Jevišovická kultura

Jevišovická kultura (JK) je archeologická kultura, která se rozvinula v období mladého eneolitu. Svůj název kultura dostala podle eponymního naleziště Starý Zámek u Jevišovic. Jaroslav Palliardi a jeho spolupracovník František Vildomec prováděli na Starém Zámku u Jevišovic výzkum v letech 1906 - 1915. Jaroslav Palliardi na nalezišti rozlišil tři vrstvy (C2 – Kultura nálevkovitých pohárů, C1 – kultura s kanelovanou keramikou, B – jevišovická kultura), z nichž svrchní vrstvu (B) mylně přiřadil kultuře se šňůrovou keramikou. V roce 1925 O. Menghin na základě rozboru materiálu z vrstvy B zjistil, že se zde nalezená keramika odlišuje od keramiky kultury se šňůrovou keramikou a použil pro ní nejprve označení jevišovická keramika a posléze jevišovická kultura.[1][2]

Rozšíření

Centrum rozšíření jevišovické kultury se nachází na jihozápadní Moravě a Brněnsku. Na západě nepřekračuje osídlení Českomoravskou vrchovinu. Na severu proniká jevišovická kultura Boskovickou brázdou až ke Svitávce. Nález jevišovické kultury z Cerekvic nad Loučnou ve východních Čechách může ukazovat na průnik osídlení až do této oblasti. Na jihu zasahuje osídlení do Dolního Rakouska. V Rakousku je jevišovická kultura pojmenována Mögling-Zöbling a je s jevišovickou kulturou totožná. Na východě lze považovat za hranici rozšíření řeku Moravu.[2][1][3]

Vznik

Jevišovická kultura se zformovala z původního domácího prostředí ( z jihomoravské varianty kanelované keramiky) za přispění kontaktů s jihovýchodním prostředím, zejména mimořádný význam měl vučedolsko-lublaňský kulturní okruh.[2][1]

Relativní chronologie

V rámci vnitřní chronologie se jevišovická kultura dělí na tři časové úseky:[4][3][5][1]

  • předjevišovská kultura (zastoupená nálezy z Grešlova Mýta)
  • starší jevišovická kultura (zastoupená nálezy z Vysočan)
  • mladší jevišovická kultura (zastoupená nálezy ze Starých zámku u Jevišovic – vrstva B)

Sídliště

Z období jevišovické kultury jsou známa sídliště jak nížinná tak i výšinná.

Nížinná sídliště

O sídlištích nížinného typu jsou naše znalosti torzovité. Nížinné osady jsou nalézány v oblastech vhodných pro zemědělství, někdy na mírných svazích a nenápadných vyvýšeninách. Největší osada (počtem získaných objektů) se nachází na rozhraní katastrů Brno-Starý Lískovec a Brno-Nový Lískovec. Z dalších osad lze jmenovat např. Brno-Líšeň, Brno-Fučíkova ulice a Ostopovice.[6][1]

Výšinná sídliště

Výšinná sídliště byla budována na výhodně položených návrších s příkrými a nepřístupnými svahy, často skalnatými, v zákrutech řek či potoků. Na rozdíl od rozsáhlých výšinných sídlišť staršího a středního eneolitu, byly jevišovické výšinné osady rozlohou menší. Dosud nebyla objevena skutečná fortifikace výšinných sídlišť, ale je předpokládána. Na hradištích se nacházely nezahloubené chaty obdélného půdorysu kůlové konstrukce proplétané proutím a omazané hlínou. Jejich rozměry se odhadují na 650x500 cm.[5][1]

Mezi nejvýznamnější výšinná sídliště jevišovické kultury patří: Starý Zámek u Jevišovic, Grešlové Mýto a Vysočany

Pohřebiště

Zatím se postrádají jakékoliv hrobové nálezy.[3]

Hmotná kultura

Hmotná kultura byla zpracována převážně z nálezů nalezených na Jevišovických hradištích v Jevišovicích, Vysočanech a Grešlově Mýtě. Materiál z jednotlivých hradištích byl zveřejněn v jednotlivých katalozích.[1][7][8][9]

