Jezerní slať
Přírodní památka Jezerní slať | |
---|---|
Jezerní slať | |
Základní informace | |
Vyhlášení | 31. prosince 1933 |
Vyhlásil | Ministerstvo školství a národní osvěty |
Zrušení | 15. ledna 2017 |
Nadm. výška | 1060–1075 m n. m. |
Rozloha | 103,54 ha |
Poloha | |
Stát | Česko |
Okres | Prachatice |
Umístění | Kvilda |
Souřadnice | 49°2′22,92″ s. š., 13°34′30″ v. d. |
Další informace | |
Kód | 145 |
Obrázky, zvuky či videa na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Jezerní slať je rašeliniště a bývalá přírodní památka v okrese Prachatice. Nachází se na Šumavě (Šumavské pláně), necelé dva kilometry jihovýchodně od Horské Kvildy a 3 km od Kvildy, na katastrálním území obce Kvilda. Je součástí NP Šumava, jehož je I. zónou. Ochrana tohoto území byla poprvé vyhlášena v roce 1933 na ploše 34 ha.
Historie
V 19. a 20. století byla pravá část rašeliniště odvodněna a zčásti vytěžena. Těžba byla ukončena vyhlášením rezervace v roce 1933, i dnes jsou však následky těžby patrné, např. absencí klečového porostu v některých partiích slatě.
Přírodní památka byla 15. ledna 2017 zrušena[1] a lokalita je nadále chráněna jako první zóna národního parku Šumava.
Vodstvo a podnebí
Jedná se o rašeliniště rozvodnicového typu, menší část (cca 15 procent) je odvodňována Hamerským potokem do Vydry, zbytek (cca 85 procent) Kvildským potokem do Vltavy. Rozloha slatě je 103,5 ha, nachází se ve výšce 1057–1075 m n. m.. Celková rozloha chráněného území po spojení s I. zónou Kvildského potoka činí 208 ha. Průměrná hloubka rašeliny je 2,5 m, nejvyšší mocnost rašeliny je 7,6 m v severozápadní neporušené části slatě.[2] Průměrný roční úhrn srážek v oblasti Jezerní slatě činí 1200–1300 mm.[3] Průměrná roční teplota se pohybuje okolo 2 °C a pravidelně jsou zde zaznamenávána teplotní minima.[4] [p 1] Název slať dostala od dnes již rašeliníky zarostlého jezírka. Malé jezírko o rozloze 292 m² se zachovalo v severozápadním rohu rezervace.[5]
Přístup
Nejjednodušší přístup k Jezerní slati je z turistického parkoviště u silnice II/169 z Kvildy do Horské Kvildy. Od parkoviště vede přístupová cesta ke 120 m dlouhému povalovému chodníku. Na okraji rašeliniště se nachází dřevěná rozhledna, ze které je možné zhlédnout celou rozlohu rašeliniště i s dominantním vrcholem Antýglu v pozadí.
Fauna a flóra
Na slati se vyskytuje velké množství rostlin, ve střední Evropě velmi vzácných. Patří mezi ně bříza zakrslá, která nedosahuje výšky větší než 50 cm, suchopýr pochvatý, kleč horská a mnoho dalších. [p 2] Vzácní živočichové jsou zastoupeni tetřívkem obecným, rysem ostrovidem nebo myšivkou horskou. [p 3]
Odkazy
Poznámky
- ↑ Nejnižší naměřená teplota na Jezerní slati byla v roce 1987 a to -41,6 °C[3]
- ↑ Ostřice, metlice trsnatá, bezkolenec modrý, všivec mokřadní, rašeliník, klikva bahenní, rosnatka okrouhlolistá, kyhanka sivolistá, kleč kosodřevina, borovice blatka, bříza karpatská, vřes obecný a vlochyně bahenní.[3]
- ↑ K dalším živočichům na Jezerní slati se vyskytujícím patří: žluťásek borůvkový, perleťovec severní, bejlomorka borová, žlutopáska vlochyňová, zmije obecná, ještěrka obecná a rejsek horský.[3]
Reference
Související články
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Jezerní slať na Wikimedia Commons
Média použitá na této stránce
Autor:
- Information-silk.png: Mark James
- derivative work: KSiOM(Talk)
A tiny blue 'i' information icon converted from the Silk icon set at famfamfam.com
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Autor: derivative work Виктор_В, Licence: CC BY-SA 3.0
Relief map of the Czech Republic
Shiny green button/marker widget.