Jerzy Janowicz

Jerzy Janowicz
Jerzy Janowicz v dubnu 2013
PřezdívkaJerzyk, JJ
StátPolskoPolsko Polsko
Datum narození13. listopadu 1990 (33 let)
Místo narozeníLodž, Polsko
BydlištěLodž, Polsko
Výška203 cm
Hmotnost94 kg
Profesionál od2005
Držení raketypravou rukou;bekhend obouruč
Výdělek2 753 547 USD
Dvouhra
Poměr zápasů101–95
Tituly4 challengery, 7 Futures
Nejvyšší umístění14. místo (12. srpna 2013)
Dvouhra na Grand Slamu
Australian Open3. kolo (2013, 2014)
French Open3. kolo (2013, 2014)
Wimbledonsemifinále (2013)
US Open2. kolo (2014)
Čtyřhra
Poměr zápasů15–20
Tituly2 challengery, 2 Futures
Nejvyšší umístění47. místo (19. srpna 2013)
Čtyřhra na Grand Slamu
Australian Open2. kolo (2013)
French Openčtvrtfinále (2013)
Wimbledon1. kolo kvalifikace (2012)
US Open1. kolo (2013)
Údaje v infoboxu aktualizovány dne 24. listopadu 2014
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jerzy Filip Janowicz (výslovnost: [ˈjɛʐɨ jaˈnɔvit͡ʂ]IPA; * 13. listopadu 1990 Lodž) je polský profesionální tenista. Ve své dosavadní kariéře na okruhu ATP World Tour nevyhrál žádný turnaj. V roce 2013 na sebe upozornil, když se probojoval do semifinále Wimbledonu. Na challengerech ATP a okruhu ITF získal jedenáct titulů ve dvouhře a čtyři ve čtyřhře.

Na žebříčku ATP byl ve dvouhře nejvýše klasifikován v srpnu 2013 na 14. místě a ve čtyřhře pak v srpnu téhož roku na 59. místě. Trénuje ho Fin Kim Tiilikainen a kondičním koučem je Piotr Grabia.

V polském daviscupovém týmu debutoval v roce 2008 utkáním 1. skupiny zóny Evropy a Afriky proti Bělorusku. Do roku 2013 v soutěži nastoupil k devíti mezistátním utkáním s bilancí 11–6 ve dvouhře a 0–0 ve čtyřhře.

Tenisová kariéra

V roce 2007 se probojoval do finále juniorské dvouhry na US Open, v němž podlehl Litevci Ričardasu Berankisovi a následující sezónu si zahrál finále juniorky French Open 2008,kde nestačil na Tchajwance Yang Tsung-Hua.

Na pařížském turnaji BNP Paribas Masters 2012 na sebe upozornil, když se jako kvalifikant probojoval do finále. Na cestě turnajem porazil pět hráčů elitní dvacítky, včetně světové trojky Andy Murrayho a devítky Janka Tipsareviće. Stal se tak prvním kvalifikantem ve finále události kategorie Masters od roku 2007, kdy se stejný výkon podařil Guillermu Cañasovi. V něm pak podlehl Davidu Ferrerovi. V následné klasifikace se poprvé probojoval do Top 30, když figuroval na 26. místě.

Na Australian Open 2013 hrál jako dvacátý čtvrtý nasazený a vypadl ve třetím kole s turnajovou desítkou Nicolásem Almagrem. Ve druhé fázi turnaje však obdržel pokutu 2 500 amerických dolarů. Během tiebreaku úvodní sady proti Somdevu Devvarmanovi se rozčílil a plivl na čáru poté, co byl ohlášen dobrý míč indického soupeře. Hlavní rozhodčí utkání Marija Cicakovová mu udělila napomenutí. Následně udeřil raketou o konstrukci umpiru. Přestože zkrácenou hru ztratil poměrem 10–12, pětisetový zápas dovedl do vítězného konce.[1]

Finálové účasti na turnajích ATP World Tour

Legenda (před/od 2009)
D – dvouhra; Č – čtyřhra
Grand Slam (0–0)
Tennis Masters Cup /
ATP World Tour Finals (0–0)
ATP Masters Series /
ATP World Tour Masters 1000 (0–1 D; 0–1 Č)
ATP International Series Gold /
ATP World Tour 500 (0–0)
ATP International Series /
ATP World Tour 250 (0–1 D)

Dvouhra: 2 (0–2)

StavČ.DatumTurnajPovrchSoupeř ve fináleVýsledek
Finalista1.4. listopadu 2012Paříž, Francietvrdý (h)Španělsko David Ferrer4–6, 3–6
Finalista2.23. srpna 2014Winston-Salem, Spojené státy tvrdýČesko Lukáš Rosol6–3, 6–7(3–7), 5–7

Čtyřhra: 1 (0–1)

StavČ.DatumTurnajPovrchSpoluhráčSoupeři ve fináleVýsledek
Finalista1.16. března 2013Indian Wells, USAtvrdýFilipíny Treat Conrad HueyUSA Bob Bryan
USA Mike Bryan
3–6, 6–3, [6–10]

Finále na challengerech ATP

Legenda
Challengery (4–2 D; 2 Č)

Dvouhra: 4 (2–2)

StavČ.DatumTurnajPovrchSoupeř ve fináleVýsledek
Vítěz1.12. září 2010Francie Saint-Rémy-de-ProvencetvrdýFrancie Édouard Roger-Vasselin3–6, 7–68, 7–66
Finalista1.21. listopadu 2010Rakousko Salcburktvrdý (h)Irsko Conor Niland65–7, 7–62, 3–6
Finalista2.26. února 2012Německo Wolfsburgkoberec (h)Nizozemsko Igor Sijsling6–4, 3–6, 69–7
Vítěz2.12. května 2012Itálie ŘímantukaLucembursko Gilles Müller7–63, 6–3
Vítěz3.15. července 2012Nizozemsko ScheveningenantukaNizozemsko Matwé Middelkoop6–2, 6–2
Vítěz4.22. července 2012Polsko PoznaňantukaFrancie Jonathan Dasnières de Veigy6–3, 6–3

Finále na juniorce Grand Slamu

Dvouhra juniorů: 2 (0–2)

Finalista

DatumTurnajPovrchFinalistaVýsledek
9. září 2007USA US OpentvrdýLitva Ričardas Berankis6–3, 6–4
8. června 2008Francie French OpenantukaČínská Tchaj-pej Tsung-hua Yang6–3, 7–65

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Jerzy Janowicz na anglické Wikipedii.

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Flag of Ireland.svg
Zelený pruh má znázorňovat většinové katolické obyvatelsto Irska, oranžový pruh reprezentuje protestantskou menšinu a bílý pruh uprostřed znázorňuje mír a harmonii mezi nimi.
Flag of Chinese Taipei for Olympic games.svg
Chinese Taipei Olympic Flag. According to the official website of Chinese Taipei Olympic Committee, Blue Sky(circle) & White Sun(triangles) above the Olympic rings is neither the National Emblem of the Republic of China, nor the Party Emblem of Kuomintang (KMT), but a design in between, where the triangles do not extend to the edge of the blue circle, as registered at International Olympic Committee in 1981 and digitally rendered in 2013. Besides, the blue outline of the five-petaled plum blossom is broader than the red one. Moreover, the CMYK code of the blue one and the Blue Sky & White Sun is "C100-M100-Y0-K0", and different from the Olympic rings (C100-M25-Y0-K0). Note that it's the only version recognized by IOC.
Janowicz Jerzy (8620112430).jpg
Autor: Sławek, Licence: CC BY-SA 2.0
Jerzy Janowicz, polski tenisista.