Keramika

  • Hrnce
    • hrnce měkce esovitého profilu – zdobené při okraji plastickou páskou přerušovanou vpichy, řadou vpichů, schůdkovitě hladkým nebo rozšířeným okrajem. Vyskytují se i pupky, plastická žebra, slámování povrchu, někdy i ouško.
    • hrnce s válcovitým někdy vyhnutým hladkým hrdlem – přechod od hladkého hrdla ke slámované výduti odděluje plastická páska, přerušovaná vpichy, z níž bývá vytažen jeden nebo více lalokovitých pupků; někdy se vyskytují jen lalokovité pupky.
    • výrazně baňaté hrnce s hladkým téměř válcovitým okrajem – slámovaná výduť, na rozhraní hrdla a výduti je plastická páska přerušovaná vpichy nebo řadou vpichů, někdy kombinováno s lalokovitými pupky.
    • široké hrnce s mírně prohnutým širokým hrdlem a oble kónickým tělem – řada prstových vpichů na okraji hladkého hrdla; slámovanou výduť odděluje od hrdla plastická páska přerušovaná vpichy. vyskytlo se i páskové ucho (pravděpodobně mělo i protějšek).
    • hrnce měkce dvojkónického tvaru s mírně prohnutou horní částí – řady vpichů se vyskytují na lomu výdutí nebo při okraji; kombinuje se s pupíky při okraji.
    • hrnec vejčitého tvaru – vyskytuje se zcela ojediněle (Jevišovice); tělo nádoby je do 2/3 slámováno; po obvodu dna se vyskytuje řada čočkovitých pupíčků umístěných těsně vedle sebe, při okraji se objevuje řada vpichů a lalokovité výběžky.
    • široký soudkovitý hrnec obvykle s uchem nebo pupkem, někdy drsně slámovaný povrch; výskyt je málo častý.
    • hrnce pohárovitého tvaru – vyskytují se pupky nebo plasticky přesekávaná páska
  • Amfory
  • Mísy
  • Rendlíky
  • Džbánkovité hrnky
  • Hmoždíře
  • Zvláštní a ojedinělé tvary

Badatelé

Odkazy

Reference

  1. ↑ a b c d e f g MEDUNOVÁ-BENEŠOVÁ, Anna. Jevišovická kultura na jihozápadní Moravě. Praha: Academia, 1977. 112 s. S. 8–42. 
  2. ↑ a b c PODBORSKÝ, Vladimír. Pravěké dějiny Moravy. Brno: Muzejní a vlastivědná společnost, 1993. 543 s. ISBN 8085048450, ISBN 9788085048452. OCLC 30118936 S. 191–193. 
  3. ↑ a b c PEŠKA, Jaroslav. K vybraným problémům relativní chronologie v období mladého a pozdního eneolitu na Moravě. Pravěk časopis moravských a slezských archeologů. Nová řada. 2000, roč. 9, s. 246–247. Dostupné online. 
  4. ↑ Medunová-Benešová, A.: Jevišovická kultura. In.
  5. ↑ a b PODBORSKÝ, Vladimír. Pravěké dějiny Moravy. Brno: Muzejní a vlastivědná společnost, 1993. 543 s. ISBN 8085048450, ISBN 9788085048452. OCLC 30118936 S. 194. 
  6. ↑ PODBORSKÝ, Vladimír. Pravěké dějiny Moravy. Brno: Muzejní a vlastivědná společnost, 1993. 543 s. ISBN 8085048450, ISBN 9788085048452. OCLC 30118936 S. 196. 
  7. ↑ MEDUNOVÁ-BENEŠOVÁ, Anna. Jevišovice, Starý Zámek : Schicht B, Katalog d. Funde. Brno: Archeologický ústav Československé Akademie věd, 1972. 
  8. ↑ MEDUNOVÁ-BENEŠOVÁ, Anna. "Palliardiho Hradisko" : eine Äneolithische Höhensiedlung bei Vysočany Bez.Znojmo : Katalog der Funde. Brno: Archeologický ústav Akademie věd České republiky, 1977. 161 s. 
  9. ↑ MEDUNOVÁ-BENEŠOVÁ, Anna. Grešlové Myto : Äneoìithische Höhensiedlung "Nad Mírovcem" : Katalog der Funde. Brno: Archeologicky Ústav Československé Akademie Věd, 1973. 104 s. 

Literatura

  • Medunová-Benešová, A. 1977: Jevišovická kultura na jihozápadní Moravě. Studie AUB 5/3, Praha.
  • Medunová-Benešová, A. 1993: Jevišovická kultura. In. Podborský, V a kol. Pravěké dějiny Moravy. Brno, 191–200.
  • Peška, J. 1999: K vybraným problémům relativní chronologie v období mladého a pozdního eneolitu na Moravě. Pravěk NŘ 9, Brno, 243–268.