Jens Lehmann

Jens Lehmann
Jens Lehmann
Osobní informace
Datum narození	10. listopadu 1969 (53 let)
Místo narození	Essen, NSR
Výška	191 cm
Hmotnost	87 kg
Přezdívka	Šílený Jens
Klubové informace
Konec hráčské kariéry
Pozice	brankář
Profesionální kluby*
Roky Klub Záp. (góly) 1989–1998 1998 1999–2003 2003–2008 2008–2010 2011 FC Schalke 04 AC Milán Borussia Dortmund00 Arsenal VfB Stuttgart Arsenal 27400(2) 00500(0) 12900(0) 14700(0) 06500(0) 00100(0)
Reprezentace**
Roky Reprezentace Záp. (góly) 1989–1990 1998–2008 Západ. Německo U21 Německo 00600(0) 06100(0)
Úspěchy
Mistrovství světa ve fotbale MS 2002 Německo MS 2006 Německo Mistrovství Evropy ve fotbale ME 2008 Německo Liga mistrů UEFA 2005/06 Arsenal FC Pohár UEFA 1996/1997 FC Schalke 04 Evropská liga UEFA 2001/02 Borussia Dortmund 1. anglická fotbalová liga 2003/2004 Arsenal FC Anglický superpohár 2004 Arsenal FC 1. italská fotbalová liga 1998/1999 AC Milán 1. německá Bundesliga 2001/2002 Borussia Dortmund
Další informace
Podpis
→ Šipka znamená hostování hráče v daném klubu. * Starty a góly v domácí lize za klub aktuální k konec kariéry ** Starty a góly za reprezentaci aktuální k konec kariéry
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jens Gerhard Lehmann^[1] (*10. listopadu 1969 v Essenu) je bývalý německý fotbalový brankář a reprezentant. Mimo Německo působil na klubové úrovni v Itálii a Anglii.
V prosinci 1997 se stal v dresu FC Schalke 04 prvním brankářem v historii německé Bundesligy, kterému se podařilo vstřelit gól ze hry (bylo to proti Borusii Dortmund, kdy v závěru zápasu vyrovnal po rohovém kopu hlavou na konečných 2:2).^[2][3] V německé Bundeslize vstřelil celkem 2 góly.^[3]

Klubová kariéra

Jeho kariéra začala v roce 1989 v týmu Schalke 04, jehož barvy hájil téměř deset let. Jeho začátky byly plné úskalí. Největší krizi zažil v roce 1993 v zápase proti Bayeru Leverkusen, kdy byl hanebně o poločase vystřídán po svých třech hrubkách, po kterých padly góly. Proto raději tehdy opustil stadion dřív než zápas skončil a místo klubovým autobusem se dopravil domů sám vlakem. Postupem času se však stal silným brankářem vyhlášeným pro svou nezlomnou povahu.

Hrdinou se stal v roce 1997, kdy ve finále Poháru UEFA zvládl penaltový rozstřel proti Interu Milán a zneškodnil pokus Ivána Zamorana. Díky tomu jeho tým vyhrál.^[4]

Ze Schalke odešel v roce 1998 do AC Milán, ale nehrál dobře a nastoupil jen v pěti zápasech. Proto se rozhodl raději vrátit do Německa, kde začal nastupovat za Borussii Dortmund s níž vyhrál Bundesligu v sezóně 2001/2002.

K Arsenalu Londýn se Lehmann připojil 25. června 2003. V jeho první sezóně odchytal za Arsenal všechny zápasy a dopomohl mu tak k vítězství v Premier League bez jediné prohry. Často se mluví o jeho temperamentu a nepřiměřených gestech, kterými reaguje na spoluhráče, aniž by jeho tým byl podroben tlaku utkání. Nejvíce se diskutovalo o jeho nesmyslném vyloučení v zápase proti Tottenhamu Hotspur nebo jeho čím dál častějších minelách a agresivních projevech. To mimo jiné způsobilo, že už nebyl tak jasnou jedničkou v polovině sezóny 2004/2005 a o místo musel bojovat se Španělem Manuelem Almuniou, který si začal budovat post jedničky Arsenalu. Nicméně Almunia začal dělat spoustu chyb a tak mu „dovolil“ získat post jedničky zpět.

V další sezóně, ačkoli Arsenal znovu nedosáhl na titul, se mohl pyšnit svou spolehlivostí a stal se tak jedním z nejlepších brankářů působících v Anglii. Ironicky byly jeho úspěchy v této sezóně uťaty až v nejdůležitějším zápase, a to v zápase o titul Ligy mistrů, kde obdržel červenou kartu za zákrok mimo pokutové území.

V roce 2008 odešel do německého klubu VfB Stuttgart, ve kterém působil až do léta 2010, kdy oznámil konec své bohaté kariéry.

Avšak již v březnu 2011 se vrátil k fotbalu, podepsal totiž krátkodobý kontrakt s Arsenalem, který měl nedostatek gólmanů, během jedné chvíle se mu totiž zranili hned 3 brankáři.

Reprezentační kariéra

Svůj debut v A-mužstvu Německa zaznamenal 18. 2. 1998 v přátelském zápase v Maskatu proti reprezentaci Ománu (výhra 2:0). Celkem odehrál v letech 1998–2008 v německém národním týmu 61 zápasů.^[1]

Největší pozornosti v reprezentaci se těšil hlavně díky souboji o místo brankářské jedničky s hráčem Bayernu Mnichov Oliverem Kahnem. Ačkoli byl Kahn mnohem zkušenější v reprezentačních zápasech, už v dubnu 2006 někdejší trenér německé reprezentace prohlásil Lehmanna jasnou jedničkou pro světový šampionát odehrávající se v Německu. Rivalita mezi ním a Kahnem byla obrovská. Úspěšnější z dvojice Kahn dával během šampionátu jasně a hlasitě najevo, že se mu pozice brankářské dvojky vůbec nelíbí. Přesto ve čtvrtfinále, které Německo sehrálo proti Anglii, zašel za ním a před penaltovým rozstřelem mu popřál mnoho štěstí. Toto gesto napomohlo Lehmannovi, aby přátelsky nabídl Kahnovi místo v základní sestavě v zápase o 3. místo, ve kterém Německo zvítězilo.

Přestupy

• z FC Schalke 04 do AC Milan za 4 300 000 eur
• z AC Milan do Borussia Dortmund za 4 000 000 eur
• z Borussia Dortmund do FC Arsenal za 3 500 000 eur
• z FC Arsenal do VfB Stuttgart zadarmo

Úspěchy

Klubové

• 1× vítěz italské ligy (1998/99)
• 1× vítěz německé ligy (2001/02)
• 1× vítěz anglické ligy (2003/04)
• 1× vítěz anglického poháru (2004/05)
• 1× vítěz anglického superpoháru (2004)
• 1× vítěz Poháru UEFA (1996/97)

Reprezentační

• 3× na MS (1998, 2002 - stříbro, 2006 - bronz)
• 3× na ME (2000, 2004, 2008 - stříbro)
• 2× na Konfederačním poháru (1999, (2005 - bronz)

Individuální

• 2× nejlepší brankář UEFA (1997, 2006)
• All Stars Team MS (2006)

Odkazy

Reference

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Jens Lehmann na Wikimedia Commons
• Profil hráče na National Football Teams.com (anglicky)
• Profil hráče – reprezentační statistiky v A-mužstvu, eu-football.info (česky)(rusky)(anglicky)
• Profil hráče na Arsenal.com (anglicky)