Jessica Pegulaová
| Jessica Pegulaová | |
|---|---|
_(48199119221).jpg) Jessica Pegulaová na French Open 2019 | |
| Stát |  Spojené státy americké |
| Datum narození | 24. února 1994 (30 let) |
| Místo narození | Buffalo, New York, Spojené státy americké |
| Bydliště | Boca Raton, Florida, Spojené státy americké |
| Výška | 170 cm |
| Profesionál od | 2009 |
| Držení rakety | pravou rukou, bekhend obouruč |
| Výdělek | 13 312 050 USD |
| Tenisová raketa | Yonex |
| Dvouhra | |
| Poměr zápasů | 415–241 |
| Tituly | 5 WTA |
| Nejvyšší umístění | 3. místo (24. října 2022) |
| Dvouhra na Grand Slamu | |
| Australian Open | čtvrtfinále (2021, 2022, 2023) |
| French Open | čtvrtfinále (2022) |
| Wimbledon | čtvrtfinále (2023) |
| US Open | čtvrtfinále (2022) |
| Velké turnaje ve dvouhře | |
| Turnaj mistryň | finále (2023) |
| Olympijské hry | 1. kolo (2020) |
| Čtyřhra | |
| Poměr zápasů | 225–136 |
| Tituly | 7 WTA, 1 WTA 125, 7 ITF |
| Nejvyšší umístění | 1. místo (11. září 2023) |
| Čtyřhra na Grand Slamu | |
| Australian Open | semifinále (2023) |
| French Open | finále (2022) |
| Wimbledon | čtvrtfinále (2024) |
| US Open | čtvrtfinále (2023) |
| Velké turnaje ve čtyřhře | |
| Turnaj mistryň | základní skupina (2022, 2023) |
| Olympijské hry | 2. kolo (2020) |
| Smíšená čtyřhra na Grand Slamu | |
| Australian Open | 1. kolo (2022, 2023) |
| French Open | 1. kolo (2022) |
| Wimbledon | 1. kolo (2021) |
| US Open | finále (2023) |
| Údaje v infoboxu aktualizovány dne 8. března 2024 Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Jessica Pegulaová (nepřechýleně Pegula, * 24. února 1994 Buffalo) je americká profesionální tenistka. V roce 2023 byla se spoluhráčkou Coco Gauffovou tři týdny světovou jedničkou ve čtyřhře, a to ve dvou obdobích.[1] Ve své dosavadní kariéře na okruhu WTA Tour vyhrála pět turnajů ve dvouhře a sedm ve čtyřhře. Jednu deblovou trofej přidala v sérii WTA 125. V rámci okruhu ITF získala sedm titulů ve čtyřhře.[2]
Na žebříčku WTA byla ve dvouhře nejvýše klasifikována v říjnu 2022 na 3. místě a ve čtyřhře v září 2023 na 1. místě.[3]
V americkém týmu Billie Jean King Cupu debutovala v roce 2019 sanantonijskou baráží Světové skupiny proti Švýcarsku, v níž za rozhodnutého stavu prohrála čtyřhru v páru s Jennifer Bradyovou. Američanky zvítězily 3:2 na zápasy. Do dubna 2024 v soutěži nastoupila ke třem mezistátním utkáním s bilancí 3–1 ve dvouhře a 1–1 ve čtyřhře.[4]
Spojené státy americké reprezentovala na odložených Letních olympijských hrách 2020 v Tokiu. V ženské dvouhře na úvod podlehla pozdější olympijské šampionce Belindě Bencicové ze Švýcarska. V ženské čtyřhře vytvořila čtvrtou nasazenou dvojici s Bethanií Mattekovou-Sandsovou. Ve čtvrtfinále však nestačily na Brazilky Lauru Pigossiovou a Luisu Stefaniovou, které si poté odvezly bronzové medaile.
