Jericho

Jericho ; أريحا
	(c) Abraham na projektu Wikipedie v jazyce polština, CC BY-SA 2.5 Pozůstatky Hišámova paláce
Poloha
Souřadnice	31°51′ s. š., 35°28′ v. d.
Nadmořská výška	−200 m n. m.
Stát	Palestinská autonomie
	Jericho
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha	45 km²
Počet obyvatel	20 600 (2007)
Hustota zalidnění	457,8 obyv./km²
Světové dědictví UNESCO
Název lokality	starověké Jericho / Tel es-Sultan
Typ	kulturní dědictví
Kritérium	iii, iv
Odkaz	1687 (anglicky)
Zařazení	2023 (45. zasedání)
Správa
Starosta	Hassan Saleh
Vznik	96. století př. n. l.
Oficiální web	www.jericho-city.org
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jericho (hebrejsky: יְרִיחוֹ, arabsky: أريحا, kanaánsky: Yareah, řecky: Ἱεριχώ) je malé blízkovýchodní město, nacházející se na Palestinském autonomním území na západním břehu řeky Jordán severovýchodně od Jeruzaléma. Jeho název je pravděpodobně odvozen z hebrejského výrazu pro měsíc, jelikož město bylo starým centrem uctívání lunárních božstev.^[1]

Jericho je považováno za jedno z nejstarších měst na světě s kontinuálním osídlením.^[2] Archeologické výzkumy zde odkryly přes 20 po sobě navazujících osad, z nichž nejstarší je datována do období kolem roku 9000 př. n. l.^[3] Výzkumné práce byly zahájeny Charlesem Warrenem již v roce 1868. Nejrozsáhlejší výzkumy za použití moderních postupů proběhly mezi lety 1952 a 1958 pod vedením Kathleen Kenyonové, která vyvinula metodu kopání tellu pomocí trojrozměrné techniky.

V roce 2023 bylo na seznam světového dědictví UNESCO zapsáno území archeologické lokality Tel es-Sultan o ploše 5,6 ha.

Historie

Nejstarší osídlení

Nejstarší osada se nacházela na dnešní lokalitě Tel es-Sultan (česky Sultánův kopec), několik kilometrů od současného města. Slovo tell v arabštině znamená mohylu. V archeologické terminologii představuje uměle vytvořené návrší, které vzniklo postupným vrstvením osídlení nad sebou. Taková návrší jsou typická pro Blízký východ a Anatolii.

První osídlení kolem roku 9000 př. n. l. je nazýváno Natufskou kulturou podle vádí Natuf. Během něj se objevují první kamenné stavby. Toto období je nazýváno epipaleolit (pozdní paleolit).

V prekeramickém neolitu A, přibližně mezi lety 8350 př. n. l. až 7370 př. n. l., zde byla vybudována osada o rozloze 40 000 m², ohrazená kamennou zdí s několika věžemi. Jedná se pravděpodobně o nejstarší městskou hradbu na světě.^[4] Uvnitř města byly budovány obytné domy se stěnami z mazanic. Místní obyvatelé, jichž bylo mezi 170 a 1 000, pěstovali pšenici, ječmen a luštěniny. Lovili divokou zvěř.

V prekeramickém neolitu B, přibližně mezi lety 7220 př. n. l. až 5850 př. n. l., se objevují první pravoúhlé domy. Většinou se jednalo o několik místností uspořádaných kolem dvora. Žádný dům ale nebyl objeven v celku. Současně se v této fázi objevuje takzvaný kult lebek, uchovávání lebek, které byly odděleny od těla zemřelých. Mrtví bývali pohřbíváni pod podlahy domů. Pravděpodobně došlo také k domestikaci ovce.

Doba bronzová

V době bronzové se Jericho stalo jedním z nejvýznamnějších měst v oblasti Syropalestiny. Největšího rozkvětu dosáhlo mezi lety 1700 př. n. l. až 1550 př. n. l.. Kolem roku 1550 př. n. l. došlo k jeho zničení buď zemětřesením nebo jeho dobytím.^[5]^[6] Této fázi vývoje odpovídá archeologická vrstva spáleniště nazvaná Destrukce města IV. Vedle archeologických pramenů o zničení města existují i prameny biblické. Kniha Jozue popisuje dobytí Jericha zázrakem. Jozue dostal od Boha pokyny k jeho dobytí. Měl s vojskem po šest dní pochodovat jednou denně okolo města s průvodem kněží, kteří troubili na beraní rohy a nesli „archu úmluvy“. Sedmý den měli obejít město sedmkrát a nakonec měli všichni válečníci zakřičet válečný pokřik. Při tomto pokřiku se zdi Jericha zhroutily, válečníci vtrhnuli do nechráněného města a zničili ho.

Novodobá historie

Současné město se až do roku 1967 nacházelo na území Jordánska. Během šestidenní války bylo společně s celým Západním břehem Jordánu dobyto izraelskou armádou. V roce 1994 se stalo jedním z prvních měst, která byla předána palestinské správě na základě mírové smlouvy z Osla. Roku 2001 došlo k jeho opětovnému obsazení Izraelci během tzv. druhé intifády.

Partnerská města

Pisa, Itálie
Lyon, Francie
Calipatria, Kalifornie, Spojené státy americké

Reference

↑ Strong's Bible Dictionary
↑ Gates, Charles (2003). „Near Eastern, Egyptian, and Aegean Cities“, Ancient Cities: The Archaeology of Urban Life in the Ancient Near East and Egypt, Greece and Rome. Routledge, 18. ISBN 0-415-01895-1.
↑ „Jericho“, Encyclopedia Britannica
↑ www.ourfatherlutheran.net [online]. [cit. 28-12-2007]. Dostupné v archivu pořízeném dne 20-02-2008.
↑ Finkelstein, Israel. The Bible Unearthed.
↑ Sturgis, Matthew, a John McCarthy. It Ain't Necessarily So. London: Hodder Headline, 2001. pp 56-59. ISBN 0-7472-4506-1.

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Jericho na Wikimedia Commons
Encyklopedické heslo Jericho v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích

[1] Strong's Bible Dictionary

[2] Gates, Charles (2003). „Near Eastern, Egyptian, and Aegean Cities“, Ancient Cities: The Archaeology of Urban Life in the Ancient Near East and Egypt, Greece and Rome. Routledge, 18. ISBN 0-415-01895-1.

[3] „Jericho“, Encyclopedia Britannica

[4] www.ourfatherlutheran.net [online]. [cit. 28-12-2007]. Dostupné v archivu pořízeném dne 20-02-2008.

[5] Finkelstein, Israel. The Bible Unearthed.

[6] Sturgis, Matthew, a John McCarthy. It Ain't Necessarily So. London: Hodder Headline, 2001. pp 56-59. ISBN 0-7472-4506-1.

[1]

[2]

[3]

[4]

[5]

[6]

Navigation

Navigace

Tématické portály