Jestřebská kotlina
| Jestřebská kotlina | |
|---|---|
 Vrch Borný nad Máchovým jezerem | |
| Nejvyšší bod | 466 m n. m. (Tachovský vrch) |
| Rozloha | 91,5 km² |
| Nadřazená jednotka | Dokeská pahorkatina |
| Sousední jednotky | Polomené hory, Provodínská pahorkatina, Bezdězská vrchovina, Českolipská kotlina, České středohoří |
| Podřazené jednotky | Okenská pahorkatina, Tachovská vrchovina, Strážovská rovina, Jestřebská rovina, Holanská pahorkatina[1] |
| Světadíl | Evropa |
| Stát |  Česko |
| Horniny | pískovec, slínovec, jílovec, čedič, znělec |
| Povodí | Robečský potok |
| Souřadnice | 50°35′35″ s. š., 14°36′22″ v. d. |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Jestřebská kotlina je geomorfologický okrsek v severovýchodní části Dokeské pahorkatiny ležící v okrese Česká Lípa Libereckého kraje. Území okrsku má tvar deformovaného písmene "Y", kde delší západní rameno vymezují Kravaře, východní rameno Hradčany, jižní cíp Okna a ve středu leží největší sídlo v okrsku, město Doksy. Kotlina je pojmenovaná podle obce Jestřebí, ležící zhruba v centru západního ramene.
Charakter území
V oblasti kolem Břehyňského rybníka rostou (teprve nedávno potvrzené) původní jehličnaté lesy nížinné tajgy.[2]
Geomorfologické členění
Okrsek Jestřebská kotlina náleží do celku Ralská pahorkatina a podcelku Dokeská pahorkatina. Dále se člení na podokrsky Strážovská rovina na východě, Tachovská vrchovina na jihu, Okenská pahorkatina na jihu a ve středu území, Jestřebská rovina dále na severozápadě a Holanská pahorkatina dále na západě. Kotlina sousedí s dalšími okrsky Ralské pahorkatiny (Polomené hory, Provodínská pahorkatina, Bezdězská vrchovina, Českolipská kotlina) a s Českým středohořím.[1]
Nejvyšší vrcholy
Nejvyšší vrchol Jestřebské kotliny je Tachovský vrch (466[3] m n. m.). Jeho vrchol však byl výrazně snížen kamenolomem (dříve 498 m).[4]
- Tachovský vrch (466 m), Tachovská vrchovina
- Borný (446 m), Okenská pahorkatina
- Mlýnský vrch (392 m), Okenská pahorkatin
- Zbynský vrch 390, Tachovská vrchovinaa
- Šroubený (375 m), Okenská pahorkatina
- Malý Borný (372 m), Okenská pahorkatina
- Dubový vrch (321 m), Strážovská rovina
Ochrana přírody
Na území okrsku se nachází několik chráněných území, jež jsou zároveň součástí chráněné lokality Ptačí oblast Českolipsko - Dokeské pískovce a mokřady a evropsky významné lokality Jestřebsko – Dokesko soustavy Natura 2000:
- NPR Břehyně – Pecopala
- NPP Swamp
- PR Novozámecký rybník
- PR Sluneční dvůr a PP Konvalinkový vrch —> nyní NPP Jestřebské slatiny[4]
Odkazy
Reference
- ↑ a b BALATKA, Břetislav; KALVODA, Jan. Geomorfologické členění reliéfu Čech. Praha: Kartografie Praha, 2006. ISBN 80-7011-913-6.
- ↑ SÁDLO, Jiří; PETŘÍK, Petr; BOUBLÍK, Karel. Bory v reliktním ekosystému nížinné tajgy na Dokesku [online]. casopis.ochranaprirody.cz, 2012-08-23 [cit. 2013-05-20]. Dostupné online.[nedostupný zdroj]
- ↑ Geoprohlížeč: Základní topografická mapa ČR 1 : 5 000 [online]. Zeměměřický úřad [cit. 2023-09-08]. Dostupné online.
- ↑ a b DEMEK, Jaromír; MACKOVČIN, Peter, a kolektiv. Zeměpisný lexikon ČR: Hory a nížiny. 2. vyd. Brno: AOPK ČR, 2006. 582 s. ISBN 80-86064-99-9.
Externí odkazy
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Autor: LaSo, Licence: CC BY-SA 3.0
Severní zátoky Břehyňského rybníka
Autor: LaSo, Licence: CC BY-SA 3.0
Pohled z Ronova na Holanské rybníky, Novozámecký rybník, Provodínské kameny