Jestřábník hladký

Jak číst taxoboxJestřábník hladký
alternativní popis obrázku chybí
Kvetoucí jestřábník hladký (Hieracium laevigatum)
Vědecká klasifikace
Říšerostliny (Plantae)
Podříšecévnaté rostliny (Tracheobionta)
Odděleníkrytosemenné (Magnoliophyta)
Třídavyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řádhvězdnicotvaré (Asterales)
Čeleďhvězdnicovité (Asteraceae)
Podčeleďčekankové (Cichorioideae)
TribusCichorieae
Rodjestřábník (Hieracium)
Binomické jméno
Hieracium laevigatum
Willd., 1803
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Květenství
Úbor s květy

Jestřábník hladký (Hieracium laevigatum) je vytrvalá rostlina vysoká při kvetení až k 1 metru. Vykvétá v letních měsících žlutými květy sestavenými do mnoha úborů. V české přírodě je tento původní druh poměrně častou rostlinou.[1][2]

Rozšíření

Rostlina je původní téměř v celé Evropě a dále na Kavkaze i v asijské části Turecka. Nevyskytuje se pouze na západě Pyrenejského poloostrova, na Balkánském poloostrově, ve Skandinávii a na Britských ostrovech.

V České republice roste s rozdílnou frekvencí výskytu po celém území. Běžnou rostlinou je ve většině Čech, kdežto vzácnou na východě Moravy. Je známá z nejvyššího místa 1400 m n. m. ze Studniční hory v Krkonoších.[2][3]

Ekologie

Jestřábník hladký roste ve světlých doubravách, dubohabřinách, bučinách i v křovinatých lemech, na suchých krátkostébelných loukách i podél lesních cest, stejně jako na silničních či železničních náspech a v blízkosti těžby či skladování písku nebo rašeliny. Vyskytuje se na slabě kyselých, minerálně chudých půdách na podloží ze silikátových hornin. V Česku je obvyklý především v termofytiku a mezofytiku. Kvete od června do srpna.

Je velmi proměnlivý druh závisející svým vzhledem i na půdních a klimatických podmínkách. Vyskytuje se ve čtrnácti uznávaných poddruzích a mnoha dalších neschválených. V české přírodě je znám pouze jeden, nominátní poddruh Hieracium laevigatum subsp. laevigatum. Podstatou této proměnlivosti je zřejmě triploidní počet chromozomů 2n = 27 u středoevropských populací, který zapříčiňuje převážně apomiktické rozmnožování. Diploidní počet chromozomů 2n = 18 se u rostlin rostoucích ve střední Evropě nevyskytuje.[1][2][3][4][5]

Popis

Vyšší, vytrvalá bylina vysoká 30 až 100 cm, její lodyha je olistěná pěti až dvacíti střídavými listy s řapíky a vyrůstá často bez přízemní listové růžice nebo je tato v době kvetení již uschlá. Obvykle větvená lodyha je přímá, v dolní části někdy lysá a nachově naběhlá, jinak je zelená a chlupatá. Listy v případné růžici jsou řapíkaté, obkopinaté až eliptické s tupým vrcholem, 5 až 13 cm dlouhé a 2 až 3 cm široké a po okraji drobně zubaté. Lodyžní listy s řapíkem 1 až 2 cm dlouhým se směrem k vrcholu zmenšují, ty spodní mají čepel podlouhle eliptickou až kopinatou, bývají 8 až 18 cm dlouhé a 2 až 3 cm široké, na vrcholu jsou špičaté a po obvodě zubaté s dopředu zahnutými zuby.

Na konci lodyhy a jejích větví vyrůstají ve volných okolíkovitých vrcholících středně velké květní úbory o počtu 10 až 30. Dolní větve okolíku jsou nápadně oddálené, délka stopky středního úboru bývá 1 až 2,5 cm dlouhá, všechny stopky jsou hustě žláznatě chlupaté a porostlé drobnými listeny. Úbor je válcovitě vejčitý a okolo 1 cm vysoký. Zákrov má četné, nepravidelně střechovitě uspořádané, přitisklé listeny barvy světle až tmavě hnědozelené a porostlé chlupy. V úboru jsou oboupohlavné květy, všechny mají korunu s 2 cm dlouhou žlutou, plochou, jazykovitou ligulou, která má na vrcholu pět zoubků. V koruně je pět tyčinek s prašníky a ven vyčnívající čnělka se žlutými nebo olivovými bliznovými rameny. Kalich je přeměněn v chmýr s krátkými štětinkami. Rostliny se rozmnožují převážně apomikticky, i když je pravděpodobné občasné pohlavní rozmnožování opylujícím hmyzem přilétajícím pro nektar. Plod je tmavě hnědá, 2 až 3 mm dlouhá ochmýřená nažka.[1][2][4][5]

Možnost záměny

Jestřábník hladký bývá v české přírodě nejčastěji zaměňován za jestřábník savojský (Hieracium sabaudum) nebo jestřábník okoličnatý (Hieracium umbellatum). Jestřábník savojský se pohledově odlišuje tmavšími zákrovy a především pravidelně se kryjícími zákrovními listeny, navíc kvete později. Jestřábník okoličnatý má lodyhy a větve porostlé větším počtem úzkých listů a má zelené zákrovní listeny zahnuté směrem ven.[1][6]

Odkazy

Reference

  1. ↑ a b c d MRÁZEK, Tomáš. BOTANY.cz: Jestřábník hladký [online]. O. s. Přírodovědná společnost, BOTANY.cz, rev. 2013-12-08 [cit. 2021-02-15]. Dostupné online. 
  2. ↑ a b c d SLAVÍK, Bohumil; ŠTĚPÁNKOVÁ, Jitka. Květena ČR, díl 7. Praha: Academia, 2004. 767 s. ISBN 80-200-1161-7. Kapitola Hieracium laevigatum, s. 612–616. 
  3. ↑ a b POWO: Hieracium laevigatum [online]. Board of Trustees of the Royal Botanic Gardens, Kew, UK, rev. 2021 [cit. 2021-02-15]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. ↑ a b CHYTRÝ, Milan; PYŠEK, Petr; LEPŠ, Jan et al. PLADIAS: Inula conyzae [online]. Botanický ústav AV ČR, Masarykova univerzita v Brně, Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, rev. 2014–2018 [cit. 2021-02-15]. Dostupné online. 
  5. ↑ a b Wilde planten: Hieracium laevigatum [online]. Wilde planten in Nederland en België, NL [cit. 2021-02-15]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-03-11. (nizozemsky) 
  6. ↑ LE DRIANT, Franck. Flora alpes: Hieracium umbellatum [online]. FloreAlpes com, rev. 2019-01 [cit. 2021-02-15]. Dostupné online. (francouzsky) 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Information-silk.svg
Autor: , Licence: CC BY 2.5
A tiny blue 'i' information icon converted from the Silk icon set at famfamfam.com
Atlas roslin pl Jastrzębiec gładki 1340 7145.jpg
Autor: Zbyszek, Licence: CC BY-SA 4.0
Jastrzębiec gładki
Hieracium laevigatum by Danny S. - 002.jpg
Autor: Danny Steven S., Licence: CC BY-SA 3.0
Hieracium laevigatum, Germany.
Glattes Habichtskraut H2a.jpg
Autor: Helge Klaus Rieder, Licence: CC0
Glattes Habichtskraut (Hieracium laevigatum) im Freilichtmuseum Roscheider Hof. Standort: Am Weg vom Hofgebäude zum Hunsrückweiler links hinter dem Grünen Tor im und neben dem Graben. öglicherweise auch an anderen Standorten im Museumsgelände.