skončila na raketě třetí nasazené Chorvatky Any Konjuhové.[1]

Videosoubor výměny kvalifikačního kola French Open 2016. Podávající Bradyová v něm podlehla Daniele Hantuchové na příjmu

Na melbournském Australian Open 2017 prošla tříkolovým kvalifikačním sítem, když na její raketě postupně zůstaly Viktoria Kamenská, Barbora Štefková a bývalá juniorská světová jednička Taylor Townsendová. Debut ve dvouhře grandslamu zvládla vyřazením Belgičanky Maryny Zanevské. Po dramatické koncovce druhého kola s Britkou Heather Watsonovou, v níž získala rozhodující sadu poměrem gamů 10–8, přehrála ve třetím i čtrnáctou nasazenou Jelenu Vesninovou.[7] V osmifinále však nestačila na Chorvatku Mirjanu Lučićovou Baroniovou po dvousetovém průběhu.[8] Do čtvrtého kola se dostala také na newyorském US Open, ve kterém jednoznačně prohrála s nasazenou jedničkou Karolínou Plíškovou, která ji povolila jediný gem.[9]

Australskou světovou jedničku Ashleigh Bartyovou vyřadila z pozice kvalifikantky ve druhém kole Brisbane International 2020. Ve čtvrtfinále pak podlehla Petře Kvitové. Na úvod Dubai Tennis Championships 2020 na ni uhrála jen tři gemy šestá hráčka žebříčku Elina Svitolinová. Následně přehrála členky elitní světové dvacítky Markétu Vondroušovou a Garbiñe Muguruzaovou. V semifinále však nenašla recept na pozdější vítězku a druhou ženu klasifikace Simonu Halepovou.

Na srpnovém Top Seed Open 2020 v Lexingtonu, hraném po pětiměsíčním přerušení okruhu pro pandemii koronaviru, prošla do prvního kariérního finále přes Coco Gauffovou. V něm pak zdolala Švýcarku Jil Teichmannovou, když odvrátila všechny čtyři brejkbolové hrozby. V turnaji neztratila žádný set a pouze třikrát neudržela podání. Bodový zisk ji poprvé posunul na 40. místo žebříčku.[10] Na lednovém Abu Dhabi Open 2021 ji v prvním kole vyřadila Slovinka Tamara Zidanšeková.[11] Poslední přípravuu před melbournským majorem se stal Grampians Trophy 2021 určený pro hráčky, které v Austrálii podstoupily přísnou 14denní karanténu se zákazem opuštění pokoje. Přes Barboru Krejčíkovou prošla do semifinále, kde nezvládla vyrovnanou bitvu s Ann Liovou z konce první stovky. Na Australian Open 2021 si premiérově zahrála grandslamové finále, když na její raketě zůstaly Španělka Aliona Bolsovová, Madison Brengleová, slovinská kvalifikantka Kaja Juvanová, turnajová osmadvacítka Donna Vekićová, Jessica Pegulaová a v semifinále dvacátá pátá nasazená Karolína Muchová. V závěrečném duelu ji stejně jako na US Open 2020 zdolala Naomi Ósakaová, tentokrát však ve dvou setech.[12] Od srpnového obnovení sezóny 2020 činil její zápasový poměr na tvrdém povrchu 22–6. Po skončení debutovala mezi první světovou patnáctkou, když jí patřilo 13. místo.[13]

Finále na Grand Slamu

Ženská dvouhra: 1 (0–1)

StavRokTurnajPovrchSoupeřka ve fináleVýsledek
Finalistka2021Australian OpentvrdýJaponsko Naomi Ósakaová4–6, 3–6

Finále na okruhu WTA Tour

Legenda
D – dvouhra; Č – čtyřhra
Grand Slam (0–1 D)
Turnaj mistryň (0)
Premier Mandatory & Premier 5 / WTA 1000 (0)
Premier / WTA 500 (1–0 Č)
International / WTA 250 (1–0 D)

Dvouhra: 2 (1–1)

Stavč.datumturnajpovrchsoupeřka ve finálevýsledek
Vítězka1.16. srpna 2020Lexington, Spojené státytvrdýŠvýcarsko Jil Teichmannová6–3, 6–4
Finalistka1.20. února 2020Australian Open, Melbourne, AustrálietvrdýJaponsko Naomi Ósakaová4–6, 3–6

Čtyřhra: 1 (1–0)

Stavč.datumturnajpovrchspoluhráčkasoupeřky ve finálevýsledek
Vítězka1.25. dubna 2021Stuttgart, Německoantuka (h)Austrálie Ashleigh BartyováUSA Desirae Krawczyková
USA Bethanie Matteková-Sandsová
6–4, 5–7, [10–5]

Finále série WTA 125

Legenda
D – dvouhra; Č – čtyřhra
WTA 125 (0–1 D; 0–1 Č)

Dvouhra: 1 (0–1)

Stavč.datumturnajpovrchsoupeřka ve finálevýsledek
Finalistka1.březen 2019Indian Wells, Spojené státytvrdýŠvýcarsko Viktorija Golubicová6–3, 5–7, 3–6

Čtyřhra: 1 (0–1)

Stavč.datumturnajpovrchspoluhráčkasoupeřky ve finálevýsledek
Finalistka1.březen 2018Indian Wells, Spojené státytvrdýUSA Vania KingováUSA Taylor Townsendová
Belgie Yanina Wickmayerová
4–6, 4–6