V úvodním ročníku smíšené týmové soutěže United Cup 2023 byla ženskou jedničkou amerického týmu, který turnaj vyhrál po finálovém vítězství nad Itálii.[5]
Soukromý život
Narodila se roku 1994 v Buffalu do rodiny amerického miliardáře Terrence Peguly a jeho druhé manželky, korejsko-americké podnikatelky Kim Pegulaové. Rodiče spoluvlastní kluby Buffalo Bills (NFL) a Buffalo Sabres (NHL).[6] Otcovo jmění pochází z podnikání v oblasti těžby zemního plynu pomocí frakování. Jeho podnik byl v roce 2010 prodán společnosti Royal Dutch Shell za 4,7 miliardy dolarů. Časopis Forbes majetek otce k březnu 2024 odhadoval na 6,8 miliardy dolarů.[7]
Z otcovy strany má čtyři sourozence, z toho dva vlastní. Matka se narodila v Soulu v Jižní Koreji,[8] ale rodiče ji odložili před policejní stanicí. V pěti letech byla adoptována americkou rodinou Kerrových.[9]
Tenisová kariéra
Na US Open 2011 obdržela s Taylor Townsendovou divokou kartu do ženské čtyřhry, v níž vypadly ve třetím kole s třetím nasazeným párem Vania Kingová a Jaroslava Švedovová. První titul na okruhu WTA Tour vybojovala ve 25 letech na washingtonském Citi Open 2019. V závěrečném duelu dovolila Italce Camile Giorgiové uhrát jen čtyři gamy.[10]
Do čtvrtfinále Australian Open 2021 postoupila po výhrách nad úřadující finalistkou US Open Viktorií Azarenkovou, bývalou šampionkou newyorského grandslamu Samanthou Stosurovou, Kristinou Mladenovicovou a ukrajinskou světovou pětkou Elinou Svitolinovou. Poté však nenašla recept na krajanku Shelby Bradyovou, přestože získala úvodní set. S Coco Gauffovou se probojovaly do finále čtyřhry grandslamového French Open 2022, v němž podlehly Francouzkám Caroline Garciaové a Kristině Mladenovicové ve dvou setech.[11]
.jpg)
Přes Dánku Caroline Wozniackou postoupila do finálového duelu na lednovém ASB Classic 2020 v Aucklandu. Z něho však odešla poražena od nejvýše nasazené, 38leté Američanky Sereny Williamsové, která odehrála poslední finále v kariéře.[12]
Druhou singlovou trofej a první v kategorii WTA 1000 vybojovala na mexickém Guadalajara Open Akron 2022, kam přijela jako pátá hráčka žebříčku. Cestou soutěží vyřadila čtyři grandslamové šampionky v řadě, Jelenu Rybakinovou, Biancu Andreescuovou, Sloane Stephensovou a Viktorii Azarenkovou. Ve druhém kole proti Rybakinové přitom odvrátila tři mečboly. Trofej si odvezla po závěrečné výhře nad šestou ženou klasifikace Marií Sakkariovou z Řecka, znamenající desáté vítězství nad členkou první světové desítky. V kategorii WTA 1000 vylepšila finálovou účast z květnového Mutua Madrid Open 2022 a premiérově se stala světovou trojkou ve dvouhře. V témže říjnovém vydání žebříčku se posunula i na třetí místo ve čtyřhře.[13] Výsledky z celého roku znamenaly, že se 13. října jako třetí v pořadí kvalifikovala na Turnaj mistryň, ten rok konaném v texaském Fort Worth.[14] O den později si pak zajistila účast v deblu v páru s Gauffovou.[15] Staly se tak prvními účastnicemi Turnaje mistryň od sester Williamsových v roce 2009, které nastoupily do dvouhry a vytvořily i společný pár ve čtyřhře.[16][17] V ženské dvouhře odešla poražena, když proti Sakkariové, Džabúrové a Sabalenkové hrála dohromady jeden set. Bez výhry pro ni skončila i delové části soutěže.
