Jevgenij Donskoj

Jevgenij Donskoj
Jevgenij Donskoj na French Open 2022
Jevgenij Donskoj na French Open 2022
StátRuskoRusko Rusko
Datum narození9. května 1990 (34 let)
Místo narozeníMoskva, Sovětský svaz
BydlištěMoskva, Rusko
Výška185 cm
Hmotnost74 kg
Držení raketypravou rukou; bekhend obouruč
Výdělek3 319 652 USD
Dvouhra
Poměr zápasů55–117
Tituly0 ATP, 12 challengerů, 2 Futures
Nejvyšší umístění65. místo (8. července 2013)
Dvouhra na Grand Slamu
Australian Open3. kolo (2013)
French Open2. kolo (2013)
Wimbledon1. kolo (2013, 2014, 2016, 2017, 2018)
US Open3. kolo (2013)
Velké turnaje ve dvouhře
Olympijské hry3. kolo (2016)
Čtyřhra
Poměr zápasů16–34
Tituly0 ATP, 2 challengery, 2 Futures
Nejvyšší umístění161. místo (5. listopadu 2012)
Čtyřhra na Grand Slamu
French Open2. kolo (2018)
Wimbledon1. kolo (2013)
Týmové soutěže
ATP Cupvítěz (2021)
Údaje v infoboxu aktualizovány dne 20220610a10. června 2022
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jevgenij Jevgeňjevič Donskoj (rusky Евгений Евгеньевич Донской; * 9. května 1990 Moskva) je ruský profesionální tenista. Ve své dosavadní kariéře nevyhrál na okruhu ATP Tour žádný turnaj. Na challengerech ATP a okruhu ITF získal čtrnáct titulů ve dvouhře a čtyři ve čtyřhře.

Na žebříčku ATP byl ve dvouhře nejvýše klasifikován v červenci 2013 na 65. místě a ve čtyřhře v listopadu 2012 na 161. místě. Trénuje ho Boris Sobkin.

Na nejvyšší grandslamové úrovni se nejdále probojoval do třetího kola Australian Open 2013 a také newyorského US Open 2013. Ve druhém kole Dubai Tennis Championships 2017 vyřadil v roli kvalifikantka světovou desítku Rogera Federera.

V ruském daviscupovém týmu debutoval v roce 2013 dubnovým čtvrtfinále 1. skupiny zóny Evropy a Afriky proti Velké Británii, v němž vyhrál první dvouhru nad Jamesem Wardem a druhou pak s Danielem Evansem prohrál. Ruští tenisté Britům celkově podlehli 3:2 na zápasy. Do roku 2023 v soutěži nastoupil k devíti mezistátním utkáním s bilancí 3–4 ve dvouhře a 2–2 ve čtyřhře.

Rusko reprezentoval na Letních olympijských hrách 2016 v Riu de Janeiru, kde po výhře ve druhém kole mužské dvouhry nad španělskou turnajovou sedmičkou Davidem Ferrerem vypadl ve třetí fázi s dvanáctým nasazeným Američanem Stevem Johnsonem.

Finále na challengerech ATP a okruhu Futures

Legenda
Challengery (12–9 D; 2–2 Č)
Futures (2–1 D; 2–4 Č)

Dvouhra: 24 (14–10)

StavČ.DatumTurnajPovrchSoupeř ve fináleVýsledek
Vítěz1.16. června 2008Illičivsk, UkrajinaantukaUkrajina Denis Molčanov6–7(10–12), 7–6(7–5), 6–4
Finalista1.15. března 2010Astana, KazachstántvrdýRusko Alexandr Kudrjavcev4–6, 3–6
Vítěz1.26. února 2011Casablanca, MarokoantukaItálie Alessio di Mauro2–6, 6–3, 6–3
Vítěz2.7. března 2011Sabadell, ŠpanělskoantukaItálie Simone Vagnozzi7–5, 7–5
Finalista1.3. července 2011Braunschweig, NěmeckoantukaČesko Lukáš Rosol5–7, 6–7(2–7)
Vítěz2.25. února 2012Meknes, MarokoantukaRumunsko Adrian Ungur6–1, 6–3
Finalista2.21. července 2012Penza, RuskotvrdýUkrajina Illja Marčenko5–7, 3–6
Vítěz3.29. července 2012Astana, KazachstántvrdýTurecko Marsel İlhan6–3, 6–4
Vítěz4.26. srpna 2012Segovia, ŠpanělskotvrdýFrancie Albano Olivetti6–1, 7–6(13–11)
Vítěz5.11. listopadu 2012Loughborough, NěmeckotvrdýNěmecko Jan-Lennard Struff6–2, 4–6, 6–1
Vítěz6.26. listopadu 2012Ťumeň, RuskotvrdýUkrajina Illja Marčenko6–7(6–8), 6–3, 6–2
Finalista4.15. února 2014Kalkata, IndietvrdýSrbsko Ilija Bozoljac6–1, 6–1
Finalista5.9. května 2015Karši, UzbekistántvrdýRusko Teimuraz Gabašvili2–5skreč
Finalista6.2. srpna 2015Astana, KazachstántvrdýKazachstán Michail Kukuškin2–6, 2–6
Vítěz9.9. srpna 2015Segovia, ŠpanělskotvrdýŠvýcarsko Marco Chiudinelli7–6(7–2), 6–3
Finalista7.31. října 2015Puné, IndietvrdýIndie Juki Bhambri2–6, 6–7(4–7)
Vítěz10.3. dubna 2016Ra'anana, IzraeltvrdýLitva Ričardas Berankis6–4, 6–4
Vítěz11.31. července 2016Astana, KazachstántvrdýRusko Konstantin Kravčuk6–3, 6–3
Vítěz12.březen 2017Ču-chaj, ČínatvrdýItálie Thomas Fabbiano6–3, 6–4
Finalista8.srpen 2017Čcheng-tu, ČínatvrdýČínská Tchaj-pej Lu Jan-sun3–6, 4–6
Vítěz13.říjen 2017Kao-siung, Tchaj-wantvrdýRumunsko Marius Copil7–6(7–0), 7–5
Finalista9.červen 2019Nottingham, Velká BritánietrávaSpojené království Daniel Evans6–7(3–7), 3–6
Vítěz14.červenec 2019Astana, KazachstántvrdýUSA Sebastian Korda7–6(7–5), 3–6, 6–4
Finalista10.říjen 2019Brest, Francietvrdý (h)Francie Ugo Humbert2–6, 3–6