Finále na okruhu ITF

Dotace turnajů okruhu ITF
100 000 $ tournaments80 000 $ tournaments
75 000 $ tournaments60 000 $ tournaments
50 000 $ tournaments25 000 $ tournaments
15 000 $ tournaments10 000 $ tournaments

Dvouhra: 6 (4–2)

Stavč.datumturnajpovrchsoupeřka ve finálevýsledek
Vítězka1.13. září 2014Redding, Spojené státytvrdýUSA Lauren Embreeová6–2, 6–1
Finalistka1.2. listopadu 2014New Braunfels, Spojené státytvrdýUSA Irina Falconiová6–7(3–7), 2–6
Finalistka2.5. července 2015El Paso, Spojené státytvrdýUSA Jamie Loebová7–6(9–7), 4–6, 2–6
Vítězka2.17. října 2015Rock Hill, Spojené státytvrdýVenezuela Andrea Gámizová7–5, 6–4
Vítězka3.8. května 2016Indian Harbour Beach, Spojené státyantukaUSA Taylor Townsendová6–3, 7–5
Vítězka4.7. srpna 2016Granby, KanadatvrdýBělorusko Olga Govorcovová7–5, 6–2

Čtyřhra (5 titulů)

Č.datumturnajpovrchspoluhráčkaporažené finalistkyvýsledek
1.2. října 2011Amelia Island, Spojené státyantukaSpojené státy americké Kendal WoodwardováSpojené státy americké Erin Clarková
Čína Sin Wen
5–7, 6–1, [10–7]
2.29. října 2011Montego Bay, JamajkatvrdýČesko Nikola HübnerováMexiko Ximena Hermosová
Mexiko Ivette Lópezová
6–3, 6–1
3.13. září 2014Redding, Spojené státytvrdýSpojené státy americké Lauren EmbreeováUSA Alexandra Faceyová
USA Kat Faceyová
6–3, 6–2
4.5. července 2015El Paso, Spojené státytvrdýChile Alexa GuarachiováUSA Robin Andersonová
USA Maegan Manasseová
3–6, 6–3, [10–7]
5.červen 2019Surbiton, Spojené královstvítrávaUSA Caroline DolehideováSpojené království Heather Watsonová
Belgie Yanina Wickmayerová
6–3, 6–4

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Jennifer Brady (tennis) na anglické Wikipedii.

  1. a b c d e f Jennifer Bradyová na stránkách Ženské tenisové asociace (anglicky), přístup: 20210217a17. února 2021
  2. Jennifer Brady [online]. [cit. 2014-08-24]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. a b c Jennifer Bradyová na stránkách Mezinárodní tenisové federace (anglicky), přístup: 20210217a17. února 2021
  4. Jennifer Bradyová na stránkách Billie Jean King Cupu (anglicky), přístup: 20200817a17. srpna 2020
  5. Women's Tennis Lands Top 5 Junior Jennifer Brady [online]. [cit. 2014-08-24]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. UCLA Women's Tennis Earns Second NCAA Championship - UCLA [online]. [cit. 2018-02-08]. Dostupné online. (anglicky) 
  7. American qualifier Jennifer Brady upsets No. 14 Elena Vesnina at Australian Open. Los Angeles Times. Associated Press, 20-01-2017. Dostupné online [cit. 2017-01-21]. (anglicky) 
  8. LIVE Jennifer Brady - Mirjana Lucic-Baroni - Australian Open women - 23 January 2017 - Eurosport Asia [online]. 23-01-2017 [cit. 2017-01-23]. Dostupné online. (anglicky) 
  9. Ondřej Jirásek. České derby se nekoná. Kar. Plíšková z kurtu vypráskala Bradyovou, Šafářová nestačila na Vandewegheovou [online]. Tenisportal.cz, 2017-09-04 [cit. 2017-09-06]. Dostupné online. 
  10. Luboš Zabloudil, TenisPortal.cz. Bradyová v Lexingtonu zvládla i své první finále a bez ztráty setu dokráčela pro premiérový titul [online]. TenisPortal.cz, 2020-08-16 [cit. 2020-08-17]. Dostupné online. 
  11. Tamara Zidansek vs Jennifer Brady [online]. January 7, 2021. Dostupné online. (anglicky) 
  12. Osaka beats Brady to win Australian Open [online]. BBC, 2021-02-20 [cit. 2021-02-20]. Dostupné online. (anglicky) 
  13. Ravi Ubha. Ten things we learned from AO2021 [online]. Tennis Australia, 2021-02-21 [cit. 2021-02-22]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of Australia (converted).svg

Flag of Australia, when congruence with this colour chart is required (i.e. when a "less bright" version is needed).

See Flag of Australia.svg for main file information.
Flag of Belgium.svg

Belgická vlajka

This is the national flag of Belgium, according to the Official Guide to Belgian Protocol. It has a 13:15 aspect ratio, though it is rarely seen in this ratio.

Its colours are defined as Pantone black, Pantone yellow 115, and Pantone red 032; also given as CMYK 0,0,0,100; 0,8.5,79,0; and 0,94,87,0.
Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Flag of Chile.svg
Při zobrazení tohoto souboru lze snadno přidat orámování
Daniela Hantuchová vs Jennifer Brady - 10.webm
Autor: Shev123, Licence: CC0
3eme tour des qualifications : Daniela Hantuchová vs Jennifer Brady