Jesení (přírodní památka)

Zdroje k infoboxu
Zdroje k infoboxu
Přírodní památka
Jesení
IUCN kategorie III (Přírodní památka)
Chybí zde svobodný obrázek
Základní informace
Vyhlášení13. dubna 2011
VyhlásilKrajský úřad Jihočeského kraje
Nadm. výška472–478 m n. m.
Rozloha1,29 ha[1][2]
Poloha
StátČeskoČesko Česko
OkresTábor
UmístěníRatibořice u Tábora
Souřadnice
Jesení
Jesení
Další informace
Kód1293
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Přírodní památky v Česku

Jesení je přírodní památka v okrese Tábor. Nachází se v Táborské pahorkatině, v údolí Malenínského potoka, dva kilometry severozápadně od Ratibořských Hor. Předmětem ochrany je rozsáhlý a mimořádně cenný komplex rašelinných a vlhkých lučních společenstev s množstvím chráněných a významných druhů rostlin a živočichů.

Přírodní poměry

Mykoflóra

V prostoru přírodní památky byl nalezen nepůvodní květnatec Archerův.

Flóra

Botanicky nejhodnotnější částí celého komplexu jsou ostřicové porosty v okolí pramenišť. Mimo 15 druhů ostřice (ohrožené ostřice přioblá a ostřice Hartmanova, dále ostřice měchýřkatá, ostřice šedavá, ostřice zaječí, ostřice ježatá, ostřice obecná, ostřice prosová, ostřice zobánkatá) se zde vyskytují i rašeliníky a další vlhkomilné mechy, třtina šedavá, suchopýr úzkolistý, sítina rozkladitá, sítina niťovitá, přeslička bahenní i přeslička poříční. Z vzácných druhů zde rostou vachta trojlistá, prstnatec májový a hadí mord nízký.[3] Objevuje se tu také starček potoční, kozlík dvoudomý, blatouch bahenní, pryskyřník zlatožlutý, kohoutek luční, violka bahenní, děhel lesní, vrbina obecná, vrbina penízková, svízel bahenní či svízel slatinný.

Mnohem rozsáhlejší jsou však porosty bezkolence modrého, který doplňují psárka luční a medyněk vlnatý. Z bylin se vyskytují krvavec toten, čertkus luční, olešník kmínolistý, vzácný vemeník dvoulistý, všivec lesní, ostřice blešní i ostřice stinná.

Na levém břehu Malenínského potoka dominují porosty chrastice rákosovité a tužebníku jilmového. Kromě nich tu rostou pcháč bahenní, kyprej vrbice, kopřiva dvoudomá nebo třtina křovištní.

Fauna

Bohaté rostlinstvo doplňuje neméně široké spektrum bezobratlých živočichů, především hmyzu – zachycena byla kněžice kovová, vzácní drabčíci Tachinus discoideus a Falagria thoracica, slunéčko Coccinella hieroglyphica, hloubilka Stiphrosoma sabulosum, květilka Botanophila seneciella, temnatka běžná i vrtule Dithryca guttularis.

Odkazy

Reference

  1. Otevřená data AOPK ČR. Dostupné online. [cit. 2020-11-19]
  2. Nationally designated areas inventory. Dostupné online. [cit. 2021-06-26]
  3. Informační leták k PP Jesení a PP Stříbrná Huť. www.kraj-jihocesky.cz [online]. [cit. 2010-11-20]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-10-17. 

Literatura

  • ALBRECHT, Josef, a kol. Českobudějovicko. Redakce Peter Mackovčin, Josef Albrecht. Praha: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR a EkoCentrum Brno, 2003. 807 s. (Chráněná území České republiky; sv. VIII. Českobudějovicko). ISBN 80-86064-65-4. S. 445. 

Média použitá na této stránce

Information-silk.svg
Autor: , Licence: CC BY 2.5
A tiny blue 'i' information icon converted from the Silk icon set at famfamfam.com
No nature photo cs.svg
Autor: , Licence: CC BY-SA 4.0
Náhrada chybějící fotky chráněného území v češtině
Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Relief Map of Czech Republic.png
Autor: derivative work Виктор_В, Licence: CC BY-SA 3.0
Relief map of the Czech Republic
Green pog.svg
Shiny green button/marker widget.