Čtyřhra (4 tituly)

Č.datumturnajpovrchspoluhráčporažení finalistévýsledek
1.duben 2008Ťumeň, Ruskokoberec (h)Rusko Danila ArsenovUkrajina Vladyslav Klymenko
Ukrajina Aleksandr Jarmola
7–5, 7–6(7–3)
2.srpen 2009Moskva, RuskoantukaRusko Ilja BeljajevSrbsko David Savić
Rusko Artem Sitak
1–6, 7–6(7–5), [12–10]
3.listopad 2011Ženeva, Švýcarskotvrdý (h)Rusko Igor AndrejevUSA James Cerretani
Kanada Adil Shamasdin
7–6(7–1), 7–6(7–2)
4.leden 2017Rennes, Francietvrdý (h)Rusko Michail JelginRakousko Julian Knowle
Spojené království Jonathan Marray
6–4, 3–6, [11–9]

Finále soutěží družstev: 2 (2–0)

Stavč.soutěžpovrchspoluhráčisoupeři ve finálevýsledek
Vítěz1.2.–7. února 2021
ATP Cup
Melbourne, Austrálie
tvrdýRusko Daniil Medveděv
Rusko Andrej Rubljov
Rusko Aslan Karacev
Itálie Matteo Berrettini
Itálie Fabio Fognini
Itálie Simone Bolelli
Itálie Andrea Vavassori
Itálie Vincenzo Santopadre
2–0
Vítěz2.5. prosince 2021
Davis Cup
Madrid, Španělsko
tvrdý (h) Daniil Medveděv
Andrej Rubljov
Aslan Karacev
Karen Chačanov
Chorvatsko Marin Čilić
Chorvatsko Nino Serdarušić
Chorvatsko Borna Gojo
Chorvatsko Mate Pavić
Chorvatsko Nikola Mektić
2–0

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Evgeny Donskoy na anglické Wikipedii.

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of Russia.svg
Old flag of Russia from the Tsarist era. This variant is still used today.
Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Flag of Chinese Taipei for Olympic games.svg
Chinese Taipei Olympic Flag. According to the official website of Chinese Taipei Olympic Committee, Blue Sky(circle) & White Sun(triangles) above the Olympic rings is neither the National Emblem of the Republic of China, nor the Party Emblem of Kuomintang (KMT), but a design in between, where the triangles do not extend to the edge of the blue circle, as registered at International Olympic Committee in 1981 and digitally rendered in 2013. Besides, the blue outline of the five-petaled plum blossom is broader than the red one. Moreover, the CMYK code of the blue one and the Blue Sky & White Sun is "C100-M100-Y0-K0", and different from the Olympic rings (C100-M25-Y0-K0). Note that it's the only version recognized by IOC.
Flag of Canada (Pantone).svg
Flag of Canada introduced in 1965, using Pantone colors. This design replaced the Canadian Red Ensign design.
RTF tennis team flag.png
Autor: Martin Strachoň , Licence: CC BY-SA 4.0
Ilustrace pro reprezentaci tenisového týmu Ruské tenisové federace namísto ruské státní vlajky.
Flag of Croatia.svg
Při zobrazení tohoto souboru lze snadno přidat orámování
Donskoy RGQ22 (25) (52129615956).jpg
Autor: si.robi, Licence: CC BY-SA 2.0
Donskoy RGQ22 (25)