Jeremiáš Wiśniowiecki

Jeremiáš Wiśniowiecki
Narození	17. srpna 1612 Lubny
Úmrtí	20. srpna 1651 (ve věku 39 let) Popilňanský rajón nebo Pavoloč
Příčina úmrtí	cholera
Místo pohřbení	Svatokřížské vojvodství
Alma mater	jezuitská kolej ve Lvově
Povolání	politik
Nábož. vyznání	katolická církev
Choť	Gryzelda Konstancja Zamoyská (od 1639)[1]
Děti	Michał Korybut Wiśniowiecki
Rodiče	Michał M. Wiśniowiecki a Regina Wiśniowiecka
Rod	Wiśniowiečtí
Funkce	ruský vojvoda (1646–1651) przasnyszský starosta nowotargský starosta přemyšlský starosta polský volitel … více na Wikidatech
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jeremiáš Michal Korybut Wiśniowiecki (polsky: Jeremi Michał Korybut Wiśniowiecki, ukrajinsky: Ярема Вишневецький – Jarema Višneveckij; 17. srpna 1612, Lubny – 20. srpna 1651), přezdívaný pro svou tvrdost a vojevůdcovské schopnosti Kladivo na kozáky nebo Železná pěst, byl polským šlechticem a otcem budoucího polského krále Michala Wiśniowieckého. Byl jedním z nejbohatších polských magnátů, po matce potomek vysoké moldavské aristokracie. Bojoval proti záporožským kozákům během povstání Bohdana Chmelnického. Účastnil se obrany pevnosti Zbaraže proti kozákům.

Jeremiáš ve svých čtyřech letech ztratil otce, kterého otrávil pravoslavný kněz. Za tři roky poté mu zemřela i matka Regina, pocházející z rodu moldavských bojarů Mogilů, a byl vychováván svým strýcem Konstantinem Wiśniowieckim. Byl poslán na studia do jezuitského gymnázia. Během studií přestoupil z pravoslaví ke katolictví. I přesto, že jeho matka, sestra pravoslavného metropolity kyjevského Petra Mogily, před smrtí prohlásila, že pokud přestoupí někdy na katolickou víru, proklíná ho.

Zdědil majetky na Volyni a Ukrajině. Nechal kolonizovat dosud neobydlené oblasti a chránil svá panství a lidi na nich před nájezdy Tatarů. Vedle toho značně podporoval pravoslavné i katolické kostely a církevní vzdělávací instituce. První válečné zkušenosti získal v Nizozemí a po návratu do Polska se aktivně účastnil polsko-ruské války v letech 1633–1634. Dále se podílel na potlačení kozácké vzpoury Dymitrije Huni. V letech 1640–1644 se účastnil války s Tatary. Roku 1648 byl volitelem krále Jana Kazimíra II. Vasy na polský trůn.

V letech 1648–1651 sehrál významnou roli při potlačení kozácké vzpoury, vedené Bohdanem Chmelnickým, přičemž si počínal tvrdě, až brutálně. Proslul sice jako zkušený vojevůdce, ale jeho odvetné akce proti kozákům byly mnohdy velmi kruté, zahrnovaly vypalování vesnic, mučení zajatých kozáků i popravy bez soudu, často i nabodnutím na kůl. Je však třeba říci, že podnět k tvrdému trestání dali povstalečtí kozáci brutálními masakry Židů a Poláků žijících na Ukrajině. Roku 1649 kníže Jeremiáš vedl obranu pevnosti Zbaraž proti Chmelnického kozákům. O dva roky později se účastnil bitvy pod Beresteczkem. Ironií osudu je, že Jeremiášův prastrýc Dymitr Wiśniowiecki zvaný Balda, byl kozácký hetman a dokonce jeden ze zakladatelů Záporožské Síče.

Během vojenského tažení dne 14. srpna 1651 onemocněl a zemřel 20. srpna 1651. Příčina jeho smrti nebyla nikdy známa, spekuluje se, že mohl být otráven. Na základě popisů jeho krátké nemoci někteří historici medicíny naznačují, že příčinou smrti mohla být cholera.^[2] Byl pohřben v klášteře ve Świętym Krzyżu.

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Jeremiáš Wiśniowiecki na Wikimedia Commons