Jestřabice
Jestřabice | |
---|---|
Centrum obce | |
Lokalita | |
Charakter | vesnice |
Obec | Koryčany |
Okres | Kroměříž |
Kraj | Zlínský kraj |
Historická země | Morava |
Stát | Česko |
Zeměpisné souřadnice | 49°5′31″ s. š., 17°7′47″ v. d. |
Základní informace | |
Počet obyvatel | 257 (2021)[1] |
Katastrální území | Jestřabice (8.0738 km²) |
PSČ | 768 05 |
Počet domů | 156 (2011)[2] |
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de Jestřabice | |
Další údaje | |
Kód části obce | 59056 |
Kód k. ú. | 659053 |
Geodata (OSM) | OSM, WMF |
multimediální obsah na Commons | |
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Jestřabice (německy Jestrzabitz) jsou místní částí města Koryčany v okrese Kroměříž ve Zlínském kraji. Nacházejí se 3 km jihozápadně od Koryčan na soutoku Jestřabického potoka a Kratinky, na silnici II/432. Část západní hranice katastru tvoří železniční trať Vlárská dráha, avšak železniční zastávka Jestřabice je již v katastru obce Mouchnice. 800 m jižně od centra obce byla v roce 1987 na potoce Kratinka vybudována vodní nádrž Trdliště, nazývaná také Jestřabická přehrada s plochou 6 ha. Velká část katastru je součástí přírodního parku Chřiby. Obcí prochází modře značená turistická trasa ze Ždánického lesa do Chřibů. V roce 2021 zde žilo 257 obyvatel.
Název
Dnešní pomnožné jméno Jestřabice (se zakončením podle jiných místních jmen končících na -ice) je hlásková úprava staršího jednotného tvaru Jestřabíce (ve středním rodě), což byla zdrobnělina původního Jestřabí (rovněž ve středním rodě). Původně šlo o přívlastek označující místo s hojným výskytem jestřábů.[3]
Historie
Obec vznikla ve 13. století, první písemné zprávy se dochovaly z roku 1344, kdy patřil jestřabický statek Jaroslavu z Jestřabic. Majitelé se různě střídali. Poblíž Jestřabic byla vesnice Stušice, která zanikla za husitských válek.[4] Až do roku 1588 byly Jestřabice samostatné, poté je koupila Anna Bánffyová z Dolní Lendavy a spojila je s panstvím koryčanským.
V 16. století je připomínána tvrz, její poloha však již není známá. Zanikla v 17. století.
Během třicetileté války obec značně zpustla, v roce 1656 tu žili jen 4 usedlíci. V pozdějších letech došlo k osídlení obyvatelstvem z východní Moravy a Slovenska.
1. srpna 1976 byly Jestřabice samosprávně připojeny ke Koryčanům.
Obyvatelstvo
Struktura
Vývoj počtu obyvatel za celou obec i za jeho jednotlivé části uvádí tabulka níže, ve které se zobrazuje i příslušnost jednotlivých částí k obci či následné odtržení.[5]
Místní části | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 | |
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Počet obyvatel | část Jestřabice | 400 | 564 | 638 | 602 | 711 | 707 | 699 | 516 | 554 | 499 | 389 | 311 | 257 | 251 |
Počet domů | část Jestřabice | 85 | 111 | 113 | 123 | 132 | 134 | 145 | 164 | 162 | 152 | 136 | 154 | 159 | 156 |
Pamětihodnosti
- Kostel sv. Anny. Kostel stojí na vyvýšeném místě uprostřed hřbitova. Byl vybudován roku 1753 místo malého kostela sv. Barbory pravděpodobně ze 13. století. Dnešní podoba je z roku 1842. Interiér tvoří tři oltáře. V letech 1890–2006 byl kostel farním. Od roku 2006 je filiální a patří do koryčanské farnosti. Je chráněn jako kulturní památka.[6]
Odkazy
Reference
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01].
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Český statistický úřad. 21. prosince 2015. Dostupné online.
- ↑ Hosák, Šrámek: Místní jména na Moravě a ve Slezsku I, Praha 1970, str. 358.
- ↑ ŠMÝD, Zdeněk. Patřily do regionu, leží už za hranicemi. Hodonínský deník [online]. 2010-07-23 [cit. 2024-05-18]. Dostupné online.
- ↑ Jestřabice [online]. Praha: Český statistický úřad, 2015-12-21 [cit. 2017-01-30]. Dostupné online.
- ↑ Kostel sv. Anny – Památkový Katalog. In: pamatkovykatalog.cz. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online.
Literatura
- BAŠČAN, Michal, a kol. Chřiby záhadné a mytické. 1. vyd. Uherské Hradiště: FUTURO, s. r. o., 2003. ISBN 80-903235-0-2.
- HRABEC, Jaroslav; MIKULA, František; STRATIL, Karel. Chřiby - Turistický průvodce. 1. vyd. Uherské Hradiště: [s.n.], 1998. ISBN 80-238-8473-5.
Související články
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Jestřabice na Wikimedia Commons
- Encyklopedické heslo Jestřabice v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
- Historický vývoj místní části Jestřabice
- Jestřabická přehrada
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de
Location map of the Czech Republic
Autor:
- Information-silk.png: Mark James
- derivative work: KSiOM(Talk)
A tiny blue 'i' information icon converted from the Silk icon set at famfamfam.com
Autor: Radek Linner, Licence: CC BY-SA 4.0
Vodní nádrž Jestřabice na potoku Kratinka
Autor: Radek Linner, Licence: CC BY-SA 4.0
Kostel svaté Anny v Jestřabicích