_04_(cropped).jpg)
Sezónu 2023 otevřela na premiérovém ročníku týmové soutěže United Cupu. Americký tým soutěž jednoznačně ovládl, když ve finále zdolal Itálii. Na celém turnaji Američané z dvaceti dvouher prohrály pouze dvě – z toho Pegulaová hned na úvod s Češkou Kvitovou. V rámci semifinálového utkání proti Polsku porazila poprvé v kariéře světovou jedničku, když na šestý pokus přehrála Igu Świątekovou.[5][18][19]
Sbírku čtvrtfinálových účastí na grandslamech zkompletovala ve Wimbledonu 2023, do něhož prošla v pozici nasazení čtyřky se ztrátou jediného setu v prvním kole od Davisová. Ani ze šestého souboje v této fázi grandslamu neodešla vítězně, když ji zastavila čtyřicátá druhá hráčka žebříčku Markéta Vondroušová, přestože nad Češkou v rozhodující sadě vedla již 4–1 na gamy a měla brejkbol na vedení 5–1, aby ztratila následující pět her v řadě.[20][21] Třetí kariérní titul a druhý z kategorie WTA 1000 získala na montréalském National Bank Open 2023. Ve čtvrtfinále porazila deblovou spoluhráčku Gauffovou, v semifinále pak podruhé v kariéře zdolala úřadující světovou jedničku Świątekovou a v boji o titul pak deklasovala vyčerpanou osmnáctou hráčku žebříčku Ljudmilu Samsonovovou za pouhých 49 minut, během nichž ztratila jedinou hru.[22][23]
Čtvrtou singlovou trofej na túře WTA si odvezla ze soulského Korea Open 2023, kde byla z pozice světové čyřky nejvýše nasazenou. Do finále prošla přes Belgičanku Yaninu Wickmayerovou a v něm pak porazila 124. hráčku žebříčku Jüan Jüe z Číny. Poprvé v kariéře tak vyhrála více než jednu singlovou trofej v sezóně. Závěrečné vítězství znamenalo 53. sezónní výhru, čímž se ve statistice výher 2023 vyrovnala druhé Sabalenkové. Při závěrečném ceremoniálu uvedla, že vítězství pro ni jako dceru Jihokorejky ze Soulu, mělo zvláštní náboj.[24][25] Podruhé v řadě se kvalifikovala na Turnaj mistryň, WTA Finals 2023 hrané v Cancúnu. Základní skupinu vyhrála bez ztráty setu, když porazila světovou čtyřku Jelenu Rybakinovou, devítku Marii Sakkariovou i jedničku Arynu Sabalenkovou. Dosáhla tak třetí sezónní výhry nad první hráčkou klasifikace, čímž navázala na předchozí semifinálová vítězství nad první Świątekovou z United Cupu a Canadian Open 2023. V semifinále přehrála světovou trojku a deblovou spoluhráčku Coco Gauffovou.[26] V utkání o titul ji však deklasovala Świąteková, proti níž uhrála jediný game.[27] Stala se tak první tenistkou od zavedení žebříčku WTA v roce 1975, která se na jediném turnaji utkala s prvními čtyřmi ženami světové klasifikace.[28]
Finále na Grand Slamu
Ženská čtyřhra: 1 (0–1)
| Stav | rok | turnaj | povrch | spoluhráčka | soupeřky ve finále | výsledek |
|---|---|---|---|---|---|---|
| Finalistka | 2022 | French Open | antuka | Coco Gauffová |  Caroline Garciaová Kristina Mladenovicová | 6–2, 3–6, 2–6 |
Smíšená čtyřhra: 1 (0–1)
| Stav | rok | turnaj | povrch | spoluhráč | soupeři ve finále | výsledek |
|---|---|---|---|---|---|---|
| Finalistka | 2023 | US Open | tvrdý | Austin Krajicek |  Anna Danilinová Harri Heliövaara | 3–6, 4–6 |
Finále Turnaje mistryň
Dvouhra: 1 (0–1)
| Stav | rok | turnaj | povrch | soupeřka ve finále | výsledek |
|---|---|---|---|---|---|
| Finalistka | 2023 | Cancún, Mexiko | tvrdý |  Iga Świąteková | 1–6, 0–6 |
Finále na okruhu WTA Tour
| Legenda | |
|---|---|
| D – dvouhra; Č – čtyřhra | |
| Grand Slam (0–1 Č) | |
| Turnaj mistryň (0–1 D) | |
| Premier Mandatory & Premier 5 / WTA 1000 (2–1 D; 3–2 Č) | |
| Premier / WTA 500 (1–2 D; 2–1 Č) | |
| International / WTA 250 (2–2 D; 2–0 Č) | |
Dvouhra: 11 (5–6)
| Stav | č. | datum | turnaj | kategorie | povrch | soupeřka ve finále | výsledek |
|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Finalistka | 1. | 16. září 2018 | Québec, Kanada | International | koberec (h) | Pauline Parmentierová | 5–7, 2–6 |
| Vítězka | 1. | 4. srpna 2019 | Washington, D.C., Spojené státy | International | tvrdý |  Camila Giorgiová | 6–2, 6–2 |
| Finalistka | 2. | 12. ledna 2020 | Auckland, Nový Zéland | International | tvrdý | Serena Williamsová | 3–6, 4–6 |
| Finalistka | 3. | 7. května 2022 | Madrid, Španělsko | WTA 1000 | antuka |  Ons Džabúrová | 5–7, 6–0, 2–6 |
| Vítězka | 2. | 23. října 2022 | Guadalajara, Mexiko | WTA 1000 | tvrdý |  Maria Sakkariová | 6–2, 6–3 |
| Finalistka | 4. | 18. února 2023 | Dauhá, Katar | WTA 500 | tvrdý | Iga Świąteková | 3–6, 0–6 |
| Vítězka | 3. | 13. srpna 2023 | Montréal, Kanada | WTA 1000 | tvrdý | Ljudmila Samsonovová | 6–1, 6–0 |
| Finalistka | 5. | 1. října 2023 | Tokio, Japonsko | WTA 500 | tvrdý | Veronika Kuděrmetovová | 5–7, 1–6 |
| Vítězka | 4. | 15. října 2023 | Soul, Jižní Korea | WTA 250 | tvrdý |  Jüan Jüe | 6–2, 6–3 |
| Finalistka | 6. | 6. listopadu 2023 | Turnaj mistryň, Cancún, Mexiko | Turnaj mistryň | tvrdý | Iga Świąteková | 1–6, 0–6 |
| Vítězka | 5. | 23. června 2024 | Berlín, Německo | WTA 500 | tráva | Anna Kalinská | 6–7(0–7), 6–4, 7–6(7–3) |
Čtyřhra: 11 (7–4)
| Stav | č. | datum | turnaj | kategorie | povrch | spoluhráčka | soupeřka ve finále | výsledek |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Vítězka | 1. | 9. ledna 2022 | Melbourne, Austrálie | WTA 250 | tvrdý | Asia Muhammadová | Sara Erraniová Jasmine Paoliniová | 6–3, 6–1 |
| Vítězka | 2. | 25. února 2022 | Dauhá, Katar | WTA 1000 | tvrdý | Cori Gauffová |  Veronika Kuděrmetovová  Elise Mertensová | 6–3, 5–7, [10–5] |
| Finalistka | 1. | 5. června 2022 | French Open, Paříž, Francie | Grand Slam | antuka | Coco Gauffová | Caroline Garciaová Kristina Mladenovicová | 6–2, 3–6, 2–6 |
| Vítězka | 3. | 6. srpna 2022 | Washington, D.C., Spojené státy | WTA 250 | tvrdý |  Erin Routliffeová | Anna Kalinská Caty McNallyová | 6–3, 5–7, [12–10] |
| Vítězka | 4. | 14. srpna 2022 | Toronto, Kanada | WTA 1000 | tvrdý | Coco Gauffová | Nicole Melichar-Martinezová  Ellen Perezová | 6–4, 6–7(5–7), [10–5] |
| Vítězka | 5. | 16. října 2022 | San Diego, Spojené státy | WTA 500 | tvrdý | Coco Gauffová |  Gabriela Dabrowská  Giuliana Olmosová | 1–6, 7–5, [10–4] |
| Vítězka | 6. | 17. února 2023 | Dauhá, Katar (2) | WTA 500 | tvrdý | Coco Gauffová |  Ljudmyla Kičenoková  Jeļena Ostapenková | 6–4, 2–6, [10–7] |
| Vítězka | 7. | 2. dubna 2023 | Miami, Spojené státy | WTA 1000 | tvrdý | Coco Gauffová | Leylah Fernandezová Taylor Townsendová | 7–6(8–6), 6–2 |
| Finalistka | 2. | 7. května 2023 | Madrid, Španělsko | WTA 1000 | antuka | Coco Gauffová | Viktoria Azarenková Beatriz Haddad Maiová | 1–6, 4–6 |
| Finalistka | 3. | 20. května 2023 | Řím, Itálie | WTA 1000 | antuka | Coco Gauffová | Storm Hunterová Elise Mertensová | 4–6, 4–6 |
| Finalistka | 4. | 3. března 2024 | San Diego, Spojené státy | WTA 500 | tvrdý | Desirae Krawczyková | Nicole Melichar-Martinezová Ellen Perezová | 1–6, 2–6 |
Finále série WTA 125
| Legenda | |
|---|---|
| D – dvouhra; Č – čtyřhra | |
| WTA 125 (0–1 D; 1–1 Č) | |
Dvouhra: 1 (2–1)
| Stav | č. | datum | turnaj | povrch | soupeřka ve finále | výsledek |
|---|---|---|---|---|---|---|
| Finalistka | 1. | 27. ledna 2019 | Newport Beach, Spojené státy | tvrdý | Bianca Andreescuová | 6–0, 4–6, 2–6 |
Čtyřhra: 2 (1–1)
| Stav | č. | datum | turnaj | povrch | spoluhráčka | soupeřky ve finále | výsledek |
|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Vítězka | 1. | 18. listopadu 2018 | Houston, Spojené státy | tvrdý | Maegan Manasseová | Desirae Krawczyková Giuliana Olmosová | 1–6, 6–4, [10–8] |
| Finalistka | 2. | březen 2020 | Indian Wells, Spojené státy | tvrdý | Caty McNallyová | Asia Muhammadová Taylor Townsendová | 4–6, 4–6 |
Chronologie výsledků na Grand Slamu
Dvouhra
| Turnaj | 2011 | 2012 | 2013 | 2014 | 2015 | 2016 | 2017 | 2018 | 2019 | 2020 | 2021 | 2022 | 2023 | 2024 | SR | V–P |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Australian Open | A | A | 1Q | A | A | 2Q | A | A | A | 1. kolo | ČF | ČF | ČF | 2. kolo | 0 / 5 | 13–5 |
| French Open | A | A | 2Q | A | 3Q | 1Q | A | A | 1. kolo | 1. kolo | 3. kolo | ČF | 3. kolo | A | 0 / 5 | 8–5 |
| Wimbledon | A | A | 1Q | A | 3Q | 2Q | A | A | 1. kolo | NH | 2. kolo | 3. kolo | ČF | 2. kolo | 0 / 5 | 8–5 |
| US Open | 2Q | 2Q | A | A | 2. kolo | 1. kolo | 1Q | 3Q | 1. kolo | 3. kolo | 3. kolo | ČF | 4. kolo | 0 / 7 | 12–7 | |
| výhry–prohry | 0–0 | 0–0 | 0–0 | 0–0 | 1–1 | 0–1 | 0–0 | 0–0 | 0–3 | 2–3 | 9–4 | 14–4 | 13–4 | 2–2 | 0 / 22 | 41–22 |
Čtyřhra
| Turnaj | 2011 | 2012 | 2013 | 2014 | 2015 | 2016 | 2017 | 2018 | 2019 | 2020 | 2021 | 2022 | 2023 | 2024 | SR | V–P |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Australian Open | A | A | A | A | A | A | A | A | A | 2. kolo | 1. kolo | 2. kolo | SF | A | 0 / 4 | 6–4 |
| French Open | A | A | A | A | A | A | A | A | 3. kolo | ČF | 2. kolo | F | SF | A | 0 / 5 | 15–5 |
| Wimbledon | A | A | A | A | A | A | A | A | 1. kolo | NH | 3. kolo | A | 3. kolo | ČF | 0 / 4 | 7–4 |
| US Open | 3. kolo | 2. kolo | A | A | 1. kolo | 1. kolo | A | A | 1. kolo | 2. kolo | 1. kolo | 1. kolo | ČF | 0 / 9 | 7–9 | |
| výhry–prohry | 2–1 | 1–1 | 0–0 | 0–0 | 0–1 | 0–1 | 0–0 | 0–0 | 2–3 | 5–3 | 3–4 | 6–3 | 13–4 | 3–1 | 0 / 22 | 35–22 |
| Legenda | |||
|---|---|---|---|
| SR | poměr vyhraných turnajů ku všem odehraným | W–L V–P | výhry–prohry |
| NH | daný rok se turnaj nekonal | A | turnaje se hráč nezúčastnil |
| 1Q / LQ | prohra v (kole) kvalifikace | 1k / 1R | prohra v daném kole turnaje |
| QF / ČF | prohra ve čtvrtfinále | SF | prohra v semifinále |
| F | prohra ve finále | Vítěz | vítězství v turnaji |
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Jessica Pegula na anglické Wikipedii.
- ↑ Gauff and Pegula capture World No.1 doubles ranking. Women's Tennis Association [online]. 2023-09-08 [cit. 2024-03-08]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Jessica Pegulaová na stránkách Mezinárodní tenisové federace (anglicky), přístup: 8. března 2024
- ↑ Jessica Pegulaová na stránkách Ženské tenisové asociace (anglicky), přístup: 8. března 2024
- ↑ Jessica Pegulaová na stránkách Billie Jean King Cupu (anglicky), přístup: 8. března 2024
- ↑ a b U.S. clinches United Cup title with win vs. Italy. Women's Tennis Association [online]. 2023-01-08 [cit. 2023-01-09]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ AP. Jessica Pegula, daughter of Bills' owners, wins Citi Open. USA Today [online]. WASHINGTON: 2019-08-04 [cit. 2019-09-24]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Terrence Pegula. Real Time Net Worth. [online]. Forbes, 2024-03-08 [cit. 2024-03-08]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ YONHAP. After early tournament exit, half Korean tennis player turns eyes to business. The Korea Herald [online]. 2019-09-16 [cit. 2019-09-24]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ MAIORANA, Sal: Kim Pegula: From orphan to NFL owner. (Kim Pegulaová: Od sirotka k majitelce klubu NFL.) Democrat and Chronicle, Dostupné online. 1. května 2018 (anglicky).
- ↑ DEMEYER, Tess. American Jessica Pegula captures first career women’s singles title at Citi Open. eu.usatoday.com [online]. USA Today, 2019-08-04 [cit. 2019-11-13]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Garcia, Mladenovic top Gauff, Pegula to win French Open doubles title. Women's Tennis Association [online]. 2022-06-05 [cit. 2022-06-05]. Dostupné online.
- ↑ Ondřej Jirásek, Luboš Zabloudil, TenisPortal.cz. Serena zlomila sérii finálových porážek a v Aucklandu získala první titul po mateřské pauze [online]. TenisPortal.cz, 2020-01-12 [cit. 2020-02-19]. Dostupné online.
- ↑ Pegula wins Guadalajara for first WTA 1000 title of career. Women's Tennis Association [online]. 2022-10-24 [cit. 2022-10-25]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Pegula qualifies for WTA Finals; two doubles teams secure their places. Women's Tennis Association [online]. 2022-10-13 [cit. 2023-09-02]. Dostupné online.
- ↑ Coco Gauff and Jessica Pegula qualify for 2022 WTA Finals. Women's Tennis Association [online]. [cit. 2023-09-02]. Dostupné online.
- ↑ Road to the WTA Finals: Coco Gauff. Women's Tennis Association [online]. [cit. 2022-10-29]. Dostupné online.
- ↑ Gauff, Pegula successfully defend Doha doubles title. Women's Tennis Association [online]. 2023-02-17 [cit. 2023-02-19]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Taylor Fritz Clinches Inaugural United Cup For United States. ATP Tour, Inc. [online]. 2023-01-08 [cit. 2023-01-09]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ United States win United Cup. Tennis Majors [online]. 2023-01-08 [cit. 2023-01-09]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Vondrousova holds off Pegula to reach Wimbledon semifinals. Women's Tennis Association [online]. 2023-07-11 [cit. 2023-07-11]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ JIRÁSEK, Ondřej. Obrat z říše snů. Vondroušová vyhrála bitvu s Pegulaovou a je v semifinále Wimbledonu!. TenisPortal.cz [online]. 2023-07-11 [cit. 2023-07-11]. Dostupné online.
- ↑ No.3 Pegula wins Montreal to capture second WTA 1000 title. Women's Tennis Association [online]. 2023-08-14 [cit. 2023-08-14]. Dostupné online.
- ↑ ZABLOUDIL, Luboš. Samsonovová odehrála životní turnaj. Po výhře nad Rybakinovou prohrála až v největším finále. TenisPortal.cz [online]. 2023-08-14 [cit. 2023-08-14]. Dostupné online.
- ↑ Pegula wins Seoul to capture second title of the season. Women's Tennis Association [online]. 2023-10-15 [cit. 2023-10-15]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ HILSUM, James. Jessica Pegula cruises past Yuan Yue to win Korea Open to claim third title of the year - 'It's really special'. www.eurosport.com [online]. Eurosport.com, 2023-10-15 [cit. 2023-10-15]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Pegula tops Gauff to reach WTA Finals title match. ESPN.com [online]. 2023-11-05 [cit. 2023-11-07]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Swiatek tops Pegula for WTA Finals title, regains No.1 ranking. Women's Tennis Association [online]. 2023-11-06 [cit. 2023-11-07]. Dostupné online.
- ↑ NGUYEN, Courtney. Swiatek vs. Pegula: Everything you need to know about the Cancun final. Women's Tennis Association [online]. 2023-11-06 [cit. 2023-11-06]. Dostupné online. (anglicky)
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Jessica Pegulaová na Wikimedia Commons - Jessica Pegulaová na stránkách Ženské tenisové asociace (anglicky)
- Jessica Pegulaová na stránkách Mezinárodní tenisové federace (anglicky)
- Jessica Pegulaová na stránkách Billie Jean King Cupu (anglicky)
- Jessica Pegulaová v databázi Olympedia (anglicky)
- Jessica Pegulaová na Instagramu
| Předchůdce | Jessica Pegulaová | Nástupce |
|---|---|---|
Kateřina Siniaková Elise Mertensová | Světová jednička ve čtyřhře 11. 9. 2023 – 17. 9. 2023 23. 10. 2023 – 5. 10. 2023 | Kateřina Siniaková Storm Hunterová |
Média použitá na této stránce
.svg)
Finská vlajka
This is the national flag of Belgium, according to the Official Guide to Belgian Protocol. It has a 13:15 aspect ratio, though it is rarely seen in this ratio.
Its colours are defined as Pantone black, Pantone yellow 115, and Pantone red 032; also given as CMYK 0,0,0,100; 0,8.5,79,0; and 0,94,87,0.
.svg)
Flag of Australia, when congruence with this colour chart is required (i.e. when a "less bright" version is needed).
See Flag of Australia.svg for main file information..svg)
Flag of Canada introduced in 1965, using Pantone colors. This design replaced the Canadian Red Ensign design.
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
.svg)
Při zobrazení tohoto souboru lze snadno přidat orámování
Chinese Taipei Olympic Flag. According to the official website of Chinese Taipei Olympic Committee, Blue Sky(circle) & White Sun(triangles) above the Olympic rings is neither the National Emblem of the Republic of China, nor the Party Emblem of Kuomintang (KMT), but a design in between, where the triangles do not extend to the edge of the blue circle, as registered at International Olympic Committee in 1981 and digitally rendered in 2013. Besides, the blue outline of the five-petaled plum blossom is broader than the red one. Moreover, the CMYK code of the blue one and the Blue Sky & White Sun is "C100-M100-Y0-K0", and different from the Olympic rings (C100-M25-Y0-K0). Note that it's the only version recognized by IOC.
Autor: Hameltion, Licence: CC BY-SA 4.0
Jessica Pegula at practice on Yannick Noah Day at Roland Garros